Skončila první exploze mnohobuněčného života nezdarem?

O kambrické explozi, která se odehrála zhruba před 540 až 520 miliony let, slyšel leckdo. Podle většiny přírodovědců sestávala z několika pulzů intenzivního rozrůzňování dvoustranně souměrných živočichů, kteří daly základ prvním velkým, aktivně se pohybujícím zástupcům s krunýři, klepety, kusadly, mozky a pokročilými smyslovými orgány. Co když ale první exploze mnohobuněčného života předcházela tu kambrickou o více než 1,5 miliardy let?

Pravda, kambričtí živočichové jistě nebyli prvními mnohobuněčnými organismy na Zemi. Bezprostředně jim předcházela z dnešního pohledu poněkud exotická ediakarská fauna, sestávající kromě různých žahavců a houbovců také z organismů nejasného zařazení připomínajících disky či nafukovací matrace. Ještě o něco starší jsou potom různé mnohobuněčné „řasy“.

Příklad makroskopického útvaru přiřazovaného k francevillské biotě.

Snímek Ventus55, CC SA-3

Co když ale šlo až o poslední úspěšný experiment evoluce s mnohobuněčností? Různými těžko zařaditelnými makroskopickými útvary se to v dávné historii Země jen hemží. Některé můžeme přiřadit bakteriálním koloniím, jiné mají jasně abiotický původ. U některých ale skutečně nevíme. Ty nejzajímavější jsou staré zhruba 2,1 miliardy let a pocházejí z blízkosti města Franceville v jihovýchodním Gabonu. První je zdokumentoval už v roce 2010 tým pod vedením francouzsko-marockého geologa Abderrazaka El Albaniho.¹⁾ Jednalo se o několikacentimetrové, zploštělé, někdy čočkovité či protáhlé útvary z pyritu, často s paprskovitými výrůstky (viz obrázek ). Zajímavé byly také útvary připomínající perly navlečené na niti či zavinuté trubičky.