Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Proti moru krvavých románů nic tak dobře nepomáhá jak oheň…

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 450, 2016/7
 |  Seriál: Cenzura, 7. díl (PředchozíNásledující)

„Tyhle krvavé romány neztropily na světě posud nic dobrého!“ povzdechl si v roce 1883 autor glosy v posledním čísle Urbánkova věstníku bibliografického. Noticka informovala o udělení pokuty hokynářce Anně Popenšelerové za nedovolenou kolportáž tzv. krvavých románů.

Zpráva symbolicky uzavírá nejen projekt časopisu věnovaného bibliografii, je však též labutí písní kampaně proti krvavým románům, která se kolem nich rozvinula v osmdesátých letech 19. století a jejíž vůdčí osobností byl právě František Augustin Urbánek. Boj proti závadné četbě vedl na několika frontách: ve svém věstníku i prostřednictvím beletrie produkované svým nakladatelstvím, jako příklad jmenujme brožurku z pera středoškolského učitele Václava Špačka Knihy ďáblovy, líčící tragický osud rodiny, která krvavým románům propadla. Způsob, jakým kampaň probíhala, nabyl rysů morální paniky.

„Panika v městečku“

Pojem morální panika pochází z oblasti sociologie médií. Poprvé ho využil britský sociolog a kriminolog Stanley Cohen pro popis reakce médií na nepokoje mezi subkulturami mládeže v Clactonu v roce 1964. Zásadní roli zde sehrála mediální prezentace – z relativně marginální potyčky se stalo téma titulních stránek novin. Jako případy morální paniky začaly být od počátku sedmdesátých let, kdy Cohenova studie o clactonských událostech vyšla knižně, označovány obavy či reakce, jež byly s ohledem na reálnou situaci neadekvátní.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Markéta Holanová

Mgr. Markéta Holanová (*1984) vystudovala bohemistiku na pražské Filozofické fakultě, kde pokračuje v doktorském studiu. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Přítomný text vychází ze studie „Ukrutný konec čtenáře krváků. Kampaň F. A. Urbánka proti kolportážním románům jako příklad morální paniky“, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Holanová Markéta

Doporučujeme

Prasečí ledviny pracují v lidském těle

Prasečí ledviny pracují v lidském těle audiovideo

Jaroslav Petr  |  23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné