Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Holocén

Klidné, nebo neklidné období?
 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 397, 2012/7

Recenze (Vesmír 91, 305, 2012/5) autorovi Neklidných časů vytýká, že na s. 114–115 píše, že „se naše území ukazuje jako značně klimaticky nestabilní a tím, že i poměrně malé změny mohly mít dalekosáhlé důsledky“, zatímco se na s. 240 dočteme, že „v Čechách mají přírodní krajinné procesy navrch oproti kulturním díky přirozenému a vyrovnanému holocennímu klimatu“. Když si uvědomíme, že holocén je období, v němž žijeme, a momentálně nám hrozí klimatická změna, bude jistě namístě podívat se na tento rozpor blíže.

Předem můžeme říci, že autor Neklidných časů má v obou případech pravdu, neboť celý rozpor spočívá jen v tom, v jakém rámci holocén hodnotíme:

  • V rámci světového klimaticko-sedimentačního cyklu kvartéru se holocén projevuje jako teplý výkyv s rychlým až strmým vzestupem teploty v rané fázi, ten pak vrcholí v klimatickém optimu a posléze mírně klesá až k počátku dalšího ochlazení, jak je to běžné v kterémkoli interglaciálu. V tomto sledu lze sice rozlišovat právě zmíněné fáze, ty však víceméně plynule přecházejí do sebe.
  • Jak je to ale s malými změnami a jejich dalekosáhlými následky? V tomto případě Pokorný jen potvrdil poznatek, který kdysi uveřejnil klasik polyglacialistického systému Wolfgang Soergel ([4], str. 135), když zdůraznil, že výkyvy kvartérního podnebí se nejvýrazněji projevují ve střední Evropě.

Pokud jde o dílčí fáze holocénu, je třeba brát ohled na charakter příslušných sedimentů, přesněji na jejich vývoj (facii). Jde-li o usazeniny vznikající ve vodním prostředí – ve facii limnicko-palustrické, která kdysi sehrála hlavní roli v členění holocénu [1], lze sice sledovat i jemné detaily, není to však vhodné prostředí pro zachování stop některých výrazných výkyvů nebo událostí (events), jako jsou třeba náhlé vysušení před neolitem doložené ostrou hranicí pěnitcových1) horizontů v jeskyních a převisech (Vesmír 91, 235, 2012/4), skalní řícení na sklonku bronzové doby spojené se vznikem hrubých volných sutí, fáze hloubkové eroze na rozhraní staršího a středního holocénu i eroze následující po zmíněném skalním řícení, která v mnohých oblastech znamená i konec tvorby pěnovcových ložisek (tufa decline). Podobně i terestrické půdy pohřbené v pěnovcových souvrstvích odpovídající suchým výkyvům, které běžně obsahují keramiku z rozhraní doby bronzové a železné.

Pozoruhodná je zejména koncentrace těchto rušivých jevů (řícení, vysušení, eroze) z konce bronzové doby, kterou popsal již německý archeolog Günther Smolla [3] pod úderným názvem Klimasturz (klimatický zlom, climatic break) a která je známá z mnoha míst v pahorkatinách střední Evropy, což vedlo zčásti i k návrhu, jejž předložil Klaus-Dieter Jäger [2] světovému kongresu INQUA v USA, aby pojem subboreál klasického skandinávského členění holocénu byl omezen jen na toto klimaticky nevyrovnané období, jímž se definitivně uzavírá klimatické optimum středního holocénu a nastupuje zhoršení podnebí holocénu mladšího.

Je třeba zdůraznit, že všechny tyto jevy se nejvýrazněji projevují právě v terestrických a karbonátových uloženinách teplých pahorkatin střední Evropy a že byly nejen uveřejněny v mezinárodních publikacích, ale i představeny na řadě míst v terénu při exkurzích Holocénní komise INQUA a na řadě konferencí. Nicméně v současnosti se dočkaly stejného osudu jako pěnitec nejspíše proto, že jejich výzkum vyšel z módy jakožto primitivní metoda, která není na výši současné vědy.

Z toho, co jsme probrali, je zřejmé, že napsat přehlednou historii holocénu i na tak malém území, jako je naše domovina, není nijak jednoduchý úkol, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vývoj holocénu totiž obráží krajinnou i stanovištní diverzitu, které u nás dosahují značně vysokého stupně, jak vyplývá ze srovnání různých krajin ležících třeba v přímém sousedství. Zcela jinak se projevoval na plošině Krušných hor než v lounském Středohoří, ale i v Českém krasu ve srovnání s Českým rájem nebo s řadou krasových území Slovenska; stejně tak mezi Polabskou nížinou a Podunajím. Ve všech těchto územích si sice zachoval určité základní společné rysy, ale jinak se lišil stejně, jako se tato území odlišují v současnosti.

Ve srovnání s cizinou, zejména vzdálenější, je tento protiklad ještě daleko výraznější, a to by mělo být bráno v potaz při aplikaci zahraničních poznatků v našich poměrech, což se dnes dosti běžně děje. Podobně jako se před nedávnem vnucovalo využívání co nejvíce sovětských dat, dnes se neúměrně preferují poznatky z anglosaského světa. Ne že by měly nízkou úroveň, ta bývá na výši doby, ale k řešení našich problémů mnoho neřeknou, jelikož vycházejí ze zcela odlišného přírodního prostředí. Přitom ve středoevropské literatuře se nachází množství údajů, často již z počátků 20. století, které se týkají stejných problémů, jaké máme u nás – třeba zmíněný Klimasturz profesora Smolly, pohřbené půdy v pěnovcích nebo erozní fáze. Jejich citace a využití však jaksi nezapadají do dnešního módního trendu.

Vraťme se k autorovi Neklidných časů. Ten se snažil čtivou a přístupnou formou seznámit širší okruh zájemců se základními rysy poledové doby a jako příklady vybíral výzkumy, na nichž sám měl podíl a hlavně osobní zkušenost. Že mu při tom nezbylo místo na různé drobnosti, třeba i důležité, není v rámci zaměření jeho díla podstatné. Jeho pohled na holocénní dění je i tak velkým přínosem k hlubšímu pochopení geologického období, které prožíváme.

Literatura

[1] Iversen J.: The Development of Danmark’s Nature since the Last Glacial. Geology of Denmark, III, 126 stran, 3 tab., Kobenhavn 1973.

[2] Jäger K.-D.: Climatic charakter and Oscillations of the Subboreal Period in the Dry Regions of the Central European Highlands. Proceeding of the VII Congress of INQUA (ed. H. E. Wright), s. 38–42, Washington 1969.

[3] Smolla G.: Der „Klimasturz“ um 800 vor Chr. Und seine Bedeutung für die Kulturentwicklung in Südwestdeutschland. Tübinger Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte. (P. Goessler Festschrift), s. 168–186, Stuttgart 1954.

[4] Soergel W.: Die Gliederung und absoluta Zeitrechnung des Eiszeitalters. Fortschrichtte d. Geologie u. Palaeontologie 13, s. 125–251, Berlin 1925.

Poznámky

1) V textu se objevují názvy pěnitecpěnovec, které lze snadno zaměnit. V obou případech jde o vzájemně velice podobné vysráženiny uhličitanu vápenatého (CaCO3), které však vznikají v různém prostředí: pěnovec se tvoří v tekoucí vodě – v potůčcích, vodopádech nebo v pramenných močálech, zatímco pěnitec se sráží na stěnách jeskynních vchodů nebo skalních převisů, obvykle na stélkách mechorostů, z nichž za sucha nebo za mrazů opadává a na dně se hromadí jako bělavá zemina připomínající bryndzu nebo tvaroh. V mezinárodní literatuře se pěnovec označuje názvem tufa, zatímco pěnitec foam sinter (překlad z německého Schaumsinter).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné