Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Proti moru krvavých románů nic tak dobře nepomáhá jak oheň…

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 450, 2016/7
 |  Seriál: Cenzura, 7. díl (PředchozíNásledující)

„Tyhle krvavé romány neztropily na světě posud nic dobrého!“ povzdechl si v roce 1883 autor glosy v posledním čísle Urbánkova věstníku bibliografického. Noticka informovala o udělení pokuty hokynářce Anně Popenšelerové za nedovolenou kolportáž tzv. krvavých románů.

Zpráva symbolicky uzavírá nejen projekt časopisu věnovaného bibliografii, je však též labutí písní kampaně proti krvavým románům, která se kolem nich rozvinula v osmdesátých letech 19. století a jejíž vůdčí osobností byl právě František Augustin Urbánek. Boj proti závadné četbě vedl na několika frontách: ve svém věstníku i prostřednictvím beletrie produkované svým nakladatelstvím, jako příklad jmenujme brožurku z pera středoškolského učitele Václava Špačka Knihy ďáblovy, líčící tragický osud rodiny, která krvavým románům propadla. Způsob, jakým kampaň probíhala, nabyl rysů morální paniky.

„Panika v městečku“

Pojem morální panika pochází z oblasti sociologie médií. Poprvé ho využil britský sociolog a kriminolog Stanley Cohen pro popis reakce médií na nepokoje mezi subkulturami mládeže v Clactonu v roce 1964. Zásadní roli zde sehrála mediální prezentace – z relativně marginální potyčky se stalo téma titulních stránek novin. Jako případy morální paniky začaly být od počátku sedmdesátých let, kdy Cohenova studie o clactonských událostech vyšla knižně, označovány obavy či reakce, jež byly s ohledem na reálnou situaci neadekvátní.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Markéta Holanová

Mgr. Markéta Holanová (*1984) vystudovala bohemistiku na pražské Filozofické fakultě, kde pokračuje v doktorském studiu. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Přítomný text vychází ze studie „Ukrutný konec čtenáře krváků. Kampaň F. A. Urbánka proti kolportážním románům jako příklad morální paniky“, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Holanová Markéta

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné