i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Co nám řeklo jedno malé jezero

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 132, 2023/3

Za mnoha kopci a řekami, 75 km od Matterhornu, 50 km od Bernu a na dohled vrcholu Jungfrau leží ve výšce kolem 1900 m n. m. nevelké jezero Sulsseewli. Jde o oblast Bernských Alp, která je pověstná svým přírodním bohatstvím, ale také dlouhodobým vlivem člověka. Jak se přírodní a lidské vlivy prolínaly, o tom právě (vy)povídalo uvedené horské jezero. Jeho sedimenty byly využity pro podrobné datování a analýzu organických zbytků, pylových zrn i DNA.

Detailní rozbor jezerních sedimentů doložil přítomnost stovek druhů organismů, z nichž řada indikuje výškové stupně, hospodaření člověka a pastvu. Většina vzorků byla rovněž zařazena do konkrétního období, a dokumentuje tak zásadní změny ve flóře a fauně oblasti. K nim například patří nárůst počtu teplomilnějších druhů dřevin (lísky, jilmu, lípy) v časném holocénu. Kromě divokých velkých savců se záhy objevily doklady přítomnosti domestikovaných zvířat (krav, ovcí, koz a koní). Výsledky svědčí o lidských aktivitách v blízkosti alpského jezera během neolitu, doby bronzové, doby římské i středověku.

Druhová skladba vegetace i vegetační výškové stupně se měnily také v souvislosti s klimatem. V časném holocénu (po konci zalednění) bylo přítomno jen malé množství druhů odolných vůči chladu. Typické alpinské druhy se objevily postupně s oteplováním klimatu, avšak druhovou diverzitu až do středního holocénu zásadně nezvýšily. S oteplením se navíc začaly šířit keříky, které druhovou diverzitu snižují. Významné vegetační změny jsou svázané s příchodem člověka a pastvou (asi před 6 tisíci let). Sporadický vliv velkých býložravců během neolitu a doby bronzové postupně nahradilo trvalé lidské hospodaření (sečení a pastva) ve středověku. Kácení lesních dřevin navíc uvolnilo prostor pro mnoho světlomilných druhů z různých výškových stupňů. V období středověku se tak setkaly příznivé kombinace klimatických podmínek a extenzivního hospodaření člověka, které umožnily rozvoj jedinečné diverzity subalpinských a alpinských společenstev.

Ani v Alpách neprobíhal vegetační vývoj samovolně, pouze pod vlivem podmínek prostředí. Na současné vegetační kompozici se dlouhodobě podílel i člověk. Pokud chceme zvrátit nepříznivý vliv současné klimatické změny na diverzitu (sub)alpinských společenstev, bude nutné počítat s některými již osvědčenými zásahy. Určitě mezi ně bude patřit extenzivní sečení a pastva. To bude platit pro velká pohoří, jako jsou Alpy, ale tím spíše i pro menší pohoří v ČR, která zasahují nad hranici lesa.

Garcés-Pastor S. et al.: Nature Communications, 2022, DOI: 10.1038/s41467-022-34010-4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Paleobotanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...