Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Od monstrózního pomníku k monstrózní katedrále

aneb O potížích s vývojem jazyka
 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 95, 2009/2

Četl jsem v jednom magazínu tuto větu: Měla bych se dívat nahoru, na monstrózní katedrálu na Piazza del Duomo, hlavním milánském náměstí. Ve své holubičí šedi a ozářená pozdně podzimním sluncem je nádherná. I zarazil mne ten atribut, s nímž jsem se u chrámu či katedrály dosud nesetkal. Nahlížím do Slovníku spisovného jazyka českého (má 192 000 slov a byl zpracován pečlivě, je ovšem již poněkud zastaralý) i do Nového akademického slovníku cizích slov, ale oba slovníky mne utvrzují v mé znalosti významu tohoto adjektiva: monstrózní znamenalo dosud (téměř) vždy nejen „silně se odchylující od normálu, zejména co do velikosti“, ale navíc i „zrůdný, nestvůrný“. Inu, sotva najdeme vzdělanějšího člověka, který o klenotu gotické architektury veřejně prohlásí, že je to nestvůra. A tak nezbude nám lingvistům ani veřejnosti než se začít smiřovat s tím, že se nejspíš stáváme svědky proměny významu slova. Proměny, jež se nám může nelíbit, s níž můžeme nesouhlasit, proti níž můžeme protestovat. Můžeme ji pokládat za projev nevzdělanosti a čehokoli špatného chcete. Nelingvisté mohou psát na ni stížnosti redakcím novin a časopisů a Ústavu pro jazyk český. Lingvisté proti ní mohou argumentovat v odborných statích. Toto všechno můžeme s jistým oprávněním činit. Co však nemůžeme, je nařizovat, v jakém významu to či ono slovo smí či nesmí být užíváno. Vždyť ani odborníci se velmi často neshodnou na tom, čemu budou říkat věta, psychopat nebo oblačno.

Pohled do Českého národního korpusu oběma citovaným slovníkům dává za pravdu: adjektivum monstrózní se vskutku zpravidla užívá o věcech, jež považujeme za obludné. Za všechny výmluvné doklady tu uveďme jen jediný: Nad ním se nafukuje odporná monstrózní figurína jako symbol rozhodnutí – on sám si stvořil „dozorce“, jehož potřebuje, sám sobě se stává „dozorcem“.

Avšak některé z dokladů přece jen naznačují, že adjektivum monstrózní pozvolna, jak tomu ve vývoji jazyka bývá, proměňuje svůj význam: jeho silná negativní konotace se nejprve oslabuje, až se postupně (nebo naráz?) zcela vytratí.

O přechodném stádiu mohou svědčit následující korpusové výskyty:

Plují tu monstrózní ryby s obřími hlavami a ochraňují svá mláďata.

— Tento monstrózní urychlovač o průměru okolo 80 km bude tak velký, že by se do jeho obvodu vešlo slušně veliké město.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Štícha

Doc. PhDr. František Štícha, CSc., (*1950) vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni. Poté nastoupil aspiranturu v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ještě před jejím ukončením byl z ústavu vyhozen. Od dubna 1990 se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zabývá výzkumem gramatiky, zejména syntaxe současné češtiny, kontrastivním studiem češtiny a němčiny. Je mj. autorem monografie Utváření a hierarchizace struktury větného znaku (1984) a monografie Česko-německá srovnávací gramatika (Argo 2003). V Ústavu translatologie FF UK vyučuje česko‑německou kontrastivní gramatiku a stylistiku.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné