Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Charles Darwin versus Old Shatterhand

 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 141, 2011/3

Jako kluk jsem se nemohl odtrhnout od mayovek – ještě stále mám v živé paměti, jak namísto ze slabikáře Jiřího Žáčka jsem se učil slabikovat z rodičům zákeřně zcizené knížky Syn lovce medvědů. Old Shatterhandův neuvěřitelný pozorovací talent a jeho následná, vskutku fenomenální schopnost dedukce uprostřed divoké přírody byly vlastnosti, které mě přiváděly v naprostý úžas. Tehdy jsem neměl nejmenší pochyby o tom, jak bych si představoval sám sebe v zralé dospělosti. Ovšem čas plynul a je nutno přiznat, že zatímco Old Shatterhanda každý biolog znát nemusí, Charlese Darwina by měl. Jenže kolik toho o něm vlastně takový průměrný přírodovědec ví?

Bohužel se zdá, že naprostá většina mladých biologů je dnes odkázána na povrchní povědomí o tom, že Charles Darwin existoval, napsal knihu O vzniku druhů (schválně, jak je ten název dál?), v níž položil základy moderního pohledu na evoluci, a potom umřel. Bylo by zajímavé vědět, kolikpak z nich tuto knihu opravdu četlo – zčásti i proto, že až do roku 2007 existovaly v České republice jen překlady z roku 1914 a 1953 a např. v knihovnách pražské Přírodovědecké fakulty je z těchto dvou vydání všehovšudy sedm výtisků (dva z roku 1914 a pět z roku 1953), pokud nepočítám tři volně přístupné anglické verze vydané v letech 1958, 1979, 1985 a jedno „archivní“ vydání z roku 1860. A je to škoda, neboť nad stránkami tohoto klasického díla by si, co se umění dovozování týče, trhal závistí zbytky vlasů snad i Hercule Poirot.

Problém je, že všichni si Darwina představují právě takto – jako geniálního detektiva na poli přírodních věd s vizáží dobromyslného dědečka, kterou mu navěky propůjčila Collierova známá olejomalba z roku 1881. Ale Charles přeci celý život nevypadal takhle. Pokud chce člověk vědět víc, musí se sám v detektiva proměnit. Česky vydaná autobiografie Vlastní  životopis z roku 1951 je na celé přírodovědě jen jedna, a ještě ke všemu ztracená, takže nezbývalo než kvůli tomuto „rodokapsu pro fajnšmekry“ propátrat pražské antikvariáty. Na opravdový skvost jsem však narazil v hlubinách depozitáře hlavní knihovny biologie: Darwinova Cesta kolem světa, která v češtině vyšla v roce 1955 a ještě jednou o čtyři roky později. Čtenářům Vesmíru by tato kniha neměla být úplně neznámá. Petr Šíma o ní před dvanácti lety (Vesmír 78, 237, 1999/4) napsal: „Přečíst si Cestu kolem světa znamená pochopit, jak se vyvíjel Darwinův pohled na svět, jak byly nalézány příčinné souvislosti mezi pozorováními a jejich interpretací.“

Ale zdaleka nejen to. Přečíst si Cestu kolem světa znamená především nahlédnout pod školometsky zvrásněnou tvář odosobněné ikony, bělovousého starce trápeného Chagasovou chorobou. Na stránkách této knihy se v sedle koně prohání v doprovodu jihoamerických gaučů „el naturalista don Carlos“, mladý muž, který kamkoli přijede, dokazuje svou neobyčejnou všímavost, bystrý důvtip, laskavou a osvícenou povahu, zapálené nadšení a lásku k přírodě a v neposlední řadě – samozřejmě mimochodem a bez nejmenšího náznaku vychloubání – i značnou fyzickou odolnost a houževnatost. Džentlmen s rozvahou Philease Fogga, vtipem Geralda Durrella, odvahou Old Shatterhanda a bystrostí... inu, Charlese Darwina. Nestřílí sice z henryovky ani z medvědobijky, ale každá jeho rána je autentická.

Je nesmírná škoda, že dnešní kluci (či děvčata) se mohou k této knize dostat leda náhodou, při úklidu dědečkovy knihovny. Škoda o to větší, že jméno Charlese Darwina v životě uslyší přinejmenším stejně často jako jméno Old Shatterhanda. A jediné, co budou o tomto starci vědět, je to, že existoval, že napsal knihu O vzniku druhů, a potom umřel.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné