Co také viděl Darwin

K letošním jubileům, 190 let od Darwinova narození a 140 let od vydání jeho stěžejního díla O původu druhů, nebude bez zajímavosti zmínit se ještě o jednom, které zůstalo ve stínu těch předchozích. V r. 1839, tedy před 160 lety, vydal Ch. Darwin Cestu kolem světa, která je součástí oficiální zprávy P. Kinga a R. Fitz Roye, kapitánů výzkumných lodí Adventure a Beagle (Narrative of the surveying voyages of His Majesty’s ships Adventure and Beagle, between the years 1826 and 1836, describing their examination of the southern shores of South America, and the Beagle’s circumnavigation of the Globe, London 1839). Do češtiny nebylo kupodivu jako první přeloženo Darwinovo hlavní dílo, ale právě Cesta kolem světa, a to v r. 1912. Teprve o dva roky později se čeští čtenáři dočkali i O původu druhů. ¹⁾

Přečíst si Cestu kolem světa znamená pochopit, jak se vyvíjel Darwinův pohled na  svět, jak byly nalézány příčinné souvislosti mezi pozorováními a jejich interpretací. Zde jsou popsány začátky pozdějšího darwinistického pojetí vývoje živých forem. Mladý Darwin si však všímá i věcí, kterým by jiný přírodovědec stěží věnoval pozornost, natož aby je v souhrnu své zprávy uvedl. Stojí za to je citovat, protože tato epizoda má hluboký význam i pro nás, kteří se vychloubáme svou vysokou kulturností. 18. března. [1835] ... Poblíže Mendozy [Chile] jsme potkali malou a velmi tlustou černošku, která jela rozkročmo na mezku. Měla tak obrovské vole, že jsme se nemohli ubránit, abychom se na ni chvilku s údivem nezadívali, ale moji dva průvodci ji jako na omluvu téměř ihned pozdravili způsobem běžným v této zemi, smeknutím klobouku. Kde v Evropě by někdo nižších či vyšších tříd projevil tolik ohleduplnosti a zdvořilosti k ubohému zbědovanému stvoření ze zavržené rasy?

A kde v Čechách na přelomu jednadvacátého století?