Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

A chemici nebudou mít co žrát…

Strojové učení v chemii
 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 300, 2018/5

Na začátku 19. století se mezi anglickými tkalci začaly šířit nepokoje spojené s rozbíjením strojů, které je v továrnách připravovaly o práci. Takováto obava se objevuje prakticky při každé překotné technologické změně. V dnešní době padá podezření zejména na robotizaci spojenou s technikami umělé inteligence. Parafráze výroku Stelly Zázvorkové z Pelíšků v titulku tohoto článku naznačuje, že probíhající změny mohou proměnit i obory, u nichž byste to možná nečekali.

Vizi budoucnosti bez práce výmluvně vykresluje například Martin Ford v nedávno vydané knize Roboti nastupují.1) Ford o vymizení předpověditelných činností, jako je příprava jídel a obsluha v restauracích, řízení vozidel či prodeje, vůbec nepochybuje, ohroženy jsou podle něj ale i „bílé límečky“, neboť umělá inteligence bude schopna řešit intelektuálně náročné úkoly dosud vyhrazené střední třídě.2) Vyžene umělá inteligence nejen bílé límečky z kanceláří, ale i bílé pláště z laboratoří?

Techniky umělé inteligence v současné době jedou na vítězné vlně. Mnozí z nás třeba s překvapením zjistili, jak moc se v poslední době zlepšil Google Translate. Skokové vylepšení (aspoň pro překlady do angličtiny) přišlo s využitím technik „hlubokého učení“ (deep learning), využívajících tzv. neuronových sítí (Vesmír 95, 276, 2016/5). Počítač se díky nim postupně „učí“, podobně jako člověk.

Matematické algoritmy využívané v přístupech umělé inteligence nejsou nové, sahají až do čtyřicátých let minulého století – jde vlastně jen o atraktivněji nazvané statistické metody. Algoritmy se ale v posledních letech ohromně vylepšily, neustále roste také výkonnost hardwaru, například s využitím paralelních výpočtů na grafických procesorových jednotkách, a stroje se mohou učit z nebývalého množství dat. Výsledkem je, že schopnosti strojů se v řadě oblastí srovnávají se schopnostmi lidí. K mediálně hojně sledovaným úspěchům algoritmů umělé inteligence patřila porážka šachového guru a oblíbence „moskevské kavárny“ Garryho Kasparova od počítače Deep Blue (IBM) v roce 1997 a celkem čerstvý úspěch systému AlphaGO, který v roce 2016 porazil jednoho z nejlepších hráčů staré a mimořádně obtížné hry go.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorech

Petr Slavíček

Radek Cibulka

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.