Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Od monstrózního pomníku k monstrózní katedrále

aneb O potížích s vývojem jazyka
 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 95, 2009/2

Četl jsem v jednom magazínu tuto větu: Měla bych se dívat nahoru, na monstrózní katedrálu na Piazza del Duomo, hlavním milánském náměstí. Ve své holubičí šedi a ozářená pozdně podzimním sluncem je nádherná. I zarazil mne ten atribut, s nímž jsem se u chrámu či katedrály dosud nesetkal. Nahlížím do Slovníku spisovného jazyka českého (má 192 000 slov a byl zpracován pečlivě, je ovšem již poněkud zastaralý) i do Nového akademického slovníku cizích slov, ale oba slovníky mne utvrzují v mé znalosti významu tohoto adjektiva: monstrózní znamenalo dosud (téměř) vždy nejen „silně se odchylující od normálu, zejména co do velikosti“, ale navíc i „zrůdný, nestvůrný“. Inu, sotva najdeme vzdělanějšího člověka, který o klenotu gotické architektury veřejně prohlásí, že je to nestvůra. A tak nezbude nám lingvistům ani veřejnosti než se začít smiřovat s tím, že se nejspíš stáváme svědky proměny významu slova. Proměny, jež se nám může nelíbit, s níž můžeme nesouhlasit, proti níž můžeme protestovat. Můžeme ji pokládat za projev nevzdělanosti a čehokoli špatného chcete. Nelingvisté mohou psát na ni stížnosti redakcím novin a časopisů a Ústavu pro jazyk český. Lingvisté proti ní mohou argumentovat v odborných statích. Toto všechno můžeme s jistým oprávněním činit. Co však nemůžeme, je nařizovat, v jakém významu to či ono slovo smí či nesmí být užíváno. Vždyť ani odborníci se velmi často neshodnou na tom, čemu budou říkat věta, psychopat nebo oblačno.

Pohled do Českého národního korpusu oběma citovaným slovníkům dává za pravdu: adjektivum monstrózní se vskutku zpravidla užívá o věcech, jež považujeme za obludné. Za všechny výmluvné doklady tu uveďme jen jediný: Nad ním se nafukuje odporná monstrózní figurína jako symbol rozhodnutí – on sám si stvořil „dozorce“, jehož potřebuje, sám sobě se stává „dozorcem“.

Avšak některé z dokladů přece jen naznačují, že adjektivum monstrózní pozvolna, jak tomu ve vývoji jazyka bývá, proměňuje svůj význam: jeho silná negativní konotace se nejprve oslabuje, až se postupně (nebo naráz?) zcela vytratí.

O přechodném stádiu mohou svědčit následující korpusové výskyty:

Plují tu monstrózní ryby s obřími hlavami a ochraňují svá mláďata.

— Tento monstrózní urychlovač o průměru okolo 80 km bude tak velký, že by se do jeho obvodu vešlo slušně veliké město.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Štícha

Doc. PhDr. František Štícha, CSc., (*1950) vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni. Poté nastoupil aspiranturu v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ještě před jejím ukončením byl z ústavu vyhozen. Od dubna 1990 se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zabývá výzkumem gramatiky, zejména syntaxe současné češtiny, kontrastivním studiem češtiny a němčiny. Je mj. autorem monografie Utváření a hierarchizace struktury větného znaku (1984) a monografie Česko-německá srovnávací gramatika (Argo 2003). V Ústavu translatologie FF UK vyučuje česko‑německou kontrastivní gramatiku a stylistiku.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...