Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Snižuje užívání statinů riziko demence?

 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 680, 2008/10

Závěry rozsáhlé populační studie 1) provedené v posledních letech týmem profesorky Mary N. Haanové z Epidemiologického ústavu Michiganské univerzity v Ann Arbor vyznívají, že užívání statinů 2) snižuje u starší populace riziko vzniku demence a kognitivních poruch na polovinu. Studie byla provedena u 1789 amerických Mexičanů v Sacramentu a navázala na starší výzkumy z roku 1997 zabývající se rizikovými faktory pozdější demence. Mezi ty se zařadily především metabolické faktory; například pacienti s diabetem druhého typu měli třikrát častěji Alzheimerovu demenci.

Citovaná studie nebyla koncipována jako léčba již vzniklé demence, ale jako její prevence ovlivněním nepříznivého metabolického stavu. Do studie bylo zařazeno 1789 účastníků bez prokazatelné demence, z nichž 27 % (452 osob) užívalo v některé době statiny. Během pětiletého sledování s dvanácti- až patnáctiměsíčními kontrolami byla diagnostikována demence nebo zhoršení kognitivních funkcí celkem u 130 osob. Při přepočtu rizik s přihlédnutím k dalším faktorům, kterými byly dosažené vzdělání, kouření, přítomnost nejméně jedné alely Apo E4, anamnéza diabetu a cévní mozkové příhody na počátku studie, bylo konstatováno poloviční riziko u osob, které užívaly statiny (relativní riziko 3) = 0,52; 95% interval spolehlivosti 0,34–0,80). Pravděpodobný mechanizmus příznivého působení spočívá podle autorů studie v snížení vysokých koncentrací inzulinu v mozku, které působí patogenně v rozvoji Alzheimerovy demence.

„U starých lidí najdete mnoho chronických nemocí, v 75 až 80 letech průměrně okolo šesti. Kolika léků je pak zapotřebí? Naše studie však naznačuje, že začnete-li s léčbou statiny dříve, než se rozvine demence, můžete její výskyt omezit na polovinu,“ řekla M. N. Haanová v prohlášení pro média. „Neříkáme, že by lidé měli užívat statiny z jiných indikací, než pro které jsou určeny, ale naše studie nadějně otevírá možnosti k jejich testování v prevenci demence a kognitivních poruch.“

Tato studie není první, pokud jde o vztah mezi léčbou statiny a demencí. Z pensylvánské studie publikované v roce 2002 4) na vzorku 845 osob v průměrném věku 80 let vyplývá, že pacienti trpící demencí užívali látky snižující nadměrný obsah lipidů v krvi méně často než osoby, které demencí netrpěly. Autoři si nebyli jisti jednoznačnými příčinami vedoucími k onemocnění (etiopatogenetickými souvislostmi) a v závěrech studie uvedli, že není jisté, zda jde o preventivní působení statinů, nebo zda se v zásadě liší předepisování léků dementním a nedementním pacientům.

Na druhé straně se objevují zcela protikladné názory, vycházející rovněž z velkých a seriózních studií. Rotterdamská prospektivní studie 5) nesoucí ve svém názvu provokativní otázku, zda tuk v dietě hraje nějakou roli, sledovala u 5395 starých osob, jejichž kognitivní funkce nebyly zhoršeny, stravovací zvyklosti, především souvislost mezi vysokým příjmem celkových tuků, saturovaných tuků, cholesterolu, a naopak nízkým příjmem nenasycených a polynenasycených mastných kyselin a rozvojem demence. Studie trvala šest let a její závěry vyzněly jednoznačně v tom smyslu, že takto nastavený dietní režim nesouvisí s vyšším rizikem demence kteréhokoli typu.

Vancouverská studie z roku 2005 6) provedená v tříletém období u 2798 osob v průměrném věku 65 let bez příznaků demence zjistila, že užívání statinů nesnižuje riziko budoucího výskytu demence kteréhokoli typu, naproti tomu však v sekundární analýze prokázala, že aktuální užívání léků snižujících hladinu lipidů je spojeno s nižším výskytem všech demencí, včetně Alzheimerovy. Tyto skutečnosti navozují opět otázku uvedenou v zmíněné pensylvánské studii.

Podobné zjištění přináší také baltimorská studie z téhož roku, 7) jejímž východiskem bylo, že byl sice zjištěn nižší výskyt demencí všech typů u pacientů léčených statiny, neexistují však prospektivní studie vztahů mezi užíváním statinů a incidencí demence. Tři roky bylo v jednom okresu sledováno 5092 osob starších 65 let, použitelná data byla získána od 4895 respondentů. Na počátku studie byla demence diagnostikována v 355 případech, z toho v 200 případů šlo o demenci Alzheimerovu, přičemž užívání statinů negativně korelovalo s prevalencí 8) demence (relativní riziko = 0,44, 95% interval spolehlivosti 0,17–0,94). Po třech letech bylo mezi 3308 přežívajícími identifikováno 185 případů demence (104 s Alzheimerovou demencí), ale užívání statinů nepředpovídalo nižší výskyt demence (relativní riziko = 1,19 pro všechny demence a 1,04 pro Alzheimerovu). Autoři uzavírají, že přestože prevalence demencí je u pacientů užívajících statiny nižší, nebyl zjištěn žádný vztah mezi léčbou statiny a budoucí incidencí demence včetně Alzheimerovy; je proto nutný další výzkum, dříve než budou zahájeny ekonomicky náročné klinické studie využívající statiny pro prevenci demencí.

Tento kritický postoj je patrně třeba zaujmout i k výsledkům předkládaným skupinou M. N. Haanové, ačkoli jsou povzbudivé. Vždyť sama vedoucí projektu se vyjadřuje podobně opatrně. Přestože autoři nestavějí souvislosti ve smyslu „snížení lipidů = snížení demence“, ale příčinu spatřují v ovlivnění vysokých koncentrací inzulinu v mozku, nemusejí být souvislosti tak jednoduché. Na ochranném vlivu se nemusejí podílet přímo statiny, pozitivní roli může hrát také celkově lepší zdravotní stav, kvalitnější sebepéče a možná i lepší socioekonomický status, o němž by mohla svědčit také větší investice do léčby.

Poznámky

1) Neurology 71, 344–350, 2008.
2)Farmaceutické firmy nabízejí dnes vyráběné syntetické statiny jako lék první volby proti hyperlipidemii a dyslipidemii. Jejich jednoznačně příznivý účinek zatím není možné považovat za prokázaný.
3) Relativní riziko udává, kolikrát větší je pravděpodobnost onemocnět u osob vystavených rizikovému faktoru oproti osobám, které tomuto faktoru nejsou vystaveny. Počítá se jako podíl rizik u obou skupin osob.
4) J. Amer. Geriat. Soc. 50, 1852–1856, 2002/11.
5) Neurology 59, 1915–1921, 2002.
6) Arch. Neurol. 62, 1047–1051, 2005.
7) Arch. Gen. Psychiatry 62, 217–224, 2005.
8) Prevalence je počet existujících nemocí ve vybrané populacik určitému datu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...