mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Na pranýři růst

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 450, 2023/7

Článek „Růst, či nerůst: Co se skrývá za ekonomickým růstem?“ (Vesmír 102, 150, 2023/3) přinesl srozumitelné, ale dosti konzervativní pojednání fenoménu ekonomického růstu. Prezentuje jeho konvenční chápání v ekonomii hlavního proudu, ale nezmiňuje jiné perspektivy a problémy, na které poukazují. Především však opomíjí realitu světa kolem nás.

Konvenční pojetí ekonomického růstu1) se příliš upíná na měřítkovou úroveň zemí. Otázku, proč jsou některé bohaté a jiné chudé, vysvětluje především rozdíly v jejich vnitřních charakteristikách. Zdůrazňovány jsou rozdíly v tvorbě fyzického kapitálu prostřednictvím úspor a investic, ve schopnostech vytvářet a využívat nové technologie a inovace a v související kvalitě lidského kapitálu nebo v institucionálním prostředí (v právních, politických a tržních institucích s často zdůrazňovanou rolí vlastnických práv).

Taková vysvětlení ale dostatečně nereflektují povahu globalizované světové ekonomiky. Opomíjejí vztahy, které ji utvářejí, a ignorují historii i geografii. Vedle zmíněných faktorů je pro ekonomický růst stále podstatné také využití lidské práce a přírodních zdrojů. V ohledu k čerpání těchto zdrojů se ekonomický růst zčásti odehrál (a stále odehrává) na dluh, který se dlouhodobě akumuluje. Z historického, resp. vývojového pohledu je tímto dluhem čerpání neobnovitelných zdrojů a poškození naší planety, které ohrožuje kvalitu života příštích generací. Z geografického hlediska jde zase o dluh ekonomicky rozvinutých zemí vůči jiným částem světa, jejichž zdroje jsou pro spotřebu zboží a služeb využívány v místech koncentrované spotřeby zboží a služeb (viz také Vesmír 102, 83, 2023/2). Teorie globálních výrobních sítí nebo koncepty nerovné směny popisují mechanismy, kterými se to děje, i to, že se tak děje bez adekvátní kompenzace. Dochází tak k mezinárodnímu přerozdělování (či přivlastňování) zdrojů z hlediska jejich využití pro finální spotřebu, jehož obrovský rozsah je empiricky zdokumentován (obr. 1). [1]

Ekonomický růst a životní prostředí

Jak bylo uvedeno výše ekonomický růst na dluh přímo souvisí s přírodními zdroji a poškozováním životního prostředí. Konvenční ekonomie to chápe jako problém negativních externalit, které vysvětluje selháními trhů či neexistencí potřebných institucí. Autoři uvedeného článku následně tvrdí, že ničení tropických pralesů nebo znečištění světových oceánů se děje proto, že nemají dostatečně vymezena vlastnická práva. Jinými slovy, v místě, kde k těmto škodám dochází (v případě pralesů), nebo snad tam, kde se tyto škody projevují (v případě oceánů a ovzduší), neexistuje dostatečná autorita, která by původce přinutila tyto negativní externality internalizovat – tj. předcházet jim nebo škody adekvátně kompenzovat. Jde o teoretickou úvahu vyznívající do ztracena. Pro řadu podstatných problémů životního prostředí praktické řešení nenaznačuje. Namísto internalizace negativních externalit se náklady a rizika, které se s nimi pojí, stávají součástí výše uvedeného dluhu a dochází k dalším škodám, mnohdy nevratným. Důležitá je i diskurzivní rovina daného uvažování. Prezentuje negativní externality jako zdánlivě vedlejší a relativně jednoduše „opravitelné“ efekty ekonomického růstu. Přenáší také pozornost a vnímanou odpovědnost za tyto škody od jejich (ekonomicky racionálně jednajících) původců na okolnosti, které jejich vznik umožňují (v uvedených příkladech tedy na nedostatečné vymezení práv vlastnictví tropických pralesů, světových oceánů či ovzduší).

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociální geografie, Ekonomie

O autorovi

Josef Novotný

Doc. RNDr. Josef Novotný, Ph.D., (*1976) působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. V posledních letech se zabývá tématy, jako jsou environmentální sanitace v zemích globálního Jihu, fyzická expanze světových měst, mezinárodní migrace a další.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...