i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Vzít život do svých rukou

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 606, 2022/10

Zářijová demonstrace na Václavském náměstí. Proruským a protidemokratickým heslům tleskají desetitisíce osob. Událost nenechává nikoho na pochybách, že v určité části obyvatel sílí nespokojenost s vládou, s naším zařazením do EU a NATO, s pomocí Ukrajině. Co se s českou společností děje? Jak moc nebo jak málo se vlastně změnila za posledních třicet let? Co ji rozděluje? Na tyto otázky odpovídá sociální geografka a demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Když občas od někoho slyšíme, že za minulého režimu bylo líp, není od věci si připomenout: Jak se liší v demografických charakteristikách naše společnost od té předlistopadové? Které rozdíly jsou nejvýraznější? — Zásadně se pozměnila věková struktura, čímž myslím vyšší zastoupení osob staršího věku. V současné době je každý pátý občan v Česku senior. Stejný je i počet osob ve věku 0–19 let. Před sto lety byl tento poměr zcela odlišný, osoby mladší 20 let tvořily 39 % a senioři pouze šest procent populace. Lidé se dožívají stále vyššího věku; osoby, jimž je nyní kolem sta let, měly při narození naději dožití 50 let, ale díky všeobecnému pokroku se jim v průběhu života vylepšily podmínky a tito lidé prožili život podstatně delší, než by odpovídalo možnostem v době jejich narození. V roce 1989 již byla naděje dožití 68,1 roku u mužů a 75,5 roku pro ženy. V předpandemickém roce 2019 dosáhla naděje dožití maxima jak u mužů, tedy 76,3 roku, tak u žen – 82,1 roku.

Druhá velká změna je ve struktuře národnostní. Co do zastoupení cizinců byla před rokem 1989 naše populace velmi homogenní, neměli jsme tudíž žádné zkušenosti s mnohokulturním životem. Při sčítání obyvatel v roce 2001 tvořili cizinci přibližně jedno procento, o deset let později již čtyři procenta a při posledním sčítání téměř pět procent. To znamená půl milionu cizinců, hlavně Ukrajinců, Slováků, Vietnamců a Rusů. Přestože je tedy naše společnost mnohem pestřejší, v porovnání například s Rakouskem, Švédskem a Německem je zastoupení cizinců malé. V těchto zemích je cizinec každý pátý obyvatel.

U přílivu cizinců na chvilku zůstaňme při hledání příčin nespokojenosti části obyvatel. — Po roce ’89 se otevřely hranice, nic nebránilo krátkodobé i dlouhodobé migraci jak od nás do zahraničí, tak i ze zahraničí k nám. Zatímco západní evropské země byly na pestrost kultur dávno zvyklé, u nás tato zkušenost byla novou výzvou. Postoje české populace k cizincům a uprchlíkům různých národností se vyvíjejí. Mezi faktory ovlivňující vztah k jednotlivým národnostem patří především geografická vzdálenost a země původu cizince. Z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění například vyplývá, že k přijímání uprchlíků z Ukrajiny se česká veřejnost staví vstřícněji, než jak se stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a Afriky.

Pro některé lidi je stále těžké přijmout cizince, ať z Ukrajiny, nebo z Asie. To se asi týká zejména starší generace. Mladí lidé naopak běžně využívají možnost cestovat, studovat a také poznávat důvěrně onu pestrost kultur. — Všichni měli náhle možnost seznámit se s jiným životním stylem, v kladném i záporném slova smyslu. Obecně se novotám a změněným podmínkám přizpůsobily spíš mladší a otevřenější osoby, ochotné akceptovat změnu. Můžeme to vidět například i na výživě. V regionech s vyšším zastoupením cizinců, nejčastěji ve městech, vznikla širší nabídka mezinárodních restaurací a obchodů zaměřených na zdravou výživu. Naopak v oblastech s nízkým zastoupením cizinců, spíše na venkově, převládá tradiční česká kuchyně. Zejména starší generace je konzervativnější a raději zůstává u lety ověřených pokrmů, mnohdy hodně vzdálených od současného pojetí zdravé výživy.

Jak se proměnila sociální struktura? Dřív se říkalo, všichni máme stejné „houby“, ale po revoluci začali někteří velmi bohatnout a jiným se zas tak moc nedařilo, a ještě zhusta propadli do dluhů a exekucí. — Máte pravdu. Před rokem 1989 panovala politika rovnostářského rozdělení příjmů, tak aby se víceméně měli všichni stejně; nikdo nebyl nezaměstnaný. Nejvyšší platy byly v průmyslových oblastech, systém odměňování fungoval na bázi mzdových tarifů. Po roce 1989 se příjmové nůžky velmi rozevřely. Platy se začaly zvyšovat v profesích s odpovědností a požadovaným vyšším vzděláním. Lidé nekvalifikovaní, s nejnižším vzděláním, naopak začali být nově ohroženi ztrátou příjmu či zaměstnání. Z celospolečenské transformace tak vytěžili nejvíce ti schopní, připravení na změny. Když už hovořím o vzdělání, tak je možné zmínit souvislost mezi jeho výší a úrovní zdravotního stavu. Studiemi je bohatě doloženo, že Česko patří k evropským zemím, kde je mezi těmito hodnotami nejvyšší gradient. Osoby s nejnižším vzděláním jsou ohroženější nižší kvalitou zdraví a zároveň vždy nejohroženější krizovými událostmi.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie, Demografie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...