Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Biosféra jako smetiště genů

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 32, 1995/1

(K článku J. Drobníka 74, 15, 1995/1)

Skutečnost, že u nás neexistuje - a pokud existuje, pak rozhodně mimo povědomí většiny občanů - dohoda o pravidlech hry na vědeckém poli, a zvláště při hře s genomem, případně i lidským, je pociťována často jako nedostatek. Zvláště porovnáme-li se s vyspělými zeměmi, které po počáteční snaze vývoj vědy v oblasti molekulární genetiky regulovat a kontrolovat na jedné straně uznaly, že příliš těžká pouta, zákazy nebo nařízení nemají smysl, ale na druhé straně nedospěly ani k úplnému liberalizmu.

Vzhledem ke svému původu a dosud vykonávané profesi mne nejvíce zajímá aspekt lékařský a o tom, že vývoj medicíny spěje k využívání molekulární genetiky v lékařské praxi, ať už v podobě genové terapie, nebo v jiné, není sporu. Můžeme se dohadovat pouze o rychlosti, o době, kdy třeba selhávání srdce budeme řešit převodem genů. Bude to za rok, za dva, za pět? V každém případě do konce tisíciletí. Domnívám se, že medicínský aspekt je nejen v konkrétní aplikaci výsledků na medicínské využití, ale je obsažen v každém kuse, a nejen proto, že ho provádějí lidé, ale proto, že ohraničit dopad těchto pokusů nelze. Nemůžeme se vymlouvat, že pokus na bakterii nebo kvasince je člobrdíčkům příliš vzdálen, než aby bylo třeba na ně myslet.

Nicméně sebedokonalejší zákony, sebedůmyslnější institucionalizace a byrokratizace nás neochrání před těmi, kteří by úmyslně (nebo z nedostatku soudnosti) chtěli tuto oblast vědy zneužít. Vojenské výzkumy v této oblasti nepodléhaly nikdy kontrole veřejnosti. Kdokoliv z nás bude chtít, může si dnes potřebnou laboratoř pořídit - není o mnoho nákladnější než laboratoř na výrobu perníku. Existence zákona v obecné podobě je velice potřebná. Přimlouval bych se však za nadrezortní instituci, jejímž úkolem by bylo navržené pokusy evidovat a posoudit, případně poskytnout doporučení. Činit nějakou instituci odpovědnou a vybavovat ji pravomocí nařizovat a zakazovat považuji za nesprávné. V Česku by vznikl jen další úřad na podvádění.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústavu hematologie a  krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v roce 2011 do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze, s občasnou funkcí konzultanta firmy BIOGEN Praha, s. r. o., kterou kdysi pomáhal založit. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu. Je nositelem medaile J. E. Purkyně za celoživotní dílo.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...