mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Vědci bez titulů

 |  22. 8. 2014
 |  Téma: Garážová věda

Nejedna firma, která dnes určuje vývoj informačních technologií, začínala v garáži. Microsoft, Apple, Hewlett-Packard, Dell, Google, Amazon… V garážích, ať už skutečných, nebo metaforických, se ale rodí i řada vědeckých nápadů. Amatérští vědci věří, že i bez zázemí velkých výzkumných institucí mohou vědu proměnit podobně, jako Bill Gates a Steve Jobs proměnili počítače.

Věda kdysi bývala záležitostí osamělých amatérů. Ale s tím, jak vědci odkrývají stále hlubší a hlubší vrstvy poznání, musí si osvojit stále více znalostí nashromážděných obry, na jejichž ramenou stojí (řečeno s Isaacem Newtonem). Bez špičkového vzdělání toho lze dosáhnout jen stěží.

Mnohé směry výzkumu jsou dnes navíc nepředstavitelné bez miliardových investic a mezinárodních konsorcií pracujících s vybavením, které si žádný jednotlivec nebo malý tým nemůže dovolit – ať už jde o urychlovač LHC, o síť radioteleskopů nebo o baterii automatických DNA sekvenátorů, které umožnily přečtení lidského genomu.

Ale to je jen jeden úhel pohledu. Z jiného spatříme amatérské vědce, kteří svým profesionálním kolegům sekundují zdatněji než kdykoli dříve. Přibývá oborů, v nichž je radno brát tento vědecký underground vážně. Zdaleka už nejde jen o ornitology počítající hnízdící ptáky nebo speleology objevující nové podzemní prostory. Úžasné věci lze dnes dělat „na koleně“, i když vás zajímá třeba molekulární biologie.

Amatérské počiny na poli vědy mapuje náš nový tematický speciál.

František Houdek se obrací do historie. V jeho příběhu nechybí například soudce a geniální matematik Pierre Fermat, obchodník s látkami a průkopník mikroskopie  Antonie van Leeuwenhoek nebo františkán a „zázračný doktor“ Roger Bacon: Bezstarostné hobby zámožných aneb Obrázky ze života vědeckých amatérů

První český hackerspace, tedy místo, kde se potkávají lidé se zájmem o vědu a technologie napříč obory, můžete navštívit v naší zvukové reportáži: Brmlab – laboratoř kapitána Nema

Radka Hanečková, zakládající členka Brmlabu, studuje molekulární biologii a pracuje v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, zároveň však buduje biologickou laboratoř přístupnou každému zájemci o tento obor. O „hackování života“ mluvila i na konferenci organizované americkou FBI, která se snaží hlídat, aby se biohackeři neutrhli ze řetězu: Biotechnologie do každé rodiny

Fenoménem biologie praktikované stylem „udělej si sám“ se zabývá kniha Biopunk, kterou podrobněji představíme v jednom z připravovaných textů.

Ondřej Zicha vystudoval ČVUT a o přírodu se zajímá jen ve volném čase, přesto díky němu vznikla (a stále se rozrůstá) mimořádná encyklopedie biologických druhů, k jejímž spoluautorům dnes patří i řada profesionálů: BioLib.cz – encyklopedie života, na které se můžete podílet i vy

Amatérský astronom Kamil Hornoch z Lelekovic u Brna v noci z 3. na 4. srpna 2002 objevil v souhvězdí Andromedy novu, kterou následně potvrdili profesionálové. Následovaly další objevy a „velká věda“ si ho přitáhla pod svá křídla. Dnes pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR. Audiorozhovor: Život plný hvězd

Do vesmíru hledí, ale s „pouhými“ obrázky se nespokojí. Budují přístroje, jimiž dělají to, co bylo ještě před pár lety výsadní doménou národních kosmických agentur – amatérští dobyvatelé vesmíru. Pomáhají v něčem zavedené vědě? Začíná nová éra vesmírných soukromníků? Z garáže do vesmíru, aneb První amatérský kosmonaut bude asi v raketě stát

Vědci na něj hledí spatra. To, co v Antarktidě dělá, není přece žádný výzkum, ale svévole. Soukromá osoba, která si vybudovala polární stanici téměř o dvacet let dříve, než pro české vědce český stát. A co na to polárník Jaroslav Pavlíček? „Ta desetina vědců, které nejenže nevadím, ale upřímně nám fandí, mi úplně stačí. A hlavně, záleží na tom?“ Trosečníkem v drsné přírodě, polárníkem ze své vůle

Místo prokrastinace u Facebooku se můžete prostřednictvím svého počítače zapojit do projektů navržených tak, aby využily kreativity a intuice laiků. Třeba ke skládání molekul RNA nebo ke klasifikaci astronomických snímků. Několik tipů na dlouhé (pod)zimní večery najdete v článku, který publikujeme v nejbližších dnech.

A pokud nemáte čas či chuť se do výzkumu aktivně zapojit, můžete alespoň podpořit ty, kteří mají dobrý nápad, třeba na stavbu kapesního spektroskopu, ale na jeho realizaci se jim nedostává peněz: Zázraky placené davem

Další materiály připravujeme, nechte se překvapit.

TÉMA MĚSÍCE: Garážová věda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Lovce bouřek nežene jen adrenalin

Nástup čela bouře a toho nejhoršího s ním spojeného byl bohužel rychlejší, než jsme čekali. Jak jsme vyjeli zpět na silnici, po prvních pár stech...

Zázraky placené davem

Máte dobrý nápad? Veřejné sbírky na internetu přispějí i na vědecké projekty, stačí přesvědčit dost nadšenců.

Bezstarostné hobby zámožných aneb Obrázky ze života vědeckých amatérů

Nebýt vědců-amatérů, neoperovali bychom dnes mozek a nelétali do vesmíru. V počátcích novodobé vědy bylo profesionálních badatelů pramálo a mohl...

Biotechnologie do každé rodiny

Hackeři se už nezabývají jen počítači. Přidejte předponu bio-, počítačový kód nahraďte sekvencí bází v DNA a zvykejte si, že dnešní technologie...

Z garáže do vesmíru

V posledním desetiletí se v obecném povědomí zabydlely termíny jako „kosmická turistika“ nebo „soukromá kosmická loď“. Blíží se snad doba, kdy si...

Nebezpeční hledači pokladů aneb amatérská archeologie očima profesionála

Činnost nadšenců a milovníků historie, kteří se své zálibě věnovali především ve volném čase, neodmyslitelně patří k počátkům archeologie. Byli to...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...