mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Dívám se číslům pod povrch

 |  4. 12. 2023
 |  Vesmír 102, 680, 2023/12

Odborně se zajímá o úmrtnost, nemocnost, zdraví, její doménou jsou demografické analýzy, modely a metody. O „počítání“ populací, vědeckých datech, jejich interpretaci, ale také o jejich zpochybňování si povídáme s demografkou Klárou Hulíkovou Tesárkovou.

V covidových letech jste sledovala počty zemřelých, počty ztracených let života, snížení naděje dožití. Už jsme se z pandemie jako populace vzpamatovali? — Během dvou covidových let jsme zaznamenali obrovský počet nadúmrtí. Do nástupu pandemie u nás ročně umíralo okolo 112 tisíc osob, v roce 2020 to však bylo přes 129 tisíc a o rok později dokonce skoro 140 tisíc. To by za uvedené dva roky odpovídalo téměř 45 tisícům nadúmrtí. Nicméně tento počet odráží i vliv postupného stárnutí populace. Aby se vývoj během jakéhokoliv období dal studovat bez potenciálně rušivého faktoru změn věkové struktury, sledujeme změny ukazatele zvaného střední délka života nebo naděje dožití při narození. Říká nám, kolika let by se v průměru dožila právě narozená osoba, pokud by úmrtnostní poměry daného roku trvaly po celý její život. Jde vlastně o průměrný věk při úmrtí. Během pandemických let tento ukazatel poklesl asi o dva roky, na 74,1 roku pro muže a 80,5 roku pro ženy v roce 2021. Na první pohled to vypadá, že pokles o dva roky není tolik, ale to je omyl, tak velké meziroční poklesy rozhodně nejsou běžné. Hodnotově jsme se z hlediska naděje dožití v roce 2021 vrátili zhruba na úroveň roku 2009. Ale nejhorší snad pominulo. V roce 2022 se hodnota naděje dožití vrátila téměř na úroveň posledního předcovidového roku 2019 a my snad navážeme na rostoucí trend předchozích let. Je otázka, jak se projeví další nepřímé efekty pandemie – efekt selekce, kdy část úmrtí očekávatelná v nadcházejících letech nastala předčasně během pandemie, nebo naopak dopad odložené nebo zpožděné péče či prevence, musíme si počkat na data a výsledky statistik.

Vaše studie zveřejněná loni se věnovala pozitivnímu vlivu očkování na covidovou úmrtnost. Jak jste k výsledkům dospěly? — S kolegyní Dagmar Dzúrovou (rozhovor s ní viz Vesmír 101, 606, 2022/10) jsme analyzovaly dobu od 1. října do konce roku 2021 a snažily se kvantifikovat možný dopad zavedení očkování proti covidu-19. V rámci plně proočkované populace se ukázal cca 3,5krát nižší počet úmrtí, než by se dalo čekat, pokud by riziko úmrtí v této části populace bylo shodné s populací bez dokončeného očkování. Počet potenciálně ztracených let života vyšel nižší o více než 80 procent v každé ze zkoumaných věkových skupin. Byl to však převážně metodicky laděný článek, data pocházela přímo z Ústavu zdravotnických informací a statistiky na bázi individuálních dat.

„Z hlediska takzvané zdravé délky života stále ještě nedosahujeme hodnot, jaké mají státy západní či severní Evropy, ale to ani z hlediska celkové střední délky života.“

Jak jste postupovaly? — Navázaly jsme na známou studii týmu Joshuy Goldsteina z Kalifornské univerzity. Věnoval se analýze a možné identifikaci prioritních skupin populace pro vakcinaci proti covidu-19, aby se co nejvíce zabránilo zbytečným fatálním dopadům pandemie. Autoři vycházeli z ukazatele tzv. ztracených let života, který se běžně používá pro kvantifikaci dopadů vybraných onemocnění, není náročný na data ani výpočet a je navíc využitelný i pro mezinárodní srovnání. Jeho výhodou je, že odráží nejen celkový počet zemřelých, ale také věkovou strukturu zemřelé populace. Lze si to představit tak, že počet zemřelých v každém věku je vážen počtem let života, které tyto osoby úmrtím potenciálně ztrácejí. Tento počet je v nižším věku logicky vyšší než ve věku vysokém. My jsme k využití tohoto ukazatele přidaly ještě aplikace principu tzv. standardizace, jednoho z nejtradičnějších a nejklasičtějších nástrojů demografie. Opět jde o nástroj vhodný k očištění používaných ukazatelů od rušivých faktorů (např. věkové struktury). Protože jsme měly údaje o úmrtnosti osob, které prošly nebo neprošly očkováním, bylo možné odhadovat očekávané počty úmrtí v rámci plně očkované populace za předpokladu prosté aplikace rizika úmrtí populace bez dokončeného očkování, a to podle věku. Principem pak bylo porovnání tohoto hypoteticky očekávatelného počtu a hodnot skutečně evidovaných. A ten rozdíl byl tak propastný, že ho nemohlo způsobit jen případné zkreslení dané nutným zjednodušením modelu.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...