Lovce bouřek nežene jen adrenalin

Nástup čela bouře a toho nejhoršího s ním spojeného byl bohužel rychlejší, než jsme čekali. Jak jsme vyjeli zpět na silnici, po prvních pár stech metrech nás zastihl prudký náraz větru a velmi silný déšť.

Přes silnici během chvíle začaly létat kusy větví a všude ležela spousta úlomků ze stromů. Cesta k plánovanému úkrytu se tak velice ztížila. Drželi jsme se co nejvíce vpravo, protože velké stromy po levé straně se ve větru ohýbaly do nebezpečných úhlů a hrozilo, že prasknou a zřítí se na nás. V půli cesty pár desítek metrů před námi spadl a zatarasil silnici vzrostlý strom. Protože vítr stále sílil a hrozil pád dalších stromů, nemluvě o riziku velkých krup, Honza se rozhodl strom přes pravou krajnici prostě přejet za každou cenu. Povedlo se a my pokračovali už bez problémů další kilometr do bezpečí benzinové stanice.

I takto může v extrémním případě dopadnout výjezd členů Amatérské meteorologické společnosti do terénu. (Výše citovaný popis se týká akce, jež proběhla 12. června 2010 u Vyškova.) Podobným situacím se samozřejmě snažíme vyhýbat; průjezd samotným jádrem bouřky nemá většinou z hlediska jejího pozorování a průzkumu příliš cenu a přináší zvýšené riziko, minimálně poškození vozidla.

V automobilu jste relativně v bezpečí před deštěm a zásahem bleskem. Pravděpodobnost, že se ze závoje srážek náhle vynoří skryté tornádo, je na rozdíl od amerických plání v našich podmínkách také nízká. Avšak zatímco v prériích často nenarazíte na jediný strom, u nás jsou stromy téměř všude a doprovází-li bouřku silný vítr, jsou padající větve i celé kmeny hlavním nebezpečím. A nikdo nestojí o vylepšení karoserie svého auta o důlky po kroupách velikosti golfového míčku. Proto není příliš blízké setkání s bouřkou žádoucí.

Ale není žádoucí i z jiného důvodu – zuřící živly nedovolují plně fotografovat a natáčet. Proto je při lovu na bouřku ideální postavit se k ní bokem nebo se přiblížit z týlu. Větší vzdálenost umožní lepší zachycení pohybu a vývoje celé bouřky či bouřkového komplexu, ať již fotografií, videem nebo časosběrným snímáním. Ocitne-li se člověk v dráze bouřky, je vhodné zavčasu vyklidit pole. Nebo se pak může stát nechtěným účastníkem úvodního příběhu.

Příchod supercelární bouře k Sobotce

Snímek Lukáš Ronge

Některým typům bouřek se z jejich podstaty dokonale vyhnout nelze – především frontálním bouřkám, které dokážou vytvořit ucelenou linii i stovky kilometrů dlouhou, takzvanou squall line. Tyto bouřky mají díky dynamické podpoře frontálního rozhraní často výrazné projevy. Druhým typem jsou pak spíše večerní a noční bouřky, které sice často slábnou, ale dokážou pokrýt i plochu desítek tisíc kilometrů čtverečných.

Důležitým pomocníkem pozorovatele bouřek (ať již aktivního „stormchasera“ nebo pasivního „stormspottera“) je meteorologický radar. Jeho pětiminutový krok napomáhá neustálému přehledu o vývoji a pohybu bouřky a většinou umožní krátkodobý odhad dalšího vývoje. I když i během pouhých pěti minut dokáže občas bouřka velmi překvapit.

Z terénu k počítači

Jak již název Amatérské meteorologické společnosti napovídá, její členové mají většinou meteorologii jako koníčka. I když se už mezi nimi najdou i tací, kteří se stali zaměstnanci Českého hydrometeorologického ústavu.

Spektrum jejich činnosti je docela pestré. Asi nejviditelnější je právě „stormchasing“ neboli aktivní vyhledávání (lov) a pozorování bouřek. Z této činnosti lze na webu bourky.cz najít množství výstupů ve formě článků, videí a fotografií. Druhou verzí pozorování bouřek je takzvaný „stormspotting“, čili po česku pozorování bouřek. V tomto případě dotyčný čeká na bouřku, která přijde k němu. Je-li majitelem soukromé meteostanice, často provádí podrobnější měření změn meteorologických veličin při přechodu bouře.

Větvený kladně nabitý CG blesk.

Snímek Lukáš Ronge

Poněkud skrytější je pak činnost redakční a administrační (správa webů a diskuzních fór) a především programátorská. S tou se můžete seznámit v podobě různých aplikací, které dáváme zdarma k dispozici veřejnosti.

Nejznámější z nich je nejspíš webový prohlížeč radarových snímků na webu radar.bourky.cz, a dále mobilní aplikace, určené opět pro prohlížení radarových dat. Webový prohlížeč radarových snímků neumí samozřejmě zobrazit pouze standardní grafické výstupy radarů ČHMÚ v patnáctiminutovém kroku. Obsahuje i další funkce, které ocení nejen lovci bouřek. Jednou z nich je možnost zobrazení polohy detekovaných blesků ze sítě detekce blesků Blitzortung. Tato síť funguje na bázi nekomerční spolupráce soukromých provozovatelů detektorů. A právě členové AMS provozují dva detektory na našem území, čímž mají následně přístup k datovým výstupům, jež dále používají.

Prohlížeč radarových dat dále dokáže zobrazit výstrahy vydané ČHMÚ, údaje z profesionálních meteorologických stanic či odkazy na webové kamery. V případě výskytu bouřek jsou pomocí algoritmu zjištěny konvektivní buňky a následně lze zobrazit bližší informace o bouřkové buňce (plocha, odrazivost, odhadovaná výška, pravděpodobnost výskytu krup a další).

Jednou ze specifických funkcí je možnost zobrazení pozice pozorovatele na mapě (jenž se předtím přihlásil do systému a udal svoji polohu pomocí další aplikace). To je využitelné pro kooperaci pozorovatelů v terénu či pro níže zmiňovanou zpětnou vazbu s ČHMÚ (je možno kontaktovat dotyčného přímo v terénu a zeptat se, jaký je reálný stav počasí). Zatím nejvyšší návštěvnosti dosáhl radarový prohlížeč 29. července 2013, kdy za silných bouřek navštívilo za den stránku přes 310 000 uživatelů. Další produkty sdružení lze nalézt na webu Amatérské meteorologické společnosti.

Anvil crawler – blesk typu CC v kovadlině bouřkového mraku.

Snímek Jan Drahokoupil

Spolupráce s ČHMÚ

Často je zde zmiňován Český hydrometeorologický ústav. Spolupráci s ním považujeme za vrchol vývoje amatérské meteorologie v naší republice. Kooperace s ČHMÚ stála vlastně i za vznikem občanského sdružení z původních tří neoficiálních spolků, a to především z důvodu uzavření oficiálních smluvních závazků.

Jakým způsobem spolupracujeme? Především formou zpětné vazby, tj. poskytováním informací o reálném aktuálním vývoji počasí, případně zhodnocením již proběhlých extrémních projevů. Za tímto účelem byla vytvořena kupříkladu databáze supercelárních bouří nebo databáze pozorování bouřek, kde má po jednoduché registraci každý možnost nahlásit výskyt bouřky spolu s dalšími údaji o jejích projevech.

V loňském roce jsme také od provozovatelů soukromých meteorologických stanic sbírali údaje o srážkách na počátku června za účelem vyhodnocení tehdejších povodní. Hlavním společným projektem AMS a ČHMÚ jsou „Tornádové stránky“, kde AMS převzala zodpovědnost za provoz a aktualizaci webu a ČHMÚ je odborným garantem kvality obsahu.

Zároveň se AMS podílí na vkládání a kontrole dat do Evropské databáze extrémních jevů ESWD jako „důvěryhodný partner“ státní meteorologické služby. Tato databáze slouží k shromažďování údajů o extrémních projevech počasí (přívalové srážky, nárazový vítr, tromby, tornáda, krupobití aj.) z celé Evropy a jejich následnému využití k vědeckým účelům. Zaznamenávají se tak nejen informace od národních meteorologických služeb, ale i z médií a především od dobrovolných amatérských pozorovatelů. Vyhodnocení musí být samozřejmě prováděno s ohledem na kvalitu informací, ale vložit záznam může každý občan. S ohledem na tyto aktivity máme částečný přístup k meteorologickým datům vyšší kvality, a to i ze strany Slovenského hydrometeorologického ústavu, neboť našimi členy jsou i kolegové ze Slovenska.

Večerní bouře nad Třebušicemi

Snímek Jan Drahokoupil

Upoutal Vás tento článek a uvažujete o členství? Nechceme být rozhodně uzavřeným či elitářským spolkem, přesto si budoucí členy vybíráme tak, aby byli pro sdružení přínosem. Je nám třeba nikoli členů platících pouze členský příspěvek, ale lidí aktivně tvořících nové produkty, obsah stránek a podílejících se na chodu společenství. Veškeré naše aktivity jsou striktně nekomerční, ostatně živit se kupříkladu lovem bouřek v našich končinách by asi bylo bláhové.