Mauritia flexuosa očima Amazonie?

V rozvojových zemích jsou lékařská péče a cílené potravinové doplňky pro venkovské obyvatele těžko dostupné. Nejkritičtější se zdá být situace v Africe a Asii, ale nejinak je tomu i v peruánské Amazonii, kde téměř polovina venkovských dětí do 5 let trpí chronickou podvýživou. V tomto regionu jsou anémie či nedostatek vitaminu A běžné i mezi dospělými. Připomeňme, že správná hladina vitaminu A v lidském těle závisí na dostatečném příjmu jeho prekurzorů, především karotenoidů. Nedostatek se odráží například v poruchách vidění či degenerativních změnách epitelií. Krajním, ale bohužel běžným vyústěním je ztráta zraku, která ročně postihuje přibližně půl milionu lidí po celém světě. O tom se všeobecně ví. Mezi známé pokusy o zlepšení situace se řadí například vyšlechtění geneticky modifikované „zlaté rýže“ (Vesmír 79, 486, 2000/9, Vesmír 86, 344, 2007/6), která na rozdíl od běžných kulturních odrůd obsahuje β-karoten. Problémem ovšem často zůstává její dostupnost – patří mezi dražší rýže, a to se odráží na míře její konzumace.

Pro amazonské obyvatele je podstatně dostupnější plodinou palma Mauritia flexuosa, z čeledi arekovitých (Arecaceae). Tato palma (mauritie zprohýbaná, morete, moriche palm, ité palm, ita, aguaje, buriti) je jednou z nejrozšířenějších a nejvyužívanějších víceúčelových palem této oblasti. Vyskytuje se převážně na trvale či periodicky zaplavovaných lokalitách, kde tvoří rozsáhlé porosty zvané aguajal. Již na první pohled zaujme charakteristickými rysy. Je dvoudomá a dorůstá výšky 25–35 m. Od 7. či 8. roku života poskytuje 19–25 tun plodů z hektaru ročně a to po dobu 40–50 let. Plodem je peckovice velikosti slepičího vejce s nápadně žlutooranžovou (v některých případech až červenou) olejnatou dužinou, která tvoří pouze 12–13 % váhy plodu. Pro nezkušeného jedince není jednoduché odstranit šupinaté oplodí bez poškození jen pár milimetrů silné dužiny. Přesto patří plody aguaje u tamních obyvatel k oblíbeným. Odhaduje se, že jen v peruánském městě Iquitos (asi 400 000 obyvatel) se jich konzumuje měsíčně okolo 20 tun.

Několik studií poukazuje na důležitou roli této palmy v amazonské dietě. Kromě významného podílu nenasycených mastných kyselin (především kyseliny olejové) obsahuje dužina i vysoký podíl v tuku rozpustných sloučenin, jako jsou tokoferoly a karotenoidy. To by nebylo samo o sobě mezi palmami takovým unikátem. Mauritia flexuosa však vyniká vysokým podílem β-karotenu, prekurzoru vitaminu A, který je přeměňován na cílový produkt s nejvyšší efektivitou. Dužina aguaje jej obsahuje až desetkrát více než kořen mrkve obecné (Daucus carota) a je tak jedním z nejbohatších zdrojů této tetraterpenické sloučeniny v rostlinné říši. Jeho adsorpce v tenkém střevě je navíc usnadněna lipidy přítomnými v plodech, takže je efektivním zdrojem provitaminu A, který nevyžaduje pro dosažení dobré biologické dostupnosti další úpravy.

Aguaje vzbuzuje pozornost odborníků již několik desítek let. Zajímavá studie byla publikována například r. 1989 v American Journal of Clinical Nutrition. Popisuje odvrácení mírné xeroftalmie (pozn. red.: vysychání rohovky a spojivky oka při nedostatku vitaminu A) a obnovení jaterních zásob vitamiu A u skupiny 44 brazilských dětí, jež dostávaly po dobu 20 dnů sladkosti připravené z dužiny aguaje. I v posledních letech upoutala Mauritia flexuosa pozornost výzkumných skupin. Ty se zaměřily převážně na její nutriční hodnoty, možné technologie zpracování, ale i populační dynamiku.

Jakožto druh, který je schopen růst na chudých půdách se špatnou drenáží, kde je obtížné pěstovat jiné zemědělské plodiny, představuje Mauritia flexuosa zajímavou alternativu z hlediska dlouhodobého řešení nedostatku vitaminu A v tropech. Prozatím je však její potenciál, stejně jako i většiny amazonských druhů, silně nevyužitý.