Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

A chemici nebudou mít co žrát…

Strojové učení v chemii
 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 300, 2018/5

Na začátku 19. století se mezi anglickými tkalci začaly šířit nepokoje spojené s rozbíjením strojů, které je v továrnách připravovaly o práci. Takováto obava se objevuje prakticky při každé překotné technologické změně. V dnešní době padá podezření zejména na robotizaci spojenou s technikami umělé inteligence. Parafráze výroku Stelly Zázvorkové z Pelíšků v titulku tohoto článku naznačuje, že probíhající změny mohou proměnit i obory, u nichž byste to možná nečekali.

Vizi budoucnosti bez práce výmluvně vykresluje například Martin Ford v nedávno vydané knize Roboti nastupují.1) Ford o vymizení předpověditelných činností, jako je příprava jídel a obsluha v restauracích, řízení vozidel či prodeje, vůbec nepochybuje, ohroženy jsou podle něj ale i „bílé límečky“, neboť umělá inteligence bude schopna řešit intelektuálně náročné úkoly dosud vyhrazené střední třídě.2) Vyžene umělá inteligence nejen bílé límečky z kanceláří, ale i bílé pláště z laboratoří?

Techniky umělé inteligence v současné době jedou na vítězné vlně. Mnozí z nás třeba s překvapením zjistili, jak moc se v poslední době zlepšil Google Translate. Skokové vylepšení (aspoň pro překlady do angličtiny) přišlo s využitím technik „hlubokého učení“ (deep learning), využívajících tzv. neuronových sítí (Vesmír 95, 276, 2016/5). Počítač se díky nim postupně „učí“, podobně jako člověk.

Matematické algoritmy využívané v přístupech umělé inteligence nejsou nové, sahají až do čtyřicátých let minulého století – jde vlastně jen o atraktivněji nazvané statistické metody. Algoritmy se ale v posledních letech ohromně vylepšily, neustále roste také výkonnost hardwaru, například s využitím paralelních výpočtů na grafických procesorových jednotkách, a stroje se mohou učit z nebývalého množství dat. Výsledkem je, že schopnosti strojů se v řadě oblastí srovnávají se schopnostmi lidí. K mediálně hojně sledovaným úspěchům algoritmů umělé inteligence patřila porážka šachového guru a oblíbence „moskevské kavárny“ Garryho Kasparova od počítače Deep Blue (IBM) v roce 1997 a celkem čerstvý úspěch systému AlphaGO, který v roce 2016 porazil jednoho z nejlepších hráčů staré a mimořádně obtížné hry go.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorech

Petr Slavíček

Radek Cibulka

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné