Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Mauritia flexuosa očima Amazonie?

 |  4. 10. 2012
 |  Vesmír 91, 576, 2012/10
 |  Seriál: Palmy a dřeviny Amazonie, 0. díl (Následující)

V rozvojových zemích jsou lékařská péče a cílené potravinové doplňky pro venkovské obyvatele těžko dostupné. Nejkritičtější se zdá být situace v Africe a Asii, ale nejinak je tomu i v peruánské Amazonii, kde téměř polovina venkovských dětí do 5 let trpí chronickou podvýživou. V tomto regionu jsou anémie či nedostatek vitaminu A běžné i mezi dospělými. Připomeňme, že správná hladina vitaminu A v lidském těle závisí na dostatečném příjmu jeho prekurzorů, především karotenoidů. Nedostatek se odráží například v poruchách vidění či degenerativních změnách epitelií. Krajním, ale bohužel běžným vyústěním je ztráta zraku, která ročně postihuje přibližně půl milionu lidí po celém světě. O tom se všeobecně ví. Mezi známé pokusy o zlepšení situace se řadí například vyšlechtění geneticky modifikované „zlaté rýže“ (Vesmír 79, 486, 2000/9, Vesmír 86, 344, 2007/6), která na rozdíl od běžných kulturních odrůd obsahuje β-karoten. Problémem ovšem často zůstává její dostupnost – patří mezi dražší rýže, a to se odráží na míře její konzumace.

Pro amazonské obyvatele je podstatně dostupnější plodinou palma Mauritia flexuosa, z čeledi arekovitých (Arecaceae). Tato palma (mauritie zprohýbaná, morete, moriche palm, ité palm, ita, aguaje, buriti) je jednou z nejrozšířenějších a nejvyužívanějších víceúčelových palem této oblasti. Vyskytuje se převážně na trvale či periodicky zaplavovaných lokalitách, kde tvoří rozsáhlé porosty zvané aguajal. Již na první pohled zaujme charakteristickými rysy. Je dvoudomá a dorůstá výšky 25–35 m. Od 7. či 8. roku života poskytuje 19–25 tun plodů z hektaru ročně a to po dobu 40–50 let. Plodem je peckovice velikosti slepičího vejce s nápadně žlutooranžovou (v některých případech až červenou) olejnatou dužinou, která tvoří pouze 12–13 % váhy plodu. Pro nezkušeného jedince není jednoduché odstranit šupinaté oplodí bez poškození jen pár milimetrů silné dužiny. Přesto patří plody aguaje u tamních obyvatel k oblíbeným. Odhaduje se, že jen v peruánském městě Iquitos (asi 400 000 obyvatel) se jich konzumuje měsíčně okolo 20 tun.

Několik studií poukazuje na důležitou roli této palmy v amazonské dietě. Kromě významného podílu nenasycených mastných kyselin (především kyseliny olejové) obsahuje dužina i vysoký podíl v tuku rozpustných sloučenin, jako jsou tokoferoly a karotenoidy. To by nebylo samo o sobě mezi palmami takovým unikátem. Mauritia flexuosa však vyniká vysokým podílem β-karotenu, prekurzoru vitaminu A, který je přeměňován na cílový produkt s nejvyšší efektivitou. Dužina aguaje jej obsahuje až desetkrát více než kořen mrkve obecné (Daucus carota) a je tak jedním z nejbohatších zdrojů této tetraterpenické sloučeniny v rostlinné říši. Jeho adsorpce v tenkém střevě je navíc usnadněna lipidy přítomnými v plodech, takže je efektivním zdrojem provitaminu A, který nevyžaduje pro dosažení dobré biologické dostupnosti další úpravy.

Aguaje vzbuzuje pozornost odborníků již několik desítek let. Zajímavá studie byla publikována například r. 1989 v American Journal of Clinical Nutrition. Popisuje odvrácení mírné xeroftalmie (pozn. red.: vysychání rohovky a spojivky oka při nedostatku vitaminu A) a obnovení jaterních zásob vitamiu A u skupiny 44 brazilských dětí, jež dostávaly po dobu 20 dnů sladkosti připravené z dužiny aguaje. I v posledních letech upoutala Mauritia flexuosa pozornost výzkumných skupin. Ty se zaměřily převážně na její nutriční hodnoty, možné technologie zpracování, ale i populační dynamiku.

Jakožto druh, který je schopen růst na chudých půdách se špatnou drenáží, kde je obtížné pěstovat jiné zemědělské plodiny, představuje Mauritia flexuosa zajímavou alternativu z hlediska dlouhodobého řešení nedostatku vitaminu A v tropech. Prozatím je však její potenciál, stejně jako i většiny amazonských druhů, silně nevyužitý.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Lukáš Huml

Ing. Lukáš Huml (*1985) vystudoval Institut tropů a subtropů ČZU v Praze, kde se zabýval víceúčelovými dřevinami Amazonie. V rámci doktorského studijního programu v Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT Praha pracuje na vývoji imunoanalytických metod pro stanovení rostlinných terpenů s významnou biologickou aktivitou.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné