Prachy kolem nás

Obrovská exploze cukrovaru v Port Wentworth v Georgii. Osm pracovníků zemřelo na místě, šest dalších podlehlo svým zraněním a třicet šest pracovníků utrpělo vážné popáleniny včetně zranění s trvalými následky. Exploze a následné požáry zničily sila, úseky balení a distribuci produktu a poškodily výrobní část cukrovaru (pro představu následků viz obr. 1). Byla to jedna z nejtragičtějších mimořádných událostí spojených s výbuchem prachu ve Spojených státech.

Skryté riziko hořlavého prachu

Představte si práškový cukr. Co se vám vybaví jako první? Sladká chuť pocukrované buchty, cukr jako rychlý zdroj energie pro tělo, možná cukrová řepa… Jde o samé příjemné a bezpečné věci, které v nás možná mohou vyvolávat obavy z růstu váhy. Slovo „prach“ je vnímáno často jako nepořádek a příčina řady závažných dýchacích onemocnění. Jako zdroj rizika výbuchu je prach bohužel uváděn už méně často, což dokazuje i text na stránkách Evropské komise pro daně a cla, který se mi v době psaní článku objevil jako první odkaz ve vyhledávači při zadání textu „zdravotní rizika vdechování prachu“ a ve kterém kromě řady užitečných informací stojí: „Je nanejvýš nepravděpodobné, že se s hořlavým prachem při své práci setkáte.“ S tímto stanoviskem nemůžeme souhlasit. S hořlavými prachy jsme v kontaktu dennodenně, naštěstí obvykle nejsou naplněny podmínky nutné k výbuchu.

Obecně se pro výbuch prachu musí sejít pět podmínek (viz pětiúhelník na obr. 2): palivo (tedy hořlavý prach ve správném rozmezí velikosti částic), ohraničený prostor, rozptyl částic, vzduch nebo jiný zdroj kyslíku a zdroj iniciace (jiskra, plamen). Oproti tomu parám hořlavých kapalin nebo plynům stačí k hoření, ale i k výbuchu palivo, zdroj iniciace a oxidovadlo (tzv. trojúhelník hoření, viz obr. 2). Pro prach jsou to tedy dvě podmínky navíc, a to může vytvořit falešný pocit bezpečí. Nevýhodou je ovšem snadnější shromažďování (akumulace) prachu jako paliva v prostoru, často uzavřeném. To, co má u prachu obvykle největší ničivou sílu, je až jeho sekundární výbuch.

Příklady surovin vytvářejících hořlavý prach.

Cukr, káva, limonáda, čaj, rum… bum!

V profesním životě může být hořlavý prach nechtěným vedlejším produktem výroby, ale také meziproduktem nebo finálním produktem při výrobě. Běžně se s různými nebezpečnými prachy setkáváme například v potravinářském, farmaceutickém, polymerním, kovoobráběcím, petrochemickém či energetickém průmyslu a v řadě dalších. Tabulka I vám pomůže ilustrovat, které obvyklé suroviny mohou vytvářet hořlavé prachy.

Podcenění a nesprávné vyhodnocení rizik provázejí člověka neustále a umožňují posouvat hranice možného (například první let letadlem bratří Wrightů či objev penicilinu Alexandrem Flemingem). Stejně tak bývají příčinou zbytečných neštěstí. Výroba velké řady bezpečných věcí, bez kterých si neumíme představit každodenní život, s sebou totiž nese rizika včetně výskytu hořlavých prachů, které za splnění odpovídajících podmínek vybuchnou.