Souhlasím, hru na propagátory a odpůrce GMO nadále přenechme politikům

Nicméně asi dvě třetiny Drobníkova textu jsou o penězích a politice.

Jaroslav Drobník se na můj článek „podíval z nadhledu“. Ujišťuji, že jsem se snažil vyhnout „bažinám populizmu“ a slovní spojení „se uvádí“ jsem použil dvakrát: Poprvé, když jsem napsal, že se v souvislosti s GMO „uvádějí případné zdravotní problémy, např. nebezpečí vzniku alergií“. Pozorný čtenář mohl najít o pár řádků dále odkaz na článek ve Vesmíru (79, 503, 2000/9), který se vztahoval k aféře A. Pustaie. Podruhé, když jsem k údajům o zavíječi kukuřičném připojil poznámku „uvádí se přes 200 druhů rostlin, na nichž se jeho larvy mohou vyvíjet“. V popularizačním článku není obvyklé ke všem převzatým údajům připojovat odkazy, nicméně doplňuji: upřesňující údaje o zavíječi kukuřičném lze nalézt v učebnici F. Millera „Zemědělská entomologie“.

Nepodceňuji „problém kontrol“, a to ani v případě laboratorních, ani v případě polních pokusů. Jen jsem se podivil, když J. Drobník doporučoval, že by „každý z popsaných výzkumů měl mít kontrolu…“ Zřejmě přehlédl, že jsem hned na začátku textu (Vesmír 79, 487, 2000/9) uvedl zdroj informací. Vadí mi mentorování namísto věcné diskuse. Pokud měl J. Drobník pochyby o kvalifikaci britských pracovišť, mohl se více dovědět o projektu „Sledování vlivů geneticky modifikovaných plodin tolerantních k herbicidům na biodiverzitu zemědělské krajiny“ v citovaném čísle časopisu Antenna (vydává Royal Entomological Society). Abych snad předešel dalším pochybnostem, doplňuji: V druhém příspěvku o GMO (Vesmír 82, 23, 2003/1) je uveřejněno schéma znázorňující šíření viru granulózy v populaci obaleče jablečného pomocí feromonových pastí. V těchto pokusech (na nichž jsme se podíleli spolu s laboratoří Biola Chelčive a VÚRV Ruzyně) jsme samozřejmě souběžně sledovali plochy kontrolní (neošetřené), plochy s konvenčním režimem ochrany insekticidy a plochy, na nichž byl virový přípravek aplikován postřikem. Také s laboratorními pokusy máme jisté zkušenosti: např. metody detekce a měření rezistence mandelinky bramborové a mšic, vypracované na našem pracovišti, byly převzaty FAO (Anonymus: FAO Plant. Prot. Bull. 18, 16–18, 1970; 22, 112–116, 1974) a námi definovaný referenční kmen mšice chmelové „Rožňava“ se používá v laboratorních testech nejen u nás, ale i v Německu a v Anglii. Konečně ve vztahu ku GMO jsem napsal „…bez rozsáhlých polních pokusů nelze získat objektivně hodnotitelné poznatky pro ani proti transgenním organizmům“ (Vesmír 81, 636, 2002/11). Nevím, podle čeho J. Drobník soudí, že považuji „problém kontrol“ za „triviální“.

Je s podivem, když biolog (mikrobiolog J. Drobník) nazývá zájem o ochranu biodiverzity ideologií. Ochrana biodiverzity má svou dimenzi globální (téma na obšírnější diskusi), ale i zcela konkrétně utilitární: Je nejvlastnějším zájmem sadaře, aby ve svých sadech nevyhubil antagonisty škůdců, tedy aby chránil biodiverzitu.

Obávám se, že J. Drobník je ve svých úvahách vzdálen evropské realitě, když argumentuje odkazem „cukrová kukuřice se ošetřuje insekticidem 2–4krát týdně…“ Pro srovnání: Z celkem 37 210 ha kukuřice vyseté u nás v r. 2001 bylo proti zavíječi kukuřičnému ošetřeno pouze 2079 ha (viz http://www. srs.cz), a to vše jen přípravkem Trichocap