Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Proti moru krvavých románů nic tak dobře nepomáhá jak oheň…

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 450, 2016/7
 |  Seriál: Cenzura, 7. díl (PředchozíNásledující)

„Tyhle krvavé romány neztropily na světě posud nic dobrého!“ povzdechl si v roce 1883 autor glosy v posledním čísle Urbánkova věstníku bibliografického. Noticka informovala o udělení pokuty hokynářce Anně Popenšelerové za nedovolenou kolportáž tzv. krvavých románů.

Zpráva symbolicky uzavírá nejen projekt časopisu věnovaného bibliografii, je však též labutí písní kampaně proti krvavým románům, která se kolem nich rozvinula v osmdesátých letech 19. století a jejíž vůdčí osobností byl právě František Augustin Urbánek. Boj proti závadné četbě vedl na několika frontách: ve svém věstníku i prostřednictvím beletrie produkované svým nakladatelstvím, jako příklad jmenujme brožurku z pera středoškolského učitele Václava Špačka Knihy ďáblovy, líčící tragický osud rodiny, která krvavým románům propadla. Způsob, jakým kampaň probíhala, nabyl rysů morální paniky.

„Panika v městečku“

Pojem morální panika pochází z oblasti sociologie médií. Poprvé ho využil britský sociolog a kriminolog Stanley Cohen pro popis reakce médií na nepokoje mezi subkulturami mládeže v Clactonu v roce 1964. Zásadní roli zde sehrála mediální prezentace – z relativně marginální potyčky se stalo téma titulních stránek novin. Jako případy morální paniky začaly být od počátku sedmdesátých let, kdy Cohenova studie o clactonských událostech vyšla knižně, označovány obavy či reakce, jež byly s ohledem na reálnou situaci neadekvátní.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Markéta Holanová

Mgr. Markéta Holanová (*1984) vystudovala bohemistiku na pražské Filozofické fakultě, kde pokračuje v doktorském studiu. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Přítomný text vychází ze studie „Ukrutný konec čtenáře krváků. Kampaň F. A. Urbánka proti kolportážním románům jako příklad morální paniky“, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Holanová Markéta

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...