Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Od monstrózního pomníku k monstrózní katedrále

aneb O potížích s vývojem jazyka
 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 95, 2009/2

Četl jsem v jednom magazínu tuto větu: Měla bych se dívat nahoru, na monstrózní katedrálu na Piazza del Duomo, hlavním milánském náměstí. Ve své holubičí šedi a ozářená pozdně podzimním sluncem je nádherná. I zarazil mne ten atribut, s nímž jsem se u chrámu či katedrály dosud nesetkal. Nahlížím do Slovníku spisovného jazyka českého (má 192 000 slov a byl zpracován pečlivě, je ovšem již poněkud zastaralý) i do Nového akademického slovníku cizích slov, ale oba slovníky mne utvrzují v mé znalosti významu tohoto adjektiva: monstrózní znamenalo dosud (téměř) vždy nejen „silně se odchylující od normálu, zejména co do velikosti“, ale navíc i „zrůdný, nestvůrný“. Inu, sotva najdeme vzdělanějšího člověka, který o klenotu gotické architektury veřejně prohlásí, že je to nestvůra. A tak nezbude nám lingvistům ani veřejnosti než se začít smiřovat s tím, že se nejspíš stáváme svědky proměny významu slova. Proměny, jež se nám může nelíbit, s níž můžeme nesouhlasit, proti níž můžeme protestovat. Můžeme ji pokládat za projev nevzdělanosti a čehokoli špatného chcete. Nelingvisté mohou psát na ni stížnosti redakcím novin a časopisů a Ústavu pro jazyk český. Lingvisté proti ní mohou argumentovat v odborných statích. Toto všechno můžeme s jistým oprávněním činit. Co však nemůžeme, je nařizovat, v jakém významu to či ono slovo smí či nesmí být užíváno. Vždyť ani odborníci se velmi často neshodnou na tom, čemu budou říkat věta, psychopat nebo oblačno.

Pohled do Českého národního korpusu oběma citovaným slovníkům dává za pravdu: adjektivum monstrózní se vskutku zpravidla užívá o věcech, jež považujeme za obludné. Za všechny výmluvné doklady tu uveďme jen jediný: Nad ním se nafukuje odporná monstrózní figurína jako symbol rozhodnutí – on sám si stvořil „dozorce“, jehož potřebuje, sám sobě se stává „dozorcem“.

Avšak některé z dokladů přece jen naznačují, že adjektivum monstrózní pozvolna, jak tomu ve vývoji jazyka bývá, proměňuje svůj význam: jeho silná negativní konotace se nejprve oslabuje, až se postupně (nebo naráz?) zcela vytratí.

O přechodném stádiu mohou svědčit následující korpusové výskyty:

Plují tu monstrózní ryby s obřími hlavami a ochraňují svá mláďata.

— Tento monstrózní urychlovač o průměru okolo 80 km bude tak velký, že by se do jeho obvodu vešlo slušně veliké město.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Štícha

Doc. PhDr. František Štícha, CSc., (*1950) vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni. Poté nastoupil aspiranturu v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ještě před jejím ukončením byl z ústavu vyhozen. Od dubna 1990 se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zabývá výzkumem gramatiky, zejména syntaxe současné češtiny, kontrastivním studiem češtiny a němčiny. Je mj. autorem monografie Utváření a hierarchizace struktury větného znaku (1984) a monografie Česko-německá srovnávací gramatika (Argo 2003). V Ústavu translatologie FF UK vyučuje česko‑německou kontrastivní gramatiku a stylistiku.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné