Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Lékaři, nebojte se umělé inteligence

 |  3. 11. 2025
 |  Vesmír 104, 617, 2025/11

Do způsobu zacházení s informacemi neodbytně promlouvá umělá inteligence a nevyhnutelně se to ve stále větší míře bude týkat i lékařské praxe. Vstup AI do zdravotní péče není naší lékařskou obcí vítán jednoznačně. Je to pochopitelně dvojsečná zbraň, ale kvůli možným rizikům (která je samozřejmě třeba sledovat) bychom neměli ignorovat výhody, jež umělá inteligence přináší.

Nedůvěra lékařů možná pramení z pocitu ohrožení. Nahradí jejich expertízu stroje, které postrádají to, čemu říkáme „lidskost“, vzájemné porozumění, empatie? Takové obavy jsou neopodstatněné. Umělá inteligence onu empatickou součást lékařské práce nijak neohrožuje ani neumenšuje. Spíše naopak, protože díky AI bude mít lékař možnost věnovat se této stránce své interakce s pacientem soustředěněji.

Lékaři mohou využít umělou inteligenci jako svou asistentku. Bylo už napsáno leccos o tom, jak AI významně vylepšuje možnosti mnoha lékařských oborů. Například v analýze obrazu, kde dokáže odhalit podrobnosti, které i zkušený odborník přehlédne nebo nevyhodnotí správě (Vesmír 103, 392, 2024/7). Je úspěšná jako rádce při diagnostice, kterou zrychluje a zpřesňuje, zvláště pokud pacient trpí více poruchami současně. Správně zvážit velké množství interakcí dokážou jen nejzkušenější lékaři, kteří takových situací již řešili více. A těch rozhodně není mnoho. Je-li pro pomocníka v podobě AI k dispozici dostatek dat, dovolí i lékařům méně zkušeným, aby se rozhodli správně. Potřeba takové asistence poroste, protože populace stárne. Lidé se dožívají stále vyššího věku, v němž trpí více chorobami současně. Léčba si pak žádá kombinaci více farmak a vyhodnocení jejich interakcí a optimální skladby není snadné.

Ostatně i při vyhledávání, přípravě a testování nových léčiv se umělá inteligence může efektivně podílet na jejich designu, syntéze i efektivitě klinického ověřování, čehož farmaceutické firmy dnes již úspěšně využívají (Vesmír 97, 300, 2018/5; 103, 326, 2024/6). Úspěšné využívání AI však vyžaduje dobře zvládnutou a spolehlivou digitalizaci dat. Z tohoto hlediska jsou naše úspěchy, a to nejen ve zdravotnictví, zatím bohužel dosti problematické.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Umělá inteligence

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústavu hematologie a  krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v roce 2011 do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze, s občasnou funkcí konzultanta firmy BIOGEN Praha, s. r. o., kterou kdysi pomáhal založit. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu. Je nositelem medaile J. E. Purkyně za celoživotní dílo.

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...