Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Kvalita povrchových vod v České republice

Splníme podmínky evropské směrnice?
 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 768, 2008/11

Máme dostatek kvalitních čistíren odpadních vod ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Víme, jakou kvalitu mají vodní toky v České republice a čím se jejich kvalita mění? Proč je úroveň čistoty našich vod zásadní pro životní prostředí nejen v České republice, ale v celé Evropě?

Česká republika leží na rozhraní tří úmoří, proto můžeme naše území označit jako hydrologickou „střechu Evropy“. Na kvalitu odtékajících vod mají sice vliv také přírodní podmínky, ale především je závislá na znečištění, které způsobují lidé. Problematika ochrany vod se sleduje ve dvou oblastech: znečišťování (zejména povrchových vod) a jakost vod (povrchových a podzemních).

Znečištění povrchových vod

Počátkem devadesátých let minulého století bylo znečištění vod, zejména povrchových, vnímáno jako jeden z hlavních problémů životního prostředí České republiky. Většina významných vodních toků patřila do kategorií silně či velmi silně znečištěných a objevovaly se i vážné kontaminace vod podzemních.

Zastavení nebo omezení některých velkých průmyslových výrob významně snížilo znečištění z bodových zdrojů. Omezení a modernizace průmyslových výrob, které měly v 80. letech výjimky z dodržování tehdejšího zákona o vodách, přinesly mimořádně rychlý pokles znečištění ropnými látkami. Náprava starých ekologických škod zahrnující sanace podzemních vod zlepšila jejich kvalitu. Nový zákon o vodách a zákon o vodovodech a kanalizacích nabyly účinnosti r. 2001. Pozornost byla věnována především znečištění povrchových vod.

Zprvu (v první polovině devadesátých let 20. století) klesalo znečištění hlavně v důsledku snížení výroby, potom se začala projevovat výstavba čistíren odpadních vod a jejich modernizace, což pokračuje dodnes.

Podíl čištěných odpadních vod od r. 1999 stagnuje na úrovni 94–96 %. V roce 2007 dosáhl hodnoty 95,8 %, což je maximální hodnota od r. 1990. Za období 1990–2007 se znečištění z bodových zdrojů zásadně snížilo: BSK5 pokleslo o 94,7 %, CHSKcr o 88 %, NL (nerozpuštěné látky) o 90 % a RAS (rozpuštěné anorganické soli) o 14,6 %. 1) Kleslo také množství vypouštěných nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek. Snížil se rovněž objem makronutrientů (dusíku, fosforu), protože se více používá biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. 2)

Průměrná účinnost čistíren odpadních vod (poměr množství znečištění na přítoku a odtoku) je velmi vysoká, u BSK5 a NL je odstraněno více než 97 % znečištění, u CHSKCr, je to 94 %. Fosforu je odstraňováno 85 % a dusíkatých látek pouze 71 %. Přetrvávajícím problémem je znečišťování difuzního a plošného charakteru – nekontrolovatelného a obtížně měřitelného množství odpadních vod z rozptýlené zástavby a zemědělských podniků (především vymývání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin z intenzivně využívané zemědělské půdy).

Jakost tekoucích vod

Množství látek vypouštěných do vodních toků klesá a jakost povrchových vod se zlepšuje. Základním nástrojem pro hodnocení jakosti povrchových vod je klasifikace do 5 jakostních tříd (viz odstavec Klasifikace jakosti povrchových vod v rubrice Data a souvislosti v pdf příloze). U většiny významných vodních toků lze v dlouhodobém vývoji kladně hodnotit posun z kategorií IV.–V. třídy, kde byly počátkem devadesátých let, do třídy I.–III., kam se dostaly během posledních let. Podle některých ukazatelů (BSK5, CHSKcr, NL) jsou naše povrchové vody čistší, narůstá však znečišťování látkami, které se odstraňují hůře (např. rozpuštěnými anorganickými solemi, specifickými polutanty či PPCP – Pharmaceutics and Personal Care Pro ducts). Závažné je zatížení fosfáty a anorganickým dusíkem, které pocházejí ze zemědělství i z domácností (zejména z pracích prášků). Přispívají k tomu také některé bodové zdroje, u nichž chybí třetí stupeň čištění odpadních vod. 3) Příznivý vliv na kvalitu vod má zmíněné zvyšování počtu čistíren, které umožňují denitrifikaci 4) a nitrifikaci 5) či chemické srážení fosforu. Proto bylo celé území ČR vyhlášeno jako citlivá oblast s povinností třetího stupně čištění ve všech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel. 6)

Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., za r. 2007 jsou nejzatíženější menší vodní toky s malou vodností, které protékají hustě osídlenými oblastmi nebo oblastmi s velkou zátěží (zejména Trkmanka, Lomnice, Litava, Kyjovka, Hájecký potok, Mrlina, Skalice, Vlkava a Zákolanský potok), z větších toků jsou to Bílina a dolní toky Lužnice i Ostravice.

Ještě nemáme vyhráno

Kvalita povrchových vod se od počátku devadesátých let zásadně zlepšila, stále se však v některých řekách vyskytují znečišťující látky v nebezpečných koncentracích, které tyto toky řadí do páté, tedy nehorší třídy jakosti vod. Na našem území máme mnoho malých obcí bez čistíren odpadních vod, jež vypouštějí znečištěné vody přímo do vodních toků. Stále se potýkáme s eutrofizací stojatých vod. Z minulých úspěchů se nemůžeme příliš radovat a musíme pokračovat v úsilí za zvyšování kvality našich vodních zdrojů. Termín pro naplnění evropské směrnice o čištění městských odpadních vod se nezadržitelně blíží. 6)

Další údaje o vodách v ČR najdete v rubrice Data a souvislosti v pdf příloze.

Poznámky

1) BSK5 – biochemická spotřeba kyslíku za pět dní – parametr kvality vody, který určuje míru organického (biologicky odbouratelného) znečištění. Stanovení BSK slouží k nepřímému stanovení organických látek, které podléhají biochemickému rozkladu, při aerobních podmínkách. CHSKcr – chemická spotřeba kyslíku – parametr kvality vody určující míru organického (chemicky oxidovatelného) znečištění. Hodnota CHSK je mírou celkového obsahu organických látek ve vodě (nepřímé skupinové stanovení).
2) Výstavba čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí je podporována ze státního rozpočtu a z fondů Evropských společenství. Česká republika má rezervy především v podílu obyvatel, jejichž odpadní vody jsou čištěny. V tomto ukazateli zatím nedosahuje západoevropského průměru, avšak ve srovnání s vybranými srovnatelnými zeměmi (Maďarskem, Polskem, Slovenskem) udržuje nadprůměrnou úroveň stabilního trendu zvyšování úrovně čištění odpadních vod.
3) V prvním stupni čištění odpadních vod se odstraňují mechanické nečistoty pomocí česel a sedimentace, v druhém stupni pomáhají mikroorganizmy likvidovat biologické látky a ve stupni třetím přistupuje chemické odstraňování dusíku a fosforu.
4) Redukce dusičnanů na elementární dusík.
5) Oxidace amonných látek na dusičnany.
6) Směrnice Rady 91/271/EHS ukládá zajistit čištění odpadních vod ve všech aglomeracích ČR o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel do konce vyjednaného přechodného období – do konce r. 2010.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Lenka Volaufová

RNDr. Lenka Volaufová (*1980) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V CENIA, české informační agentuře životního prostředí se zabývá tvorbou publikací a hodnocením životního prostředí.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...