Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Vize budoucnosti – Utopie @ distopie

47. ročník Academia film Olomouc, 17.–22. 4. 2012
 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 362, 2012/6

V roce „mayského konce světa“ se vize budoucnosti stala hlavním tématem také olomouckého filmového festivalu (AFO). Poslední dobou se stále více pozornosti upíná na nejasnou budoucnost současné pozemské civilizace.1) Není to nic až tak nového, takové otázky vrtaly lidem hlavou odjakživa:

Na moře jsem pohlédl, všude zavládlo ticho

a všechno lidstvo se v bahno proměnilo…

Vyhlížel jsem břehy na obzoru moře:

… se vynořil ostrov.

(Epos o Gilgamešovi, překlad Lubor Matouš, Československý spisovatel, 1976, s. 91)

Ad popularizace vědy

Naději na „světlé zítřky“ mnohým poskytuje věda, nové poznatky, inovace, objevná řešení (příklad z poslední doby – břidličný plyn). Počiny, které vědu přibližují, vybízejí k přemýšlení a také pobaví, přitahují stále více zájemců. AFO láme rekordy: akreditovaných účastníků se letos sešlo 2736, promítáno bylo 89 filmů v 10 programových blocích, z toho 19 filmů ve Světové soutěži a 15 v České, kromě toho řada přednášek a diskusí.

Báječné bylo, že se v Olomouci mohly představit další aktivity, které se zabývají popularizací vědy: Science Café – přednášky osobností naší vědy (sciencecafe.cz/) a soutěž mladých vědců o nejvtipnější představení svého výzkumu – FameLab (www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic-projects-famelab-2012.htm). Za oběma stojí úsilí několika málo nadšenců. Naše odpovědné státní instituce nevyhlížejí ani zpoza obzoru. S tím souvisí dotační politika – v nabídce nejsou položky, které by měly jednoduchou administrativu a pohybovaly se v řádu statisíců až několika milionů korun. Jistě se snáze „nakládá“ s prostředky o několik řádů vyššími; co přinesou, již tolik nerozhoduje.

Genetická (ne)gramotnost

Steve Jones je emeritní profesor londýnské University College, u nás vyšly jeho knihy Jazyk genů (1996), Genetika (2003) a Y: původ mužů (2008). Ve své přednášce se věnoval novinářským manipulacím s genetickými poznatky a obecné vědecké (ne)gramotnosti. Inspirován jeho příkladem jsem si „vygoogloval“ oblíbené chybné klišé „scientists find gene for“ – vypadlo 25 900 výsledků, v české verzi „vědci našli gen pro“ to bylo ještě lepší – 69 900 zásahů. AFOhled, který vychází každý festivalový den, přinesl v pátém čísle zajímavý rozhovor s panem profesorem.2) Jones například říká: …lidská evoluce ve svém konvenčním smyslu, jako pokrok a změna, už skončila… možnost zániku našeho světa určitě existuje. Atomová bomba nebyla použita od roku 1945 a nemyslím si, že je to tak velká hrozba. Mnohem pravděpodobnější je epidemie. Lidé cestují a přenášejí nákazu, a to je podle mě v budoucnu mnohem větší riziko.

Zbude jen černá díra – a co bude potom

Glenn Starkman je profesor fyziky a astronomie a ředitel Ústavu pro výzkum původu a Centra vzdělávání a výzkumu v oblasti kosmologie a astrofyziky (Case Western Reserve University, Cleveland, Ohio). Ve své přednášce přenesl posluchače mimo časovou představivost běžného pozemšťana: „Je jisté, že za 2 × 1012 let již nebudeme vyučovat o vesmíru.“ (Dnes se stáří vesmíru udává okolo 14 × 109 let.) Přiblížil smrt hvězd – jejich pouť od bílého trpaslíka po černou díru. Někdy za 1014 let skončí éra hvězd. Všechny galaxie v našem okolí zmizí kdesi v dálce. Gravitační vlny přivodí zhroucení všech objektů do centrální galaktické černé díry. Až sem žádné nadějné vyhlídky. Jenže černou dírou všechno nekončí. To už se ocitáme někde v době za 101500 let. Bude problém s chybějící hmotou, a tedy i energií, třeba si s tím nějak poradíme. „A to může být naše nejlepší šance pro nový začátek,“ zakončil optimisticky svůj výklad Glenn Starkman.

Cena Vesmíru pro film Jídlo s ručením omezeným3)

Na první stránce dostal Vesmír do vínku, že také hojné zprávy průmyslové a řemeslnické budeme pěstovati, neboť řemesla a všeliké živnosti založeny jsou na vědách přírodních, na rozvoji a pokroku jejich (Vesmír 1, 1, 1871/1). Potraviny byly asi odjakživa předmětem manipulací.4) Známá, ale často opomíjená problematika „jídelních souvislostí“ se týká každého a souvisí skoro se vším kolem nás: s nesmyslnou dopravou z jednoho konce světa na druhý, s téměř neomezenou mocí velkoprodejních řetězců,s klesající kvalitou potravin, matoucí reklamou, komplikovanými etiketami na líbivých potravinářských produktech a mnohdy těžko pochopitelnými evropskými předpisy. Všech těchto aspektů si film všímá jednoduchou a srozumitelnou formou, nechává promlouvat dobře vybrané odborníky, nahlíží do potravinářského zákulisí, komentuje situaci v okolních zemích. Zbývá jen si přát, aby se snímek dočkal pokračování.

Poznámky

1) Bárta M., Kovář M. a kol.: Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur, Academia, Praha 2011, ISBN 978-80-200-2036-9.

Tainter J. A.: Kolapsy složitých civilizací, Dokořán, Praha 2009, ISBN 978-80-7393-248-9.

Pokorný P., Bárta M. (eds.): Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti, Dokořán, Praha 2008, ISBN 978-80-7363-197-0.

Sádlo J., Pokorný P., Hájek P., Dreslerová D., Cílek V.: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí, Malá Skála (Martin Štoll), 2005, ISBN 80-902777-02-06.

Vaněk S.: Kráčel krajem kolaps, nebyl sám, Vesmír 90, 154, 2011/3

Cílek V.: Rozpad komplexních společností, Vesmír 86, 147, 2007/3

2) www.afo.cz/admin/upload/AFOhled_05_2012-web.pdf

3) www.ceskatelevize.cz/porady/1100627928-ta-nasepovaha-ceska/311294340110003-jidlo-s-rucenim-omezenym/

4) Vesmír 1, 7, 1871/1; Vesmír 1, 17, 1871/2; Vesmír 1, 39, 1871/5 ad.

Držitelé cen AFO 2012

  • Cena za přínos popularizaci vědy: Steve Jones.
  • Cena RWE za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film: Neodcházení, režie Viktor Polesný, ČR, 2011.
  • Cena za nejlepší světový populárně-vědecký dokumentární film a Cena studentské poroty: Téměř dokonalý člověk, režie Cécile Denjean, Francie, 2010.
  • Cena diváků: LSD a Albert Hofmann, režie Martin Witz, Švýcarko, 2011.
  • Cena časopisu Vesmír za nejlepší český dokument v oblasti přírodních věd: Jídlo s ručením omezeným, režie Lukáš Kokeš, ČR, 2011.
  • Cena časopisu Dějiny a současnost za nejlepší český dokument v oblasti humanitních a společenských věd: Jan Balabán, režie Petra Všelichová, ČR, 2011.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné