Čtením ku pochopení obsahu
Některé pozitivní vlivy nikotinu (nikoliv kouření!) jsou všeobecně známy. Je proto překvapující, že jich P. Barsa nevyjmenoval více. Soustředil se pouze na ulcerózní kolitidu, u níž jsou navíc výsledky značně problematické (řádově jde maximálně o desítky popsaných případů zatím s nejasným závěrem, i když pozitivní vliv nikotinu je skutečně naznačen). Doporučit pacientům s ulcerózní kolitidou tak suverénně žvýkačky (v uvedených publikacích se z mnoha důvodů naznačuje jen případné použití náplastí) je světovou prioritou. Navíc v populárním časopise, bez vymezení kontraindikací (těhotenství, recentní vaskulární příhoda, u žvýkaček ještě žaludeční vředy, u náplastí kožní onemocnění a alergie) a bez jasného návodu použití (nežvýká se jako žvýkačka: pokud ano, je jednak neúčinná, jednak způsobí zažívací obtíže), je to doporučení nezodpovědné.
Daleko prokázanější pozitivní vliv nikotinu je ve snížení intenzity příznaků při Alzheimerově a Parkinsonově nemoci (pozn. red.: viz též Vesmír 72, 702, 1993/12) – zde se již léčba nikotinem na některých pracovištích skutečně nabízí. Další pozitivní vliv nikotinu byl zaznamenán i v několika případech aftózních stomatitid. Nikotin dále zvyšuje práh bolesti. To se ale všechno týká nikotinu, v žádném případě kouření!
Poznámka J. Wilhelma (rovněž na s. 511) se už týká kouření jako takového. Ale zase, bohužel, neuvádí celou skutečnost. V práci, kterou cituje, se hovoří o extraktu cigaretového kouře (CSE), jenž za daných podmínek skutečně snižuje oxidaci lipoproteinů o nízké hustotě a ovlivňuje fragmentaci apolipoproteinu B 100. Za prvé, efekt byl prokázán jen při určité nízké koncentraci. Za druhé, práce se zabývá modifikovaným extraktem cigaretového kouře, aplikovaným navíc za laboratorních podmínek. To přece nelze interpretovat jako „...ochranný účinek cigaretového kouře...“. Především však je zarážející otevřené přiznání, že J. Wilhelm zkoušel získat peníze na výzkum od tabákového průmyslu: renomované anglosaské časopisy (BMJ, JAMA) dnes neotisknou článek od žádného autora, který ve svém životě někdy přijal jakékoli peníze od tabákového průmyslu – cílená otázka rozhoduje o přijetí publikace. Jen na okraj, graf na s. 511 je převzat rovněž ze stejného čísla Scientific American jako i další (May 1995, str. 28).
Nemíníme rozhodně tajit nebo popírat určité pozitivní působení nikotinu (nikoliv kouření), konečně jsme je i výše uvedli. Mrzí nás však, že závěry experimentálních studií jsou generalizovány a popularizovány zavádějícím a v případě nikotinových preparátů i nebezpečným způsobem. Čtením ku pochopení obsahu!
MUDr. Eva Králíková, CSc., MUDr. Jiří T. Kozák, CSc.
- - -
Jiří Wilhelm odpovídá: Kouření škodí zdraví, to ví každý. Zároveň pak každý zná někoho, kdo se navzdory intenzivnímu kouření dožil ve zdraví vysokého věku. K tomu se ukazuje, že cigaretový kouř obsahuje látky (NO, CO a to cosi, co se dá extrahovat a nevíme, co to je), které mohou být za jistých okolností zdraví prospěšné. Neměli bychom se zaměřit na studium působení těchto látek, eventuálně hledat další dosud neznámé, s cílem optimalizovat jejich působení a přispět k vytvoření cigaret zdraví méně škodlivých? Emocionální zvolání ponechme agitátorům ministerstev zdravotnictví, ostatně jejich snaha bývá často kontraproduktivní. Představa, že všichni nechají kouření, když se budou pořád strašit nebo se jim to bude zakazovat, je dost naivní. Neměli bychom spíše působit na ty, kteří produkují výrobky poškozující zdraví, aby věnovali prostředky na výzkum vedoucí k snížení jejich škodlivosti? Závěrem bych rád vyjádřil své přesvědčení, že smyslem populárněvědeckého časopisu by mělo být psát o přírodních vědách zajímavě. Doporučení týkající se zdravého životního stylu nechť jsou doménou nedělních příloh novin.
1) Umění diskuse a porozumění textu: Neměli bychom zkreslovat text, na který reaguji. Abychom zbytečně necitovali jednotlivé formulace, doporučujeme čtenářům znovu si přečíst původní text Kouřením ke zdraví.
2) Spolehlivost údajů a jejich interpretace: V červencovém Vesmíru jsme otiskli následující text (str. 411):
Všudypřítomný cigaretový dým?
Začátkem května byla zveřejněna studie amerických vědců, která nekuřáky moc nepotěší. Analytický chemik z National Center for Environmental Health v Atlantě John Bernert tvrdí, že lidé jsou vystaveni cigaretovému kouři víc, než si myslí. Téměř všichni Američané mají v krvi nikotin z cigaret, doutníků, dýmek... Konkrétně u 88 % amerických nekuřáků byl v krvi zjištěn nikotin. Přitom polovina z nich nemá na pracovišti kuřáka ani u nich doma nikdo nekouří. Tzv. pasivnímu kouření jsou více vystaveni muži než ženy. Ale co je zvláště zlé přesto, že v USA je už kouření na ústupu, i 43 % dětí od dvouměsíčních nemluvňat po jedenáctileté chlapce a dívky je doma pasivními, nedobrovolnými kuřáky.
Podle údajů americké Agentury ochrany životního prostředí z r. 1993 umírá v důsledku pasivního kuřáctví ročně 3 000 amerických nekuřáků.
A ještě jeden dodatek, i kuřata, která mají smůlu, že v jejich blízkosti někdo kouří, mají své tepny stejně ohroženy, jako kdyby kouřila...
Pokud by čtenář nahlédl do pramene, z něhož čerpal autor textu (New Sci. 150, No. 2028, str. 9), zjistil by, že se pramen odvolává na sdělení v časopise The Journal of the American Medical Association. A protože JAMA není bulvární časopis, mohl by se s tím spokojit. Pokud však bude problém sledovat hlouběji, zaznamená i reakci, která staví původní pramen do poněkud jiného světla (pochopitelnějšího zdravému rozumu). Zpráva vlastně referovala o měření hladiny kotininu v krvi (kotinin je derivát nikotinu). Potud je vše v pořádku. Problém nastal až v interpretaci hladin kotininu v krvi jako míry intenzity kouření, včetně pasivního. Použití kotininu jako indikátoru expozice kouři však už zpochybnilo více prací. Z téhož časopisu (New Sci. 150, No. 2032, str. 52) bychom dále zjistili, že E. Domino v New England Journal of Science v srpnu 1993 uvedl: po požití 150 g brambor, 60 g květáku anebo 10 g baklažánu může obsah kotininu v krvi odpovídat 1 mikrogramu nikotinu. Podobně Ruth Etzelová v časopise Preventive Medicine (Vol. 19, 1990) uvádí, že vysokou hladinu kotininu měli i lidé, kteří vůbec nebyli vystaveni cigaretovému kouři. Pokládáme za záslužné dávat věcem jejich rozměr, zpochybňovat přílišné simplifikace, jimž se populární literatura obecně vyhnout nemůže. A protože nikdo nedokáže sledovat všechno, jedinou obranou je řádné recenzní řízení. Takže ještě jednou poděkujme recenzentům za jejich práci.
3) Vítáme, že MUDr. E. Králíková a MUDr. J. Kozák upozorňují na etické problémy medicíny. Doufám, že nezůstane u jednoho krátkého odstavce.
Ivan Boháček
O autorech
Jiří T. Kozák
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
