Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Přepisování evoluční historie lidského rodu

2. Odhalování populační struktury a historie Homo sapiens
 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 164, 2015/3
 |  Seriál: Historie lidstva, 2. díl (PředchozíNásledující)

Populační genetika a molekulární fylogenetika sehrály, spolu s historickou lingvistikou a archeologií, klíčovou roli při pochopení mnoha aspektů dávné i nedávné populační historie našeho druhu. Všechny tyto obory prošly v uplynulých desetiletích a především v posledních letech řadou významných proměn. Naše znalosti populační struktury a stáří současného lidstva byly v nedávné době několikrát upraveny a zpřesněny zásluhou nečekaných objevů i narůstajících technických možností, pokroku v sekvenování DNA a využívání stále sofistikovanějších fylogenetických metod.

Molekulární zdroje informací o populační historii lidstva

Populačně-genetický výzkum započal v sedmdesátých letech studiem tzv. klasických polymorfismů (např. krevních skupin). Vyvrcholením dlouhodobého úsilí byla rozsáhlá monografie Luigiho Lucy Cavalli-Sforzy The History and Geography of Human Genes, vydaná roku 1994. S nástupem automatického sekvenování a PCR koncem osmdesátých let započala éra výzkumu mitochondriální DNA (mtDNA). Roku 1987 byla identifikována tzv. mitochondriální Eva, africký kořen fylogeneze lidské mtDNA. Studie zabývající se populační historií lidstva z perspektivy mtDNA, dědící se po mateřské linii, byly záhy doplněny o komplementární údaje z nerekombinujícího úseku mužského chromozomu Y, dědícího se po otcovské linii. Tyto úseky DNA však obsahují jen nepatrný zlomek genealogické informace obsažené v lidském genomu. Navíc jde o úseky s neortodoxní, pohlavně determinovanou dědičností, takže jejich fylogeneze nemusí říkat nic relevantního o populační historii celých populací.1)

Později se začaly zkoumat i úseky ostatních jaderných chromozomů (autozomů) a počátkem 21. století se objevily první studie založené na analýze stovek krátkých úseků a později statisíců bodových mutací roztroušených po celém genomu, testující podrobnější hypotézy o demografii a populační historii lidstva. S nástupem nové generace sekvenačních metod jsou stále častěji čteny i celé lidské genomy. Genomická data jsou k dispozici pro zvyšující se počet lidských populací. Mnohá z nich jsou uložena ve veřejně přístupných databázích (např. projekty Human Genome Diversity Project nebo HapMap). Studium populační historie lidstva tak urazilo dlouhou cestu od jednoduchých imunologických analýz jednoho nebo několika málo znaků po genomické analýzy milionů znaků [1]. Ve zpětném pohledu je vlastně spíš pozoruhodné, že současnými nesrovnatelně sofistikovanějšími metodami zpracovávajícími nesrovnatelně větší množství dat dospíváme k podobným závěrům. To je nicméně ve fylogenetice poměrně běžná situace – fylogeneze organismů z devadesátých let, založená na jediném ribozomálním genu, v zásadě předpověděla skoro všechny výsledky dnešní fylogenomiky (stanovisko, že práce byla zbytečná, lze bohužel zaujmout až poté, co byla vykonána).

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorech

Jan Zrzavý

Pavel Duda

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...