Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Plasty kolem nás a v nás

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 183, 2023/4
 |  Téma: Plasty

„Řekni, kde ty plasty jsou, co se tady mohlo stát…,“ mohli by dnes zpívat Pete Seeger, Marlene Dietrichová nebo Marie Rottrová. Jen by to tentokrát nebyla protiválečná, ale environmentální píseň. Plasty by v ní putovaly do řek a řekami do oceánů, kde by je v podobě mikročástic filtroval zooplankton. Jím by se živily ryby, rybami člověk. A z lidského trávicího traktu by plasty putovaly odpadní vodou do řek, řekami do oceánů… A tento koloběh (novou produkcí plastů stále doplňovaný a posilovaný) by za sebou zanechával mořské ptáky s žaludky plnými fragmentů plastu, karety zamotané do plastových obalů, lidi trpící záněty, endokrinními problémy a nádory…

Jak obálka s PET-artovou instalací Veroniky Richterové1) i články v tomto čísle připomínají, plasty jsou všudypřítomné. Že hyzdí naše životní prostředí od měst po volné moře, o tom není pochyb. O vlivu mikroplastů a nanoplastů na lidské zdraví, na zdraví hospodářských i volně žijících zvířat a na fungování celých ekosystémů toho ale víme zatím méně, než bychom potřebovali.

V odborné literatuře je popsán bezpočet způsobů, jimiž mikroplasty a nanoplasty škodí nebo mohou škodit, řadu z nich zmiňuje Jaroslav Petr (s. 198). Narážíme však na metodické potíže (včetně mizerné kvality řady výzkumů). Četné studie například informují o tom, kolik plastů člověk obklopený civilizačními výdobytky konzumuje. Individuální rozdíly jsou však obrovské – Jaroslav Petr zmiňuje práci, podle které mají lidé v mililitru krve v průměru 1,6 mikrogramu plastových částic. Jenomže zatímco někteří účastníci vyšli z výzkumu s nulou, jiní s dvanácti mikrogramy. Mikroplast je podle definice fragment menší než 5 mm, nanoplast menší než 15 μm. Pod těmito pojmy se tedy skrývá široká paleta částic, které se liší velikostí, tvarem, povrchovými vlastnostmi i chemickým složením. Snědli byste raději jednu kuličku polystyrenu, nebo desítky tisíc plastových nanočástic? Nevíme, kolik a čeho v životním prostředí je, kolik a čeho se dostává do našich těl, kolik a čeho jím jen neškodně projde a co všechno ten zbytek provádí. Data jsou zatím fragmentovanější než samotné mikroplasty.

Víme ale, že vliv plastů všech typů a velikostí na životní prostředí a na lidské zdraví je třeba zkoumat. Plasty tu s námi jsou a budou, navzdory všem zjevným i potenciálním problémům mají řadu výhod a v mnoha ohledech proměnily lidské životy k lepšímu. Našly využití prakticky ve všech průmyslových odvětvích, v zemědělství i v domácnostech. Kdybychom se jich rozhodli radikálně zbavit, dostali bychom se nejspíš do neřešitelných problémů, které by začínaly u technologií a končily u sociálních a geopolitických otřesů. Montrealský protokol z roku 1987 sice vedl k tomu, že se svět zbavil freonů ohrožujících ozonovou vrstvu (Vesmír 99, 418, 2020/7), takže precedens pro úspěšné globálně koordinované úsilí máme, odklon od plastů by však byl úkol mnohem ambicióznější. Zvláště když se zároveň snažíme zbavit fosilních paliv.

Mnohem schůdnější a praktičtější bude plasty i nadále využívat, ale zlepšovat technologie jejich výroby a likvidace, abychom minimalizovali hrozby s nimi spojené. Možnosti výroby šetrnějších plastů založené na nových znalostech, v tomto případě polyuretanových pěn, zmiňuje Hynek Beneš (s. 202), o metodách vychytávání mikroplastů při úpravě pitné vody a při čištění odpadních vod píšou Olga Šolcová a Lenka Wimmerová (s. 205). Martin Hrubý ukazuje, že rozdíly mezi přírodními polymery a syntetickými plasty jsou menší, než by se na první pohled zdálo (s. 208), což posiluje naději, že se plasty postupně naučíme vyrábět chytřeji, aby si s nimi příroda – od bakterií po naše těla – lépe poradila.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Plasty
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Malé, ale všudypřítomnéuzamčeno

Svět kolem nás je plný mikroskopických částic plastů. Najdeme je nejen ve vzduchu, ve vodě a v půdě, ale také v organismech rostlin, zvířat i...

Jak vychytat mikroplastyuzamčeno

Mikroplasty jsou všude. Dokonce i v pitné vodě, ať už balené, nebo kohoutkové. Dobrá zpráva je, že už přicházíme na to, jak se jich zbavit.

I příroda má své plastyuzamčeno

Mnozí si pod pojmem plasty představí výhradně látky syntetického původu z ropy nebo uhlí, které sice představují materiál s vysokou užitnou...

Biofiltry i nosiče mikroorganismůuzamčeno

Polyuretanové pěny se už dlouho využívají v mnoha průmyslových odvětvích, stále více se uplatňují i v biotechnologiích a environmentálních...

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...