Galerie výtvarného umění v Hodoníně

Dům umělců v Hodoníně, v jehož prostorách dnes sídlí Galerie výtvarného umění, nechalo zřídit Sdružení výtvarných umělců moravských podle projektu jednoho ze svých členů, architekta Antonína Blažka (1874–1944). V budově, slavnostně otevřené r. 1913, se mu podařilo skloubit funkčnost se zdobností, totiž nově se hlásící racionální modernu se secesními a regionálními folklorními prvky, které uplatnil především v podobě vstupních žuder a bohaté ornamentální výzdoby v provedení Jano Köhlera (1873–1941).¹⁾

1. Galerie výtvarného umění v Hodoníně.

Snímek GVU v Hodoníně

K významným osobnostem sdružení, založeného v létě 1907, patřil vedle Blažka a Köhlera první předseda Joža Uprka spolu s bratrem Frantou Uprkou, bratři Alois a Bohumír Jaroňkové, Stanislav Lolek, Alois Kalvoda, Roman Havelka, Adolf Kašpar, Cyril Mandel, Antoš Frolka, dále Jakub Obrovský, Oldřich Blažíček, slovenský malíř Martin Benka, ale také Alfons Mucha a František Ondrúšek, kteří tehdy dlouhodobě působili v zahraničí. Svou činností, zaměřenou na studium lidové kultury a její integraci do tzv. vysokého umění, se spolek zejména v prvních dekádách existence výrazně zasloužil o kulturní povznesení regionu.

Budovu užívalo Sdružení výtvarných umělců moravských ke spolkové a výstavní činnosti až do nucené likvidace na konci padesátých let.²⁾ Dům umělců byl zestátněn a o rok později, tedy roku 1960, začleněn do státní sítě jako Galerie výtvarného umění, která zároveň převzala spolkové sbírky.

2. Joža Uprka (1861–1940), Při kázání, 1894, olej, plátno, 78 × 103 cm.

Snímek GVU v Hodoníně

Umělecký odkaz Franty Uprky a Jakuba Obrovského spolu s dalšími díly zakladatelské generace Sdružení výtvarných umělců moravských dnes tvoří významnou součást jejích fondů v podsbírkách malby, plastiky, kresby a grafiky, které byly v průběhu času dál rozšiřovány o české umění druhé poloviny 20. století s akcentem na tvůrčí vývoj jihovýchodní Moravy (Vladislav Vaculka, Ida Vaculková, Vladimír Vašíček, Bohumír Matal, Otmar Oliva a další). Zatímco původní etnografická podsbírka spolku, obsahující mj. cennou habánskou keramiku, byla zakonzervována v podobě z r. 1959, v sedmdesátých letech naopak nově vznikla podsbírka fotografií českých a slovenských autorů (Miloslav Stibor, Zuzana Mináčová, Fedor Gabčan, Vladimír Židlický, Jiří Horák nebo Pavel Dias), která se nadále rozrůstá.

3. Jakub Obrovský (1882–1949), Běžec po startu, 1939, bronz, výška 66 cm.

Snímek GVU v Hodoníně

4. Martin Benka (1888–1971), Za obilím, 1923, olej, plátno, 100 × 100 cm.

Snímek GVU v Hodoníně

Dnes je instituce jedinou galerií zřizovanou Jihomoravským krajem. Vedle stálé expozice, jejímž jádrem je tvorba klíčových osobností spjatých s regionem, realizuje pod vedením Miroslava Diviny proměnné výstavy. Začátkem letošního června bude v celém patře otevřena rozsáhlá výstava Svoboda v pubertě: umění devadesátých let, která prostřednictvím různých forem a médií představí zejména generaci vstupující na výtvarnou scénu v poslední dekádě minulého století. Na podzim připravuje galerie další z klíčových projektů, výstavu věnovanou Antonínu Blažkovi, který je nejen autorem této budovy, ale i dalších staveb jak v samotném Hodoníně, tak v Brně a jiných moravských městech. Ve spolupráci s odborníky z Masarykovy univerzity a Akademie věd bude o jeho osobnosti zároveň vydána reprezentativní publikace.

5. Jaroslav Král (1883–1942), Půlakt s domečky, 1929, olej, lepenka, 72 × 51 cm.

Snímek GVU v Hodoníně

Galerijní prostory rozšíří v letní sezoně nově zpřístupněná zahrada se sochami Franty Uprky, Jakuba Obrovského i současných autorů, která má sloužit jako místo odpočinku, ale také k setkávání při vernisážích, koncertech a dalších příležitostech spojených s aktivitami galerie.

Bohumír Matal (1922–1988), Ptačí herec, 1976, olej, dřevo, 88 × 69 cm.

Snímek GVU v Hodoníně