Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kvantita neznamená kvalitu

Alespoň pokud jde o les
 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 159, 2009/3

Letošní 1. veřejná beseda Třetí dimenze (celkově 17.) • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • Městská knihovna v Praze • 21. ledna 2009 • hosté: Ing. Jaromír Vašíček (ředitel ÚHUL), RNDr. Vojen Ložek (PřF UK), doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. (PřF JČU a Entomologický ústav AV ČR, v. v. i.) • moderátor Luboš Veverka (Český rozhlas Leonardo) • záznam a další informace • Následují volně interpretované neautorizované úryvky z besedy.

„Je les příroda?“ Už název besedy dával tušit, že o názorové střety nebude nouze. Lesem může být leccos – od hlubokých hvozdů, které tu podle pověsti měl najít praotec Čech, po smrkovou monokulturu, sloužící víceméně jako zásobárna dřeva uskladněného nastojato. Je les zárukou druhového bohatství v krajině?

Luboš Veverka: Platí teze „čím více lesů, tím lépe“?

Martin Konvička: Tak se to říct nedá! Skutečnosti neodpovídá ani učebnicová moudrost, že zdejší krajina byla kdysi pokryta nekonečnými hvozdy. To ale není podstatné. Jde o to, co od krajiny očekáváme a co bychom chtěli od lesů. Dnes je naše území nejzalesněnější za posledních 500 let (33,7 % celkového území státu). Mohlo by se říci, že se krajina zlepšuje, ale tak to není. Ubývá původních druhů, vyhynulo 7 % druhů hmyzu, ubylo běžných zvířat, jako jsou koroptve, ohrožená je většina plazů a obojživelníků… Přibývání zalesněné plochy tedy k zlepšení přírody v ČR nepřispělo.

Jaromír Vašíček: Lesů u nás přibývá jen okolo 500–1000 ha ročně; tento nárůst je de facto stagnací, protože kompenzuje odlesňování. Zájem je zalesňovat tam, kde je lesa málo. Při zalesňování zemědělské krajiny určitě dochází k pozitivním změnám. Les je rezervoárem většího počtu druhů než intenzivně obhospodařovaná zemědělská krajina. Na druhou stranu když se zalesní třeba podhorská květnatá louka, je to určitě škoda. Největší zalesňování proběhlo u nás v šedesátých letech 20. století. Dnes je u nás proces zalesňování řízen úřady a neopominutelné stanovisko k tomu dává ochrana přírody. Pokud všechny orgány konají, jak mají, mělo by to být v pořádku. V mnoha zemích EU (ve Španělsku, v Itálii) se nyní zalesňuje nesrovnatelně více než u nás.

Vojen Ložek: Zalesňovací trend souvisí s vývojem na konci 19. století, kdy se přestávalo pást. Navíc začaly uměle vysazovat les různé okrašlovací spolky. Například úsilí vytvořit zelený pás kolem Prahy byla myšlenka sice bohulibá, avšak provedená packalským způsobem. Třeba na Barrandově míval každý pás horniny svou specifickou vegetaci. Dnes je v důsledku zalesňování kolem Prahy smetištní džungle, hnusná akátina. K umělému zalesňování přičtěme přirozené zarůstání příměstských stanovišť, o nichž by žádný fořt netušil, že tam může něco vyrůst (rokle, svahy podél trati).

M. K.: Pan Ing. Vašíček řekl dvě nepravdy. Podle metodiky pro udělování dotací na zalesňování zemědělské půdy není nutno žádat o povolení orgán ochrany přírody. Nelze ani říci, že zalesnění zemědělské krajiny je pozitivní a zalesnění louky negativní, je to složitější. A ještě třetí nepravda: Podle plánu instituce, v níž je pan Ing. Vašíček zaměstnán, se u nás vysazují 2000 ha ročně. Hlavně ale jde o to, kde se vysazuje. Kultury se zakládají třeba v cípu louky apod. Proč to vadí? V zprůmyslněné krajině jsou tak ničeny poslední zbytky volné krajiny.

J. V.: Na to musím reagovat. Podporovaně (ze Státního zemědělského intervenčního fondu) se za poslední rok zalesnilo jenom 561 hektarů. Závaznost stanoviska orgánů ochrany přírody k výsadbě je součástí zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Řízení o využití krajiny pak zajišťuje stavební úřad. Ten, kdo nedává zalesnění schvalovat, porušuje zákon.

M. K.: V historické krajině kromě lesa a intenzivně obhospodařované půdy existovala řada mezistupňů, které měly své živočichy. Později si člověk-lesník a člověk-zemědělec vybrali jen fáze, které se jim líbily. Ještě před 150 lety byla krajina jemnozrnná, teprve my jsme ji zglajchšaltovali. Stav krajiny se natolik zhoršuje, že bychom měli myslet na to, co za peníze EU napravíme. Činnost okrašlovacích spolků už nenapravíme, ale jde o to, že se to dnes děje znova, nota bene za peníze určené na zvýšení biodiverzity. Dotace za výsadbu jehličnanů jsou obrovské, přitom víme, že smrčiny vydrží 3 až 4 cykly, pak budou umírat na totálně vymrskanou půdu.

L. V.: To bylo hodnocení z pohledu ekologa. Lesy se ovšem pěstují také kvůli dřevu.

J. V.: Rozhodnutí zalesnit není věc lesníků, ale vlastníků zemědělské půdy. Lesnický typologický systém vznikal od 60. let minulého století, podle typologie je pak určena i dřevinná skladba. Pakliže se typologie a následné zalesnění dělá kvalifikovaně, krajina netrpí.

V. L.: Do hry vstupují nejrůznější vlastníci, starostové obcí apod.

M. K.: Ekonomický zájem ČR i EU je zalesňovat. Dotace zalesňování podporují omyly. Za ty peníze by se v krajině mohly udržovat savanové struktury, v lesích obnovit mokřady, hromady dřeva, trouch. Nikdy jsme nebyli tak bohatí, přitom klidně riskujeme vyhynutí řady druhů. Máme odborníky. Přesto to děláme špatně.

J. V.: Lesníkům nejde jen o dřevo: 74 % tvoří hospodářské lesy, 3 % lesy ochranné (chránící proti erozi apod.) a zbytek jsou lesy zvláštního určení – NP, CHKO, výzkumné lesy, lázeňské lesy. Za posledních 15 let se obhospodařování zjemnilo, připravuje se přechod k bohatě strukturovaným lesům. Je však třeba vědět, že patentem Marie Terezie vyřešili lesníci první energetickou krizi. Proto dnes máme tolik smrků.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorech

Martin Konvička

Vojen Ložek

Jaromír Vašíček

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné