i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jak rychle okrást své bližní

Mincovní kaláda roku 1623
 |  4. 12. 2023
 |  Vesmír 102, 714, 2023/12

Před čtyřmi sty lety se inflačně zhroutil měnový systém habsburského soustátí. Mincovním patentem z 28. prosince 1623 se platební síla tehdy obíhajících mincí bez náhrady snížila na zlomek jejich nominální hodnoty. Něco takového nám dnes nehrozí, protože většina současných peněz už vůbec nemá podobu fyzickou, jen virtuální (počítačových dat na účtech). Nicméně v kontextu současné inflační vlny se jisté analogie ohledně kupní síly peněz a jejich množství v oběhu nabízejí.

Inflační zhroucení měny roku 1623 – událost, kterou současníci nazývali kaláda, což je vlastně počeštělé běžné italské slovo calata, které znamená pokles nebo snížení – se obvykle interpretuje jako důsledek tehdejších válečných událostí. Toto zdůvodnění však není dostatečné. V době, kdy se inflační spirála ve střední Evropě začala nekontrolovaně roztáčet, se přímo v této oblasti válka nevedla. Ferdinand II. Habsburský po vítězství nad českým stavovským povstáním v roce 1620 nemohl tušit, že velký válečný konflikt potrvá skoro tři desetiletí. Na počátku dvacátých let 17. století byly sice české země vyčerpány válečným konfliktem, ale ve srovnání s pozdějším vývojem třicetileté války nebyly ještě ekonomické škody příliš výrazné. Přesto nikdy později během třicetileté války habsburští císařové nepoužili ve své měnové politice tak silný inflační nástroj jako v letech 1621–1623. Nešlo totiž o nějaký nečekaný důsledek války, ale o záměrné znehodnocení měny, které uzavřelo delší ekonomický cyklus z let 1615–1623.

Zadlužený panovník

V roce 1615 vyšla v Čechách najevo závažná ekonomická okolnost: Zadlužený Matyáš Habsburský už není schopen splácet svoje finanční závazky ani zajistit pravidelné vyplácení úroků z dřívějších půjček. Zemský sněm v Čechách tehdy v zájmu udržení finanční stability země znemožnil další zadlužování a obstavil většinu panovníkových příjmů, aby se z jejich výnosů mohly splácet dluhy. To se týkalo i daní. Český sněm sice souhlasil s výběrem vysokých daní po dalších pět let, ale jen aby se z těchto peněz uhradily pohledávky domácích věřitelů. Tedy těch, kteří měli českou státní příslušnost. Do centrální habsburské pokladny ve Vídni tak tehdy (až na malé výjimky) přestaly proudit příjmy z Čech, které pro císaře Matyáše představovaly do té doby hlavní zdroj financí.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Petr Vorel

Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., člen Učené společnosti ČR, (*1963) po absolvování oboru historie – ruský jazyk na FF UK Praha pracoval jako historik a numismatik Východočeského muzea v Pardubicích a externě vyučoval na FF UK Praha. Od roku 2000 je jeho hlavním působištěm Univerzita Pardubice. Zde po dvě funkční období zastával funkci děkana Fakulty fi lozofi cké, v současné době je prorektorem pro vědu a tvůrčí činnost. Působí též jako předseda Českého národního komitétu historiků a soudní znalec v oboru numismatika. V roce 2019 obdržel medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách.
Vorel Petr

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...