mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Muzeum bratří Čapků

Příběh periferní instituce v padesátých letech
 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 530, 2016/9
 |  Seriál: Cenzura, 8. díl (PředchozíNásledující)

Poúnorové střety kulturních i politicko-společenských vizí se do velké míry zrcadlí v pohledu na Karla Čapka. Tehdejší názorové spektrum, rozpínající se od nekritického přijímání Čapkova díla až po jeho naprosté odmítání, lze pozorovat nejen v dobové publicistice, ale také v koncepcích muzejních expozic.

Různé čapkovské diskurzy se promítly do podoby dvou literárních muzeí, která nabízela odlišný pohled na Karla Čapka a na jeho místo v literárním kánonu. První z těchto institucí je Památník národního písemnictví (PNP), který vznikl v roce 1953, byl pověřen vytvořením oficiálního muzea české literatury a zároveň měl dohlížet nad ideovou a metodologickou správností literárních muzeí po celé republice. Druhé pak představuje Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, které v roce 1947 založila Společnost bratří Čapků (SBČ) – organizace pečující o odkaz obou autorů, která se ve svých stanovách hlásila k prvorepublikovým demokratickým ideálům.

Příklon KSČ k tzv. ostrému kurzu v boji proti reakci, který se prosadil na podzim 1948, se projevil mj. četnými výzvami k revizi kulturního dědictví. Tato změna oficiální kulturní politiky vymezující se vůči první republice, nemohla neovlivnit pohled na dílo Karla Čapka. Proklamativně byla zavržena ta část Čapkova díla, jež se těchto tradic dotýkala, z knihoven mizely například Hovory s T. G. Masarykem. Kromě politicky zaměřené publicistiky ale byly ostatní Čapkovy tituly v knihovnách běžně dostupné.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Veronika Jáchimová

Mgr. Veronika Jáchimová, doktorandka Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se literárními muzei v kontextu padesátých let 20. století. Přítomný text vychází ze studie „Mezi centrem a periferií. Osobnost a dílo Karla Čapka ve sporech o literární kánon po roce 1948“, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Jáchimová Veronika

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...