Jeskyně Sulfur pokračuje

Ve výročním stém ročníku Vesmíru (Vesmír 100, 746, 2021/12) jsme uveřejnili článek o českém objevu hypogenní jeskyně Sulfur. První čistě speleologické výpravy se během čtyř let změnily na multivědecké mezinárodní expedice. Pod českou koordinací se výzkumu věnují specialisté nejen z našich univerzit, ale také z Rumunska, Itálie, Izraele, Belgie, Slovinska, USA, Řecka i Albánie (viz rovněž článek O. Nedvěda). Prozkoumali i několik dalších hydrotermálních jeskyní v okolí. Mediálně nejznámější objev se odehrál na dně gigantického dómu, ve 136 m hluboké propasti Atmos. Zde čeští speleologové objevili rozlehlé termální jezero, k jehož dokumentaci využili nejmodernější technologie – lidar a sonar (Vesmír 103, 538, 2024/10). Měření potvrdilo, že jde o největší termální jeskynní jezero světa. Bylo pojmenováno Neuron podle nadace, která expedici podpořila.

Až půl metru dlouhé krystaly sádrovce v nově objevených částech hypogenní jeskyně Sulfur.

Snímek Marek Audy

Kam jezerní voda odtéká? Při stopovacích zkouškách naši hydrogeologové zjistili, že se odtok v dosud neznámém podzemí vícenásobně větví a voda vyvěrá v jeskyni Sulfur i v několika dalších pramenech v údolí řeky Sarandaporo na řecké i albánské straně hranic. Chemické složení minerálních vod a rychlost odplyňování sulfanu pomohly určit vznik a vývoj tohoto typu hypogenních jeskyní.

Již dříve bylo známo, že z minerální vody uvolněný sulfan obohacený vzdušným kyslíkem vytváří kyselinu sírovou. Ta přeměňuje vápencový masiv na sádrovec, který ve formě šupin postupně opadává ze stěn kopulovitých prostor. Sádrovec se hromadí na dně dómů a směruje tok vyvěrající minerálky do stran. Primární minerálka nasycená sirovodíkem je nucena se protlačit porézním vápencem po stranách. Působí proto na masiv na dalších místech, tvoří nové kopulovité síně a labyrintovou síť chodeb.

Při letošní říjnové expedici bylo zahájeno periodické porovnání přírůstků akumulačních kop a změn tvaru jeskynních stěn a kopulí lidarem. Získaná data by mohla v delším časovém horizontu odhalit, jakou rychlostí tento typ jeskyní vzniká.

Zároveň se podařilo nalézt horní paleopatro jeskyně Sulfur s unikátními, až půl metru dlouhými krystaly sádrovce (na snímku). Tato rozvětvená horní etáž je spojena s dómem Vesmír, objeveným českými jeskyňáři před čtyřmi lety a nazvaným na počest stopadesátého výročí našeho měsíčníku.