i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Co nám řeklo jedno malé jezero

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 132, 2023/3

Za mnoha kopci a řekami, 75 km od Matterhornu, 50 km od Bernu a na dohled vrcholu Jungfrau leží ve výšce kolem 1900 m n. m. nevelké jezero Sulsseewli. Jde o oblast Bernských Alp, která je pověstná svým přírodním bohatstvím, ale také dlouhodobým vlivem člověka. Jak se přírodní a lidské vlivy prolínaly, o tom právě (vy)povídalo uvedené horské jezero. Jeho sedimenty byly využity pro podrobné datování a analýzu organických zbytků, pylových zrn i DNA.

Detailní rozbor jezerních sedimentů doložil přítomnost stovek druhů organismů, z nichž řada indikuje výškové stupně, hospodaření člověka a pastvu. Většina vzorků byla rovněž zařazena do konkrétního období, a dokumentuje tak zásadní změny ve flóře a fauně oblasti. K nim například patří nárůst počtu teplomilnějších druhů dřevin (lísky, jilmu, lípy) v časném holocénu. Kromě divokých velkých savců se záhy objevily doklady přítomnosti domestikovaných zvířat (krav, ovcí, koz a koní). Výsledky svědčí o lidských aktivitách v blízkosti alpského jezera během neolitu, doby bronzové, doby římské i středověku.

Druhová skladba vegetace i vegetační výškové stupně se měnily také v souvislosti s klimatem. V časném holocénu (po konci zalednění) bylo přítomno jen malé množství druhů odolných vůči chladu. Typické alpinské druhy se objevily postupně s oteplováním klimatu, avšak druhovou diverzitu až do středního holocénu zásadně nezvýšily. S oteplením se navíc začaly šířit keříky, které druhovou diverzitu snižují. Významné vegetační změny jsou svázané s příchodem člověka a pastvou (asi před 6 tisíci let). Sporadický vliv velkých býložravců během neolitu a doby bronzové postupně nahradilo trvalé lidské hospodaření (sečení a pastva) ve středověku. Kácení lesních dřevin navíc uvolnilo prostor pro mnoho světlomilných druhů z různých výškových stupňů. V období středověku se tak setkaly příznivé kombinace klimatických podmínek a extenzivního hospodaření člověka, které umožnily rozvoj jedinečné diverzity subalpinských a alpinských společenstev.

Ani v Alpách neprobíhal vegetační vývoj samovolně, pouze pod vlivem podmínek prostředí. Na současné vegetační kompozici se dlouhodobě podílel i člověk. Pokud chceme zvrátit nepříznivý vliv současné klimatické změny na diverzitu (sub)alpinských společenstev, bude nutné počítat s některými již osvědčenými zásahy. Určitě mezi ně bude patřit extenzivní sečení a pastva. To bude platit pro velká pohoří, jako jsou Alpy, ale tím spíše i pro menší pohoří v ČR, která zasahují nad hranici lesa.

Garcés-Pastor S. et al.: Nature Communications, 2022, DOI: 10.1038/s41467-022-34010-4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Paleobotanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné