Riziko rakoviny plic nezáleží jen na životním stylu

V časopisech Nature a Nature Genetics byly v dubnu 2008 tři články ¹⁾ zaměřené na genetické souvislosti kouření a rakoviny plic. K shodným výsledkům dospěly skupiny autorů z USA i Evropy. Zkoumali genom 6000 pacientů s rakovinou plic z USA a 2000 z Evropy, včetně České republiky.

Podařilo se prokázat, že někteří kuřáci mají zvýšené riziko rakoviny plic oproti jiným. Tyto genetické variace postihují až polovinu obyvatel. Tito lidé jsou k poškození zdraví kouřením náchylnější a riziko rakoviny plic u nich vzrůstá až o 80 %. Rozhodně to ale neznamená, že lidé bez rizikových genů mohou klidně kouřit – riziko rakoviny plic zůstává vysoké pro všechny kuřáky. Tato diagnostika by však mohla přispět k tomu, aby se intenzivní léčba závislosti na tabáku zaměřila především na kuřáky s vyšším rizikem rakoviny plic (pravděpodobnost jedna ku čtyřem) oproti těm bez rizikové genové variace (jedna ku sedmi).

Porovnáváním více než 300 000 genových variací u pacientů s rakovinou plic i kontrol vědci dospěli ke dvěma variantám na chromozomu 15. Kuřáci s jednou kopií dvou variant (přítomnou u poloviny populace) mají o 30 % vyšší riziko rakoviny plic a kuřáci s oběma kopiemi (desetina populace) mají toto riziko vyšší o 80 % v porovnání s kuřáky bez těchto variant.

U nekuřáků, jejichž riziko rakoviny plic je kolem 1 %, nehraje pravděpodobně tato genetická výbava roli, i když jedna z prací naznačuje, že by vliv mít mohla, geny jsou totiž patrně aktivovány nikotinem nebo jinou součástí tabákového kouře.

Riziko rakoviny plic mohou geny zvyšovat také tím, že jejich nositelé jsou náchylnější k závislosti na nikotinu. Pro tento názor svědčí fakt, že geny pro mozkové nikotinové receptory jsou ve stejné oblasti na chromozomu 15 jako výše uvedené genetické mutace. Kuřáci v jedné ze studií byli závislejší v případě, že byli nositeli více alel této genové variace. Pokud měli jednu z rizikových alel, kouřili o jednu cigaretu denně víc, v případě dvou alel kouřili o dvě cigarety víc.

Celosvětově je každý rok diagnostikováno přes milion případů rakoviny plic. Je to nejčastější příčina úmrtí mezi nádorovými onemocněními a přibližně devět případů z deseti je způsobeno kouřením, kuřáci mají 26krát vyšší pravděpodobnost onemocnět touto nemocí než nekuřáci. Podstatné je, že riziko rakoviny plic je pro kuřáky vždy vysoké: při celoživotním kouření je kolem 15 %, a když nemáte žádnou z rizikových genových variant, je o něco nižší. Pokud jste ale nositelem obou variant, je riziko kolem 25 %.

Výsledkem prací nebude patrně identifikace kuřáků náchylnějších k rakovině plic, ale pochopení principu vzniku této choroby i závislosti na tabáku a využití těchto znalostí pro vývoj účinnější léčby. Práce by také měly zvýšit naše pochopení pro ty kuřáky, pro které je přestat kouřit obtížnější než pro ostatní, tudíž se jim to nedaří. Rovněž je třeba rozšířit dostupnou hrazenou léčbu.