Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Středověká scholastika

 |  8. 5. 2008
 |  Vesmír 87, 296, 2008/5

Tradice scholastiky vyrůstá z pozdně antických škol, které pěstovaly formálně vybroušenou argumentaci a věnovaly se komentování klasických textů. Středověká scholastika pokračuje v tomto učeneckém formalizmu a prohlubuje úctu k autoritám minulých dob, ať už učeneckým nebo posvátným. Předností scholastiky vždy bylo pěstování tradice a preciznost. Potíže scholastiky vždy spočívaly v malé schopnosti ocenit cokoliv jiného než text, cokoliv jiného než formálně uchopené distinkce, například ocenit zkušenost. Alternativou ke scholastice byla na jedné straně mystika, na druhé solitérní experimentace. V praxi se ale toto vše prolínalo.

Vrcholem středověké scholastiky je teologie jakožto „posvátná věda“ (scientia sacra), čerpající z Písma, liturgické tradice a dogmatu, tedy „ze zjevení“ (ex revelatione). Aby však mohla být vědou (ve středověkém smyslu slova), je podbudována „přirozenou teologií“, která je vlastně metafyzickou filozofií a má se dít čistě racionálně (ex lumine rationis). Sem patří ony důkazy boží existence, které jsou převzaty z antiky (Aristoteles, novoplatonici), kde ovšem většinou neměly spojitost s obecným náboženstvím. Filozofie je kromě této metodologické služby posvátné vědě metodicky nadřazena ostatním vědám. Nástrojem poznání a disputace je logika. Scholastika rozpracovává typicky latinskou diferenci nadpřirozené – přirozené, kterou křesťansky chápe právě jako diferenci ex revelatione – ex lumine rationis. Dlouho trvá, než se začne napravovat typicky latinský malý zájem o přírodu, který byl u latinských křesťanů ještě umocněn autoritou sv. Augustina. K novinkám scholastického myšlení patří právě rozvoj problému svobodné vůle, v návaznosti na latinské i křesťanské tradice, neboť v Řecku byl okrajový.

Už od pozdní antiky je „scholastik“, tedy školně pěstovaný učenec, typickým terčem posměšků. Vtipnost většiny z nich bohužel staletími vyprchala, ale šťastné výjimky se najdou:

22. Scholastik potkal svého přítele a řekl mu: „Slyšel jsem, že jsi zemřel.“ Ten mu odpověděl: „Vidíš mě však živého!“ Scholastik na to: „To ano, ale ten, kdo mi to říkal, byl mnohem věrohodnější než ty.“

47. Učenec přišel po delší době na venkov a uviděl ovce, které šly na pastvu. Když slyšel, jak bečí, tázal se po příčině. Hospodář si ho dobíral, takže odpověděl: „Vzdávají ti poctu!“ „Tak tedy na mé zdraví a kvůli mně,“ řekl učenec, „jim dej volno a po tři dny je na tu pastvu nevyváděj!“

103. Učenec rozmlouval se dvěma přáteli. Jeden z nich tvrdil, že není spravedlivé zabíjet ovce, když nám dávají mléko a vlnu. Druhý řekl, že nemáme zabíjet ani krávy, protože nám dávají mléko a ořou. A učenec prohlásil: „Není spravedlivé zabíjet ani prase, protože nám dává játra a lalok!“

(Ukázky z řecké sbírky antických vtipů Filogelos, která pochází z doby kolem +400, ale obsahuje i starší materiál. S použitím překladu Radislava Hoška, Na veselé struně, Ikar, Praha 2000.)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zdeněk Kratochvíl

Doc. Zdeněk Kratochvíl (*1952) působí od roku 1990 na katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK. Je autorem více než 60 publikací, mj. knih Filosofie živé přírody (nakl. Herrmann a synové, Praha 1994, 222 s.), Obrana želvy (nakl. Malvern, Praha 2003) a monografie o Hérakleitovi (Délský potápěč k Hérakleitově řeči, viz Vesmír 86, 595, 2007/9). Na své internetové doméně www.fysis.cz nabízí pramenné filosofické texty, jejich překlady i komentáře, ale také tisíce fotografií, dokumentujících především antické památky. Část z nich zpřístupňuje také v akademičtější podobě v obrazové databázi www.eidola.eu.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné