Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nepokojná hlava Josef Ressel

Lesník a vynálezce lodního šroubu 29. 6. 1793, Chrudim – 9. 10. 1857, Lublaň
 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 586, 2007/9

Josef Ressel zemřel před 150 lety v hostinci Bavarski dvor v Lublani poté, co se při návratu z obhlídky okolních lesů nakazil tyfem. Málokdo ví, že muž, který se proslavil vynálezem lodního šroubu, byl povoláním lesník, a k tomu ještě spisovatel a všestranný vynálezce.

Josef Ressel si přál být technikem: po dvou letech strávených na dělostřelecké škole v Českých Budějovicích studoval na univerzitě ve Vídni, a to účetnictví, kupecké počty, zemědělství, veterinářství, všeobecnou technologii, chemii a lékárnickou chemii, přírodní vědy, mechaniku, hydrauliku a civilní architekturu. Z nouze však musel studia přerušit, ale nakonec se mu podařilo vystudovat lesnickou akademii v Mariabrunnu u Vídně. Ressel byl nadaný kreslíř a za kresbu bitvy národů u Lipska získal na tuto školu stipendium od císaře Františka I. Od 24 let pak působil jako lesník ve Slovinsku. Byl jmenován obvodním lesním v Platerjachu v Dolním Kraňsku a o tři roky později místolesmistrem státních lesů v Terstu.

Lesníkem

Ressel jako obvodní lesní pečoval o zalesnění krajiny a v Terstu se věnoval zalesňování krasu. Kromě lesnictví se zabýval i vyměřováním půdy a trasováním cest. Napsal několik návodů pro lesníky a zeměměřiče o propočítávání ploch. Později (1838) byl jmenován námořním lesním agentem III. třídy pro Istrii a Krk. Jeho úkolem například bylo zajišťovat zásoby dřeva hodícího se pro stavbu lodí a pro vývoz.

Do tohoto období spadá také Plán na znovuzalesnění obecních pozemků v Istrii (1842), který vyhotovil na rozkaz zemského guvernéra. Důvodem byly nedostatek dřeva pro stavbu lodí i na palivové dříví a chabé deště, ke kterým odlesnění Istrie přispělo. Resslovým cílem bylo vrátit do krasu duby a modříny. Poukazoval na nutnost pěstovat nové sazenice pod ochranou přípravného porostu, neboť na holých krasových plochách sazeničky ničily jak zima, tak žár denních teplot, bojovaly s nedostatkem vláhy a nevytvářelo se jim potřebné kořenové vlášení. Dřevo pro stavbu lodí vyžadovalo lehký neuzavřený a nepravidelný porost, dřeviny měly stát jednotlivě, rozložit větve, aby už od mládí byly nuceny vzdorovat větru a drsnějším podmínkám v řídkém zápoji, a dřevo tak dosáhlo pevnosti, a navíc kmen měl růst křivý. Součástí plánu byl i přesný popis prací a metod, detailní finanční rozpočet, návrh odpovědných pracovníků a návrh na získání levné pracovní síly: …pojednaný užitek připadne bezprostředně obcím a nepřímo všem majitelům soukromých pozemků, neboť první budou sobě lesní kapitál tvořiti a poslední občerstvující déšť na svých pozemcích získají; jest tudíž spravedlivé, aby obce práci bez odměny konaly. Z plánu ale nakonec sešlo. Přesto zůstává nadčasovým odborným dílem s hlubokým respektem k přírodním zákonům. K významným Resslovým literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů (1855).

Vrtule neboli lodní šroub

Chce navrtávat moře šroubem! – pokřikovali na Ressla, když r. 1826 konal v Terstu na malém člunu první praktické pokusy s „vrtulí“. Ta byla umístěna zprvu na přídi člunu a ručně ji poháněli dva muži. Šroub fungoval tak dobře, že vynálezce podal žádost o patent: Já, Josef Ressel, c. k. lesmistr, zde oznamuji tímto slušně, že jsem učinil vynález… Patent dostal 11. 2. 1827, ale monopol s ním spojený platil jen dva roky. V srpnu 1829 se mu podařilo vyzkoušet lodní šroub, který byl celosvětovou revolucí v loďařství. Pokusná dvoustěžnová loď Civetta se však již po 5 minutách zastavila. Pokus ztroskotal na neschopnosti štýrského závodu vyrobit kvalitní parní stroj – selhalo parovedení. Ressel se nevzdal, sháněl finance, válčil s byrokracií, konkurencí i průmyslovou špionáží. Po neúspěšných pokusech se vinou jeho důvěřivosti dostaly návody a nákresy do Francie a odtud do Anglie. Tam byla jeho myšlenka využita a 10 let po jízdě pokusné lodi plul po světových mořích pod anglickou vlajkou parník poháněný Resslovým vynálezem. Autor se r. 1840 mohl v Terstu jen dívat na přistávající parník Angličana Charlese Cummerowa. Podvody, nekonečné sváry a procesy s anglickými úřady o přiznání jeho vynálezu provázely Ressla až do smrti. V posledním vzkazu, který umíraje napsal na rub lékařského receptu, prosil svou rodinu, aby jeho právo na vynalezení lodního šroubu stále hájila.

In memoriam

Ačkoli Ressel byl později uznán jako vynálezce lodního šroubu, jeho lesnické aktivity zůstaly nedoceněny a zapomenuty nejen v samém Rakousku, ale i v širších lesnických kruzích. Připomeňme, že zvláště revitalizace lesů v krasových oblastech je jeho nezměrnou zásluhou.

Resslova lesnická působnost byla důkladně hodnocena až ve Slovinsku r. 1993 na mezinárodním sympoziu IUFRO k jeho 200. výročí narození. Setkání, z něhož slovinští organizátoři připravili čtyřjazyčný sborník (včetně české verze), se oficiálně nezúčastnil žádný představitel českého lesnictví a v Česku si na Josefa Ressla vzpomnělo jen bývalé Okresní muzeum v Chrudimi, a to výstavou, později převezenou do Národního technického muzea v Praze.

Letošní výročí Josefa Ressla připomíná několik míst bývalého rakouského mocnářství. V Technickém muzeu Slovinska v Bistre pri Vrhniki byla 1. června otevřena výstava věnovaná jeho osobě a vynálezům. Vídeň si výročí připomene přednáškami. Rodná Chrudim připravila v průběhu letošního roku několik akcí, které vyvrcholí 6. října vzpomínkovou slavností u Resslova pomníku, jež bude spojena s otevřením výstavy v Regionálním muzeu v Chrudimi a s křtem publikace vydané k této výstavě. Originální Resslovy modely jsou v expozici Národního technického muzea v Praze. 1)

Za vstřícnou podporu autoři děkují Ing. Mileně Burdychové, ředitelce Regionálního muzea v Chrudimi.

Poznámky

1) Václav Heisler: Vynálezy Josefa Ressla v historickém kontextu, Dějiny věd a techniky 27, 103, 1994/2.

Resslův pomník stojí nejen před muzeem v Chrudimi (odhalen r. 1924), ale i ve Vídni před budovou polytechniky (odhalen r. 1863), poblíž sídla ústředí IUFRO v Mariabrunnu u Vídně (postaven Spolkem rakouských lesníků r. 1893, zde je v sídle Spolkového ústavu pro výzkum lesů Josefu Resslovi věnována i jedna z vitrín malého lesnického muzea) a v obvodu Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Pamětní deska je na jeho rodném domě v Chrudimi, na škole, na budově bývalého gymnázia v Linci, kde studoval, ve vestibulu budovy ČVUT na Karlově náměstí v Praze a na místech ve Slovinsku a Chorvatsku, kde žil a působil. Resslův portrét najdeme také na starší rakouské pětisetšilinkové bankovce.

Loď pana Ressla,

neměla vesla,

měla jen šroub ta lodička,

a když jí praskla trubička,

zůstala stát ta lodička

od pana Ressla;

lepší jsou vesla.

Z rozhlasové hry o J. Resslovi, kterou napsal Václav Gutwirth (1896-1968), Resslův biografik (viz Vynálezce Josef Ressel, Národní práce, Praha 1943, dotisk 1945).

Z RESSLOVA DÍLA

PATENTY(PRIVILEGIA): lisovací válcový stroj (lisovací válec na výrobu drobného kovového zboží, 1826), loď, která může jet vlastní silou proti proudu (1826), nekonečný šroub pro pohon lodí (lodní vrtule, 1827), šroubový lis na víno a olej k lisování oliv a jiných látek (1827), parní mlýn podle nového systému s dutými kovovými cylindry na mletí obilí (1827), jednoduchý přístroj k vyluhování barviv a tříslovin z rostlinných látek a na jejich přeměnu v látky tuhé (1828), hydraulický parní stroj s použitím vody a rtuti, jakož i parního kotle ve tvaru trubkového přístroje (1828), kuličkové ložisko bez tření a mazání, nové jednoduché a trvalé čepové ložisko pro hřídele u strojů a vozů (předchůdce dnešního kuličkového ložiska, 1829), parní povoz (silniční lokomotiva s parním pohonem) k osobní a nákladní dopravě jak ve městech, tak na venkově (1832), mechanismus k pohonu parních lodí – nový mechanismus k pohonu parních lodí podle principu rybího ocasu (1851).

Z VYNÁLEZŮ A VYLEPŠENÍ: pneumatická listovní (atmosférická) pošta (odpovídá dnešní potrubní poště, 1821), nová busola, která zůstává nezměněna na každém stupni zeměpisné délky a šířky, jakož i pod každým cizím magnetickým vlivem (1823), návrh mechanismu divadelního jeviště (1824), varna: prostředky a cesty, jak vypařováním získat kuchyňskou sůl s největší úsporou paliva a času – nové sestavení varných kotlů (1830), hospodárná soustava parních strojů, sestávající z primárního a sekundárního parního stroje (parní stroj deux chaleurs, 1837), uměle ohýbané dřevo určené pro stavbu válečných lodí v případě nedostatku křivě rostlého dříví (1840), návrh atmosférické válečkové dráhy pro úsporu železničních kolejí (návrh vznikl ze soutěže na železnici přes Semmering, doba jízdy 43 min., u tradiční dráhy 3 hod. 35 min., 1842), nový pluh, kde tření jednotlivých dílů je redukováno na minimum a kde při prvním zabrání se vyorá úplná brázda (1843), větrný mlýn se svislým hřídelem a příslušným větrným kolem, které může být stále v činnosti, bez ohledu na směr a sílu větru (1843), přenosný optický polní telegraf pro rakouskou armádu (1845), nová dělová lafeta, která by zabránila otřesům lodního trupu při zpětném nárazu po výstřelu (1851), chemický prostředek k dlouhodobému konservování dřeva pro stavbu lodí (1854), přístrojem k určování jakosti dřeva (dřevěným graduátorem Ressel měřil trhací sílu normalizovaného šroubu zašroubovaného do dřeva, 1856).

K JEHO POJEDNÁNÍM PATŘÍ: projekt na využití terénu na řece Neretvě (1831), přednáška o fyzikálních poměrech terstského přístavu (1839), pojednání o plavbě lodí v mořských proudech (1841), pojednání o použití železa k výrobě lodních žeber, stavbě železných lodí, střešních krovů a mostních částí (1847), finanční plán na umořování státního dluhu a zaměstnání dělníků (1848), spis o konservování dřevěných lodí, návod k porážení stromů v příznivých ročních obdobích a k zpracování dřeva (1854), pojednání o konzervování koží a obuvnictví obecně (1854), o plachosti koní a prostředku, jak tomuto jevu zamezit (1856), přednáška o železniční architektuře, pojednání o dějinách lesů v krasu a příčinách jeho nezalesňování, pojednání o stavbě lodí ze dřeva (nedatováno) a kniha Dějiny šroubu ve vlasti (1857).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorech

Karel Vančura

Zuzana Jankovská

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné