BioLib.cz – encyklopedie života, na které se můžete podílet i vy

Pokoušeli jste se někdy na internetu zjistit, co jste potkali v přírodě za živočicha či rostlinu? Nebo jste chtěli najít, co za druh se skrývá pod latinským či českým druhovým názvem, na který jste narazili v literatuře? Možná jste se při tom dostali i na stránky BioLib.cz.

BioLib (zkratka od „biologické knihovny“) vznikl před více než dvanácti lety, v době, kdy na internetu publikovala jen hrstka „počítačově nejodvážnějších“ přírodovědců. Stránek o přírodě, zejména o taxonomii, bylo pomálu a jejich autorům většinou chyběly znalosti umožňující vytvořit stránky tak, aby bylo snadné je dlouhodobě udržovat.

Vše vlastně začalo knihou entomologa Jiřího Niedla Okouzlen brouky a hady, která mne jako budoucího autora BioLibu přivedla k zájmu o přírodu a zejména o brouky. Kniha obsahovala spousty latinských názvů a skoro žádné obrázky, a tak jako jediný průvodce ke knize fungoval stoletý atlas brouků po dědečkovi. Za těch sto let se však názvy některých druhů změnily a obrázkové tabule také občas neodpovídaly skutečnosti. Když jsem se později začal seznamovat s počítači a internetem, bylo mi hned jasné, co přesně chci (ve vší naivitě) udělat: internetový atlas českého hmyzu!

To, co bylo ze začátku jasné, se ovšem hned zkraje poněkud zvrhlo, a tak vzniknul BioLib – nástroj, pomocí kterého lze zpracovat taxonomii libovolné skupiny organismů z celého světa a doplňovat ji obrázky, texty a dalšími údaji.

Téměř otevřená encyklopedie

Protože už tehdy jsem si uvědomoval, že práce na takovém projektu není v silách jednoho člověka, snažil jsem se od začátku nástroj koncipovat tak, aby ho mohlo používat více správců, kteří by měli rozdělená práva na jednotlivé taxonomické skupiny, nebo třeba jen na určité sekce galerie. A nejen to – aby ruku k dílu mohl přiložit kdokoliv.

Uživatelé BioLibu tak mohou do galerie přidávat určené i neurčené fotografie, navrhovat změny jejich určení, doplňovat chybějící druhy, vědecká synonyma, názvy a texty v nejrůznějších jazycích a řadu dalších informací. Ty se však do dat nepromítají rovnou, jako je tomu u řady jiných otevřených encyklopedií, ale všechno je nejdříve ověřováno správci, kteří mají příslušnou část BioLibu na starosti. Někteří se věnují pouze obrázkům v galerii, jiní třeba pouze taxonomii nějaké skupiny organismů. BioLib navíc umožňuje některé větve taxonomie zamykat před změnami od jiných správců s obecnějšími právy, takže třeba ten, kdo má práva na změny v systému brouků, nemůže dělat změny v zamčeném systému kupříkladu čeledi majkovitých.

Mezi správci jsou odborníci z univerzit a muzeí, ale i nadšení amatéři, kteří za dobu svého působení na BioLibu prokázali dostatečný přehled o aktuální systematice určité skupiny. Bohužel ne na všechny skupiny jsou na BioLibu správci, a proto některé části systému či galerie mohou za ostatními zaostávat. Vždy uvítáme pomoc dalších odborníků s úpravami systému a určováním fotografií, a to i u skupin, na kterých už někdo pracuje.

Pro správce je pak otázkou několika kliknutí změnit určení fotografie, přijmout obrázky a data od uživatelů nebo třeba upravit taxonomii nějaké skupiny. Každá změna se okamžitě promítne do všech stránek na BioLibu – pokud někdo změní český či vědecký název druhu, nový název se hned zobrazí v galerii a dalších seznamech. Samozřejmě ani správci nejsou neomylní a v tak velkém množství dat se mohou objevit chyby, kterých si správci nevšimnou. Kdokoliv ale na takovou chybu narazí, má možnost na ni upozornit komentářem či rovnou navrhnout její opravu. Čím větší množství uživatelů se bude na BioLibu podílet, tím kvalitnější obsah bude dostupný jim a ostatním uživatelům.

Dnes je v BioLibu přes 800 tisíc druhů a v galerii 240 tisíc fotografií. Zdroj: screenshot BioLib.cz

Díky ochotné pomoci mnoha odborníků i laiků a profesionálních i amatérských fotografů hned v době vzniku BioLibu začal počet druhů v taxonomické databázi i v galerii rychle přibývat. Dnes je v BioLibu přes 800 tisíc druhů a v galerii 240 tisíc fotografií. Práce samozřejmě jen tak neskončí, pořád je co doplňovat, aktualizovat a vylepšovat. BioLib obsahuje řadu nástrojů, pomocí kterých lze kontrolovat aktuálnost a úplnost taxonomických informací jednotlivých skupin například porovnáním s daty z jiného zdroje. S pomocí těchto dat lze doplňovat chybějící synonyma, přesouvat druhy či celé skupiny do jiných částí systému, slučovat či rozdělovat synonymizované druhy a podobně, vždy je ale potřeba, aby tyto úpravy rozhodoval nějaký odborník. Proto jsou některé části systému daleko aktuálnější než většina jiných taxonomických databází, zatímco některé na přepracování teprve čekají.

Kromě taxonomického systému a galerie nabízí BioLib funkce, jako jsou územní či tematické seznamy druhů a fotografií (např. fotografie housenek), databázi odkazů a literatury, slovník pojmů, databázi zajímavých přírodních lokalit, systémy biotopů, možnost publikovat články, diskusní fórum, funkce pro faunistická mapování a mnoho dalších. Denně navštíví BioLib kolem 7 000 uživatelů, některé dny i přes 10 000 lidí z ČR i ze zahraničí. Jsou mezi nimi odborníci i laici, studenti a učitelé z vysokých, středních i základních škol, překladatelé, redaktoři, sběratelé a fotografové. BioLib.cz dnes patří k největším projektům svého druhu na světě.

Mapování výskytu druhů

Jednou z významných funkcí BioLibu je veřejné mapování výskytu vybraných druhů živočichů v ČR, na kterém se podílejí i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Národní muzeum, Muzeum přírody Český ráj a další instituce. Mapují se savci, obojživelníci, plazi, ryby a dále vybrané druhy bezobratlých, přičemž počet mapovaných druhů stále roste. Nasbírané údaje ověřují správci a potvrzená pozorování se automaticky promítají do mapek rozšíření. Data jsou také pravidelně odesílána do nálezové databáze AOPK ČR. Údaje nasbírané pomocí BioLibu jsou součástí několika publikací a článků.

Mapa rozšíření ropuchy zelené. Zdroj: screenshot BioLib.cz

Mimo mapování může být pro odborníky faunisticky a floristicky zajímavá také galerie obrázků, do které nahrávají své snímky stovky amatérských i profesionálních fotografů. Touto cestou se již podařilo zjistit mnoho zajímavých údajů o výskytu ohrožených druhů v ČR, či dokonce o druzích pro ČR nových.

V roce 2013 byl například jedním z uživatelů Biolibu vyfotografován v oblasti jižní Moravy kriticky ohrožený motýl hnědásek osikový (Euphydryas maturna), což je jeden z mála druhů živočichů (a zároveň jediný zástupce hmyzu), pro který v ČR funguje záchranný program, navíc je známa jen jeho jediná lokalita – v Polabí ve středních Čechách, na ostatních místech již vyhynul. Výskyt další populace na Moravě by byl menší zoologickou senzací, bohužel však odborníci na lokalitě v roce 2014 výskyt druhu nepotvrdili a nelze tak vyloučit například vypuštění chovatelem, navíc v roce 2013 byl zjištěn jen jediný kus.

Faunisticky zajímavých nálezů je víc, například doložený výskyt tchoře stepního z oblasti střední Moravy v roce 2013 díky Mapování savců je jedním z hrstky doložených nálezů tchoře stepního v ČR po roce 2000.

Kdo se na BioLibu podílí?

Dá se s jistotou říct, že kvalita obsahu BioLibu stojí a padá na lidech, kteří jsou ochotni se na něm podílet. I když je mezi správci mnoho odborníků z různých univerzit, muzeí či zoologických zahrad, oficiálně za BioLibem žádná instituce nestojí. Autor stránek i všichni správci pracují na BioLibu ve svém volném čase, protože je to baví a považují to za užitečně strávený čas.

Náklady za provoz serveru a literaturu hradíme povětšinou z vlastní kapsy. I proto bohužel ne všechno vždy funguje tak rychle, jak by mělo, ať už server samotný, nebo proces potvrzování fotografií a rozšiřování taxonomického systému. Jsme ale přesvědčeni, že se nám s pomocí ochotných lidí podaří všechno vyřešit a zajistit, aby BioLib (nejen) na českém internetu dále fungoval jako pomůcka pro všechny lidi se zájmem o přírodu, prostředek pro popularizaci biologie a komunikační můstek mezi odborníky a veřejností.