mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

K čemu je dnes klonování

 |  5. 2. 2024
 |  Vesmír 103, 107, 2024/2

Na sklonku února 1997 vyvolala poprask studie, v níž tým Iana Wilmuta z Roslinského ústavu při Edinburské univerzitě ohlásil v časopisu Nature [1] narození ovce Dolly. Počáteční paniku vystřídal přesun zájmu většiny lidí k jiným tématům. Zájem vědy o klonování ale zůstal, proto je načase ptát se s odstupem: jak jsme na tom s klonováním živočichů dnes?

Termín „klonování“ letos oslavil 120. narozeniny. V roce 1903 ho zavedl americký rostlinný fyziolog Herbert John Weber pro „vytvoření skupiny rostlin vegetativním rozmnožováním“. V praxi to není nic jiného než třeba sázení brambor nebo vypěstování begonie z ulomeného listu. Klony čili soubory geneticky totožných jedinců vytvářejí i živočichové. Například když regeneruje na půlky rozříznuté tělo ploštěnky a z každé části vyroste nový jedinec. Také lidská jednovaječná dvojčata vzniklá spontánním rozdělením embrya ve velmi časném stadiu vývoje splňují definici klonu. O tom, že se dají tyto přírodní procesy úspěšně napodobit v laboratoři, se přesvědčil už v osmdesátých letech 19. století německý biolog Hans Driesch, když rozdělením embrya vytvořil klony ježovek.

Ovce Dolly vznikla z buňky dospělého zvířete postupem, který se zrodil v roce 1938 jako „fantaskní experiment“ německého embryologa Hanse Spemanna. Tento laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1935 navrhl přenést jádro z buňky dospělého zvířete do vajíčka, které by bylo zbaveno své vlastní dědičné informace. Jako první realizovali tento postup američtí biologové Robert Briggs a Thomas King, když získali pulce z vajíčka, jehož vlastní dědičnou K čemu je dnes klonování informaci nahradili jádrem buňky z raného žabího embrya. Když však použili buňky odebrané z těla pulce, klon se jim vytvořit nepodařilo. Došli tak k závěru, že ze specializované živočišné buňky se klon vytvořit nedá. Jen o pět let později se ale „nemožné“ stalo realitou díky britskému biologovi Johnu Gurdonovi, kterému naklonování žab vyneslo Nobelovu cenu za rok 2012.

Klonování savců přenosem jádra specializované buňky do vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace se dlouho zdálo neproveditelné. První jiskřičku naděje vykřesal v roce 1984 dánský biolog Steen Willadsen, když pro klonování použil vajíčka a buňky velmi raného embrya ovcí. Postup se o tři roky později podařilo realizovat také s vajíčky a embryi skotu. Ve Spojených státech a Kanadě vzniklo hned několik soukromých biotechnologických firem, které tímto způsobem produkovaly hovězí klony. Odhaduje se, že jich přivedly na svět asi pět tisíc, a všechny skončily na talíři obyvatel Severní Ameriky. Nad tím, jestli by se mělo hovězí z klonů jíst, nebo ne, se tenkrát nikdo nepozastavoval. Protože nebyly klony pro chovatele ekonomicky zajímavé, celý klonovací byznys záhy nedostatkem financí chřadl, až nakonec zcela zahynul.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...