Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Projevy mladokvartérní tektoniky v zóně okrajového sudetského zlomu

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 209, 2012/4

V posledních 30 letech se ve světě rozvíjí geovědní disciplína zvaná paleoseismologie. Tento obor zkoumá projevy velkých prehistorických zemětřesení v geologickém záznamu o momentovém magnitudu Mw = 6 a větším, neboť menší zemětřesení zřídkakdy zanechají po sobě stopy v podobě porušení zemského povrchu. Na základě studia a datování sedimentárních vrstev deformovaných těmito pohyby je pak možné odpovědné seismogenní tektonické zlomy charakterizovat z hlediska prostorového a časového rozložení jednotlivých zemětřesení a odvodit jejich velikost z hodnoty posunu na zlomu.

Co je však hnací silou takového výzkumu? Je to především potřeba společnosti zhodnotit pravděpodobnost a velikost budoucích zemětřesení. Pro hodnocení seismického ohrožení je zdrojem informací instrumentální seismicita a katalogy historických zemětřesení, které však zahrnují relativně velmi krátký časový úsek. V posledních letech jsme byli nejednou svědky velkých ničivých zemětřesení v lokalitách, kde je nikdo nečekal. Ukazuje se, že na těchto místech lze najít v geologickém záznamu projevy předchozích velkých zemětřesení. Výsledky paleoseismologie tak prodlužují záznam zemětřesení do hlubší geologické minulosti, což má značný význam zejména u seismogenních zlomů s menší frekvencí výskytu zemětřesení.

Ukazuje se, že takovéto zlomy se nacházejí také u nás. V historické době na nich sice k žádným velkým ničivým zemětřesením nedošlo, jejich aktivitu však prokázaly výsledky projektu s názvem Projevy mladokvartérní tektoniky v zóně okrajového sudetského zlomu.

Cílem projektu bylo hledání projevů tektoniky v reliéfu a geologii v zóně okrajového sudetského zlomu v Dolním Slezsku za posledních 100 000 let. Projekt byl založen na multidisciplinárním přístupu za využití geomorfologických, geofyzikálních a geologických metod, spolu s datováním porušených sedimentů. Detailní terénní geomorfologický výzkum na úpatí Rychlebských hor, které byly právě podél okrajového sudetského zlomu vyzdviženy, ukázal, že například zvýšená intenzita říční eroze v zóně zlomu poukazuje na jeho aktivitu. Geofyzikální průzkum upřesnil pozici zlomu, na kterém byly pak následně realizovány paleoseismické průzkumné rýhy. Tato stěžejní část výzkumu odhalila několikanásobnou reaktivaci zlomu v průběhu geologické minulosti, doloženou od nejstarších tektonických brekcií přes několik generací tektonických jílů až po opakované porušení mladých sedimentů.

Charakter nejmladších deformací sedimentů svědčí o jejich náhlém, tedy seismickém charakteru. Opakované pohyby navíc naznačují, že nelze vyloučit další pohyby ani v budoucnosti. Ukazuje se, že za posledních 25 000 let zde došlo nejméně ke čtyřem větším zemětřesením o odpovídajícím minimálním magnitudu Mw = 6,3. Navazující projekty řešené v ÚSMH AV ČR, v. v. i., jsou proto zaměřeny na doplnění dat a především zpřesnění intervalu opakování těchto velkých zemětřesení a maximální velikosti posunu na zlomu.

Hodnocení seismické a tektonické aktivity, kam patří i výsledky paleoseismologie, má značný přínos jako zdrojová informace při výstavbě velkých inženýrských děl, ale také při aktuálně řešené otázce dlouhodobého a trvalého ukládání radioaktivních odpadů, a má tedy celospolečenský význam.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorovi

Petra Štěpančíková

RNDr. Petra Štěpančíková, Ph.D., (*1976) vystudovala fyzickou geografii na PřF UK. Pracuje v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, kde od roku 2015 vede oddělení neotektoniky a termochronologie. Věnuje se tektonické geomorfologii a paleoseismologii v terénech u nás i v zahraničí.
Štěpančíková Petra

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...