Mnohoúčelová palma Bactris gasipaes

Představme si neotropickou víceúčelovou rostlinu, která by měla potenciál poskytovat nejen konstrukční materiál, ale také ovoce, zeleninu, olej, škrob, krmivo a léčivo. Rychlerostoucí plodinu rozšířenou a kultivovanou již předkolumbovskými civilizacemi v Jižní a Střední Americe, přesto dnes opomíjenou. Jmenuje se Bactris gasipaes (moukeň ztepilá, peach palm¹⁾) a dá se považovat za nejdůležitější domestikovanou amazonskou palmu.

Z jedné báze této jednodomé stromové palmy často vyrůstá několik štíhlých výhonů, dosahujících výšky pětadvaceti, a někdy až třiceti metrů. Internodia zkorkovatělé pokožky kmene jsou chráněna pásy ostrých, tenkých, 5–10 cm dlouhých černých ostnů, oddělených užšími hladkými pásy. Ostny jsou i na řapíku listů, jejich střední žilce a obalovém listenu květenství. Původní obyvatelé je používají jako jehly na šití, háčky na ryby či náboje do foukaček. Existují ovšem i kultivary bez ostnů.

Vláknité a tvrdé, přitom pružné tmavě hnědé „dřevo“ se dobře zpracovává a je výborným materiálem k výrobě luků, hrotů šípů, rybářských prutů, nábytku, podlah a dalších rukodělných předmětů. Kořeny mají léčebné využití jako vermicid.²⁾ Kmen je zakončen jediným vzrostným vrcholem ukrytým mezi nově založenými listy. Z těch se získává tzv. palmové zelí nebo palmové srdce³⁾ (angl. palm cabbage, palm heart; šp. palmito, chonta). Tato křupavá zelenina se jí samotná nebo se přidává do salátů. Ze vzrostného vrcholu se rozvíjí vějíř zpeřených listů, ze kterých se vyrábějí střechy nebo košíky. Samčí květy se používají jako koření.

Palma začíná plodit obvykle ve věku 3–4 let kuželovité či kulovité (až 7 cm velké) peckovice, které se tvoří v bohatých, kolem půl metru dlouhých hroznech. Plody jsou po dozrání žluté, oranžové až červené. Jejich moučnatá dužina je po tepelné úpravě jedlá, velice chutná a je významnou součástí stravy místních obyvatel. Nejčastěji se konzumuje vařená ve slané vodě, ale také dušená, smažená nebo pečená. Z dužiny se připravují nealkoholické (refresco) i alkoholické (chicha, masato) nápoje, mouka, zmrzlina, kompoty a džemy.

Velikost, hmotnost a nutriční hodnoty plodů se mezi jednotlivými populacemi a geografickými oblastmi značně liší (hmotnost od 10 do 200 g). Podíl škrobu je nepřímo úměrný obsahu oleje. Menší plody divoce rostoucích populací B. gasipaes var. chichagui obsahují větší množství oleje, zatímco větší plody domestikovaných kultivarů B. gasipaes var. gasipaes obsahují více škrobu. Dužina je také cenným zdrojem esenciálních aminokyselin a (pro)vitaminů. Tmavá vláknitá jádra se dají doplňkově zkrmovat hospodářskými zvířaty, slouží i k výrobě kosmetiky a mýdla.

Genofond kultivovaných i divokých forem B. gasipaes je rozmanitý a nabízí řadu potenciálně užitečných vlastností pro šlechtění. Dnešní význam tohoto druhu pro zemědělství Amazonie je však (i přes relativně intenzivní výzkum v průběhu uplynulých třiceti let) zanedbatelný v porovnání s rolí, kterou hrál v době před evropskou kolonizací Ameriky.

Plody B. gasipaes jsou zdrojem potravy pro mnohé druhy ohrožených ptáků, zejména papoušků. Na zemi pak plody lákají jelenovité (Cervidae) a agutiovité (Dasyproctidae), které místní obyvatelé loví. Tato životodárná palma je bezpochyby nejen důležitým přírodním zdrojem pro mnoho (amazonských) domorodých etnik, ale také součástí jejich kultury a potravinové bezpečnosti. Právem si zaslouží pozornost vědců, zemědělců i gastronomů.⁴⁾