Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

Historie Mikrobiologického ústavu AV ČR začíná rokem 1948, kdy profesor Ivan Málek odešel z Prahy na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tam vytvořil pracovní skupinu, která se stala základem Mikrobiologického oddělení Ústředního ústavu biologického. Po založení Československé akademie věd v r. 1952 přešla tato skupina z Hradce Králové na Flemingovo náměstí v Praze-Dejvicích a bylo ustaveno Mikrobiologické oddělení Biologického ústavu ČSAV. Samostatný Mikrobiologický ústav ČSAV vznikl v r. 1962. V r. 1964 se přestěhoval do nové budovy v Praze-Krči. Věhlas Mikrobiologického ústavu byl spojen s vědeckou osobností svého zakladatele a prvního ředitele prof. Ivana Málka, který se významně zasloužil o československou mikrobiologii a přispěl zejména k metodě kontinuální kultivace mikroorganismů.

Během padesáti let své existence se Mikrobiologický ústav stal jednou z nejvýznamnějších vědeckých institucí v České republice, které se zabývají základním výzkumem v oboru mikrobiologie a imunologie. Kromě základního výzkumu má však ústav řadu biotechnologických aplikací. Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., má nyní téměř 600 zaměstnanců, přibližně polovinu tvoří pracovníci s vysokoškolským vzděláním včetně více než sta postgraduálních studentů.

Základní výzkumné organizační jednotky ústavu jsou laboratoře, které se sdružují ve vědeckých sektorech. Sektor biogeneze a biotechnologie přírodních látek se zabývá především fyziologií a genetikou aktinomycet produkujících sekundární metabolity, dále genetikou, fyziologií a biotechnologií vláknitých hub. Další projekty sektoru se zaměřují na vznik rezistence bakterií vůči antibiotikům, na biotransformace přírodních látek a enzymové technologie. Součástí sektoru je biotechnologická hala, jejíž vybavení umožňuje ověřovat a optimalizovat fermentační technologie a připravovat biologicky aktivní látky ve větším měřítku. Sektor buněčné a molekulární mikrobiologie se zaměřuje na výzkum molekulární biologie a genetiky prokaryotických i eukaryotických mikroorganismů. Studuje se regulace genové exprese, buněčná diferenciace, vliv vnitřních a vnějších podmínek na buněčné funkce, mechanismy buněčného stárnutí, význam cytoskeletálního aparátu při buněčném dělení a molekulární základy bakteriální patogenicity. Sektor fototrofních mikroorganismů sídlí u Opatovického rybníka v Třeboni. Výzkumný program se zaměřuje na studium fotosyntetických mikroorganismů, tj. zelených řas, sinic a fotosyntetických bakterií. Jedna z laboratoří studuje produkční technologie řas, jejich optimalizaci a zpracování produktů jakož i různé způsoby využití řasové hmoty. Předmětem výzkumného programu sektoru ekologie je zejména komplexní fyziologická, biochemická a genetická charakterizace enzymových systémů hub schopných biodegradace polutantů, jako jsou např. polycyklické aromatické uhlovodíky. Dále se studuje interakce mykorhizních hub a organické hmoty. Sektor imunologie a gnotobiologie se zabývá studiem vzniku a vývoje imunitní odpovědi, funkční charakterizací složek imunitního systému a regulací imunitní odpovědi. Významné výsledky přináší studium autoimunitních a nádorových onemocnění. Cílená léčiva využívající polymerní nosiče, která byla vyvinuta v těsné spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., představují jednu z nadějných možností protinádorové terapie. Detašovaná laboratoř sektoru v Novém Hrádku v Orlických horách využívá pro studium vztahů mikroorganismů a hostitele unikátní model bezmikrobních zvířat.

Padesátiletá historie spojená se jmény řady osobností, současný odborný potenciál, vynikající přístrojové vybavení a možnost integrace do mezinárodních vědeckých aktivit poskytují dobrý předpoklad, že Mikrobiologický ústav zůstane mezi respektovanými biomedicínskými institucemi i nadále. V tomto jubilejním roce bychom rádi představili čtenářům Vesmíru některé zajímavé projekty.