Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Co nám řeklo jedno malé jezero

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 132, 2023/3

Za mnoha kopci a řekami, 75 km od Matterhornu, 50 km od Bernu a na dohled vrcholu Jungfrau leží ve výšce kolem 1900 m n. m. nevelké jezero Sulsseewli. Jde o oblast Bernských Alp, která je pověstná svým přírodním bohatstvím, ale také dlouhodobým vlivem člověka. Jak se přírodní a lidské vlivy prolínaly, o tom právě (vy)povídalo uvedené horské jezero. Jeho sedimenty byly využity pro podrobné datování a analýzu organických zbytků, pylových zrn i DNA.

Detailní rozbor jezerních sedimentů doložil přítomnost stovek druhů organismů, z nichž řada indikuje výškové stupně, hospodaření člověka a pastvu. Většina vzorků byla rovněž zařazena do konkrétního období, a dokumentuje tak zásadní změny ve flóře a fauně oblasti. K nim například patří nárůst počtu teplomilnějších druhů dřevin (lísky, jilmu, lípy) v časném holocénu. Kromě divokých velkých savců se záhy objevily doklady přítomnosti domestikovaných zvířat (krav, ovcí, koz a koní). Výsledky svědčí o lidských aktivitách v blízkosti alpského jezera během neolitu, doby bronzové, doby římské i středověku.

Druhová skladba vegetace i vegetační výškové stupně se měnily také v souvislosti s klimatem. V časném holocénu (po konci zalednění) bylo přítomno jen malé množství druhů odolných vůči chladu. Typické alpinské druhy se objevily postupně s oteplováním klimatu, avšak druhovou diverzitu až do středního holocénu zásadně nezvýšily. S oteplením se navíc začaly šířit keříky, které druhovou diverzitu snižují. Významné vegetační změny jsou svázané s příchodem člověka a pastvou (asi před 6 tisíci let). Sporadický vliv velkých býložravců během neolitu a doby bronzové postupně nahradilo trvalé lidské hospodaření (sečení a pastva) ve středověku. Kácení lesních dřevin navíc uvolnilo prostor pro mnoho světlomilných druhů z různých výškových stupňů. V období středověku se tak setkaly příznivé kombinace klimatických podmínek a extenzivního hospodaření člověka, které umožnily rozvoj jedinečné diverzity subalpinských a alpinských společenstev.

Ani v Alpách neprobíhal vegetační vývoj samovolně, pouze pod vlivem podmínek prostředí. Na současné vegetační kompozici se dlouhodobě podílel i člověk. Pokud chceme zvrátit nepříznivý vliv současné klimatické změny na diverzitu (sub)alpinských společenstev, bude nutné počítat s některými již osvědčenými zásahy. Určitě mezi ně bude patřit extenzivní sečení a pastva. To bude platit pro velká pohoří, jako jsou Alpy, ale tím spíše i pro menší pohoří v ČR, která zasahují nad hranici lesa.

Garcés-Pastor S. et al.: Nature Communications, 2022, DOI: 10.1038/s41467-022-34010-4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Paleobotanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...