Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kampylobakter je tu s námi

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 320, 2011/6

Za časů národního obrození by Campylobacter (zakřivená bakterie) dostal nějaké hezké jméno, možná Křivák, Křivulka nebo Křivan. Nicméně český název tohoto rodu bakterií zní stejně jako latinský, jen psaná podoba je počeštěná. Kampylobaktery jsou dnes celosvětově, Českou republiku nevyjímaje, nejčastější příčinou infekčních zánětů žaludku a střev (gastroenteritid). Za rok 2009 bylo u nás laboratorně potvrzeno více než 20 000 případů. Většina pacientů se spontánně uzdraví, ale malá část může být postižena následným onemocněním nazývaným syndrom Guillain–Barré. Jde o demyelinační proces, který končí akutní svalovou paralýzou. Postižení pociťují slabost končetin, ochabnutí respiračních svalů a areflexii. Četnost tohoto onemocnění je přibližně jedno promile, neboli každý tisící případ kampylobakteriózy je syndrom Guillain–Barré, a u 20 % postižených následky přetrvávají. Tento průběh je častější v zemích třetího světa, ale nevyhýbá se ani zemím rozvinutým. Přesto kampylobakter doposud uniká dohledu. Jinak ostražitá Evropská unie, která chrání své občany před všemi možným nebezpečími, jej dosud ignoruje.

Většina pramenů se shoduje na skutečnosti, že r. 1886 popsal Thomas Escherich symptomy kampylobakteriózy jako onemocnění dětí označené cholera infantum. Původce tehdy nebyl izolován. Teprve r. 1972, díky zavedení selektivních kultivačních půd, se podařila první izolace kampylobakterů.

Příslušníci rodu Campylobacter, kterých bylo dosud popsáno 16 druhů, jsou gramnegativní, spirálovité bakterie. Patogenní druhy nejsou schopny růst při teplotách pod 30 °C, nejlépe se jim daří okolo 42 °C. Mají specifické nároky na atmosféru – vyžadují zvýšené množství oxidu uhličitého a snížené množství kyslíku, jsou proto označovány jako mikroaerofilní. Přežití kampylobakterů na vzduchu, tedy mimo jejich optimální prostředí, je nízké a z těchto důvodů dosud není povinné sledovat je v potravinách. Bakterie se na vzduchu mění ze spirálovité tyčinky na kulovitý (kokovitý) útvar, který byl popsán jako „životaschopný ale nekultivovatelný“. Kampylobakter v tomto stavu není schopen vytvořit kolonii na kultivační půdě, ale dokáže vyvolat infekci u zvířat nebo člověka. Kde vlastně tato bakterie žije? Nejčastěji ji nacházíme v zažívacím traktu mnoha druhů teplokrevných živočichů, jako jsou prasata, skot, ovce, drůbež, volně žijící ptáci a také domácí mazlíčci – psi a kočky. Přenos se odehrává hlavně nedostatečně tepelně upraveným masem a výrobky z něj, dále kontaminovaným mlékem a vodou.

Epidemiologie onemocnění je stále dosti nejasná, protože se většinou jedná o velmi četná individuální onemocnění s poměrně vzácným epidemickým výskytem. Faktem je velice nízká infekční dávka. Uvádí se, že nemoc může vyvolat požití již dvou set bakterií. Pracovníci Vermontské univerzity ve spolupráci se zdravotníky armády USA se rozhodli zjistit význam velikosti infekční dávky zahájením velkého pokusu s mnoha dobrovolníky. Dalším cílem je objasnit, zda se u zdravých lidí vyvine krátkodobá (6 měsíců) ochrana před opětovnou infekcí C. jejuni a charakterizace imunitní odpovědi na tuto infekci. Dobrovolníci budou sledováni 60 dní před zahájením pokusu, bude ověřena jejich zdravotní historie, budou komplexně vyšetřeni, bude provedeno bakteriologické vyšetření stolice, prověří se léky, které v minulosti užívali, jejich krev bude biochemicky vyšetřena (bílé krvinky, hematokrit, hemoglobin, počet krevních destiček, testování na HIV, HLA-B27, HBV, a HCV); u žen bude testovaná moč k potvrzení gravidity. Teprve dobrovolníci vybraní na základě všech těchto vyšetření budou zařazeni do studie. V den 0 jim bude podáno určené množství C. jejuni a pak budou sledováni po 9 dní, během kterých se očekává nástup průjmového onemocnění nejméně u 75 % z nich. Případná dehydratace se bude řešit zvýšeným příjmem tekutin nebo intravenózním podáním. Během inkubační doby budou vyšetřovány jak vzorky krve, tak i stolice, včetně záznamu všech symptomů. V průběhu léčby dobrovolníků budou sledovány všechny možné nepříznivé následky. Krev a stolice budou analyzovány na infekční markery a imunitní odpověď. Pokusné osoby budou muset vykazovat dva následné negativní odběry, minimálně po 12 hodinách, aby mohly být propuštěny z kliniky. K vyhodnocení dalších možných nepříznivých projevů budou absolvovat ambulantní vyšetření krve a stolice po 21, 28, 35, 60 a 90 dnech. Osm osob bude po uplynutí 98 dnů znovu infikováno a sledováno stejným způsobem. Očekává se menší četnost průjmového onemocnění. Pro potvrzení správnosti infekční dávky budou rovněž infikováni další čtyři dobrovolníci. Všichni budou s výzkumníky v kontaktu dalších šest měsíců po obdržení infekční dávky.

Počet kmenů C. jejuniC. coli rezistentních na antibiotika se stále zvyšuje. Proto je čím dál obtížnější klinicky zvládat kampylobakteriózy, i když při většině onemocnění není třeba podávat antibiotika. Avšak v případě systémové infekce a u dlouhotrvajících případů jsou nezbytná. Makrolidová antibiotika jsou první volbou, dále se podávají fluK dalšímu čtení orochinolony. Antimikrobiální rezistence může prodloužit onemocnění a ohrozit léčbu pacientů. Míra rezistentních střevních infekcí je nejvyšší v rozvojovém světě, kde se antimikrobiálních léky relativně nekontrolovaně používají u lidí i zvířat. Hlavním problémem je rostoucí počet kampylobakterů rezistentních na fluorochinolony, které jsou v mnoha zemích povoleny jako přídavek krmiva v chovech drůbeže. Zkoumání mechanismů, kterými kampylobakter útočí na svého hostitele, a míst jeho výskytu není zdaleka ukončeno, a musíme doufat, že pomůže snížit počet onemocnění.

Něco optimistického na závěr. Potkala jsem po delší době jednu mou kolegyni. Na dotaz, jak to dělá, že vypadá jako modelka, odpověděla: „Kampylobakter, měsíc mi bylo zle a devět kilo bylo pryč.“

Literatura

pubmlst.org/campylobacter

Dingle K. E., Colles F. M., Wareing D. R., Ure R., Fox A. J., Bolton F. E., Bootsma H. J., Willems R. J., Urwin R., Maiden M. C.: Multilocus sequence typing system for Campylobacter jejuni. Journal of Clinical Microbiology 39, 14–23, 2001.

Nielsen L. N., Sheppard S. K., McCarthy N. D., Maiden M. C. J., Ingmer H., Krogfelt K. A.: MLST clustering of Campylobacter jejuni isolates from patients with gastroenteritis, reactive arthritis and Guillain–Barré syndrome. Journal of Applied Microbiology 108, 591–599, 2010.

Rabinstein A. A.: Guillain-Barré syndrome. The Open general and Internal Medicine Journal 1, 48–55, 2007.

The Community Summary Report on Trends and Sources of Zoonoses, Zoonotic Agents and Food-borne Outbreaks in the European Union in 2008. The EFSA Journal 1496, 2010.

V současnosti jsou k dispozici genomy několika druhů rodu Campylobacter, což umožňuje lépe poznat jejich patogenezi. Prvým takto prostudovaným druhem byl r. 2000 C. jejuni. Genomy různých druhů rodu Campylobacter jsou značně odlišné a nestabilní s mnoha inter- a intragenomickými rekombinacemi, což komplikuje interpretaci výsledků typizací. V poslední době se stále více uplatňuje metoda MLST (multi locus sequence typing), jejímž principem je amplifikace a následná sekvenace vnitřních úseků, dlouhých obvykle 400–700 párů bází, vybraných (většinou sedmi a více) provozních (house-keeping) genů. Provede se tedy PCR a získaná DNA je sekvenovaná. Výsledky se analyzují a porovnávají se sekvencemi uloženými v databázích. Každý analyzovaný úsek je přiřazen k jedné alele definované pořadovým číslem v databázi. Jakákoli odlišnost (třeba jen jedné báze) v sekvenci daného provozního genu z něho dělá novou alelu. Výsledkem je tedy číselný kód podle počtu použitých provozních genů, takzvaný alelický profil, ze kterého se následně určuje sekvenční typ.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jarmila Pazlarová

Doc. RNDr. Jarmila Pazlarová, CSc., vystudovala mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od r. 1993 působí jako odborný asistent v Ústavu biochemie a mikrobiologie a na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze. Zaměřuje se na problematiku mikrobiální degradace polychlorovaných bifenylů (PCB), na rychlé detekční metody v potravinářské mikrobiologii a na studium biodegradace methyl tert-butyl etheru (MTBE). V současné době se zabývá zejména tvorbou biofilmů u patogenů přenášených potravinami.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné