Židů v Německu ubývá

1933: Židé v Německu vymírají podle zdr. rady M. Maschke následkem ubývání počtu narozených, stoupající úmrtnosti a smíšených sňatků. V r. 1910 připadalo na 1000 židů v Prusku ročně 15,7 narozených, u ostatního obyvatelstva 30,5. Nyní klesl počet narozených nežidovského obyvatelstva na 15, přesto je u něho přebytek narozených nad počtem zemřelých 6,5 na tisíc obyvatelů. U židů však umírá na 1000 osob ročně o 3,3 více než se narodí. Úmrtnosti nyní přibývá u židů, poněvadž mají poměrně více starších lidí. R. 1930 zemřelo v Berlíně o 1434 osob židovského vyznání více, než se narodilo. Ve stejném roce bylo v Berlíně uzavřeno 2038 čistě židovských sňatků, vedle toho však 1544 sňatků smíšených. Z čistě židovských sňatků rodí se čtyřikrát více dětí, nežli ze smíšených. Nyní je židů v Německu asi 537.000. E. Kahn vypočítává, že jich bude v r. 1940 492.000, v r. 1970 jen 264.000. Z těch bude 39 % starších než 65 let proti nynějším 14 % u židovského a 10 % u ostatního obyvatelstva. Z Východu by se sice mohl počet židů přistěhováním zvyšovati, ale Německo se tomu velice brání. Mimo to orthodoxní východní židé nenalézají v Německu vhodného prostředí pro svůj obřadný způsob života. — Nový řežim v Německu chce znemožniti židům smíšené sňatky. Podle dosavadních statistik tím židům jen prospěje. Židé se nebudou ztráceti ve smíšených manželstvích a útisk v nich vzbudí tím silnější věrnost k víře a rase. Tak se aspoň dosud vždycky dálo v dějinném vývoji židů.

Vesmír 12, 64, 1933/3

2023: Tato zpráva vyšla v listopadu 1933, kdy už muselo být zřejmé, že v Německu se děje něco, co má pro tamní židovskou menšinu (tvořila asi 0,77 % populace) jen málo společného s termínem „prospěch“.

Už záhy po 30. lednu 1933, kdy se v Německu chopil moci Adolf Hitler a jeho Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP), začal postupný, ale systematický program vytlačování Židů ze společnosti. Během února a března 1933 ho odstartovaly jednotky „hnědých košil“, jak se pro barvu stejnokrojů lidově přezdívalo paramilitární organizaci Sturmabteilung (SA). Její členové židovské spoluobčany fyzicky napadali, čímž vytvářeli atmosféru strachu. Židovští vůdci po celém světě zareagovali výzvou k bojkotu německých výrobků, což propaganda nacistického vedení označila za spiknutí zahraničních Židů proti novému režimu. Německo proto 1. dubna 1933 odstartovalo bojkot židovských obchodníků, řemeslníků, právníků a lékařů, na jehož „dodržování“ dohlížely jednotky SA a SS (Schutzstaffel). Když pak nacistické vedení státu 7. dubna 1933 přijalo „Zákon o obnovení profesionální státní služby“, začalo masivní propouštění „neárijských“ či jinak nechtěných státních zaměstnanců. Mnozí z nich spolu s židovskými umělci, lékaři, právníky a vědci (mezi nimi např. fyzik Albert Einstein) začali Německo hromadně opouštět. Další omezení občanských práv Židů přineslo přijetí tzv. „Norimberských zákonů“ z 15. září 1935. Jedna z těchto norem – „Zákon na ochranu německé krve a německé cti“ – mimo jiné zakázala sňatky a mimomanželské vztahy mezi Židy a Němci. To je asi jediná předpověď, v níž se článek Vesmíru z roku 1933 nemýlil. Dne 10. listopadu 1938 v Reinhardem Heydrichem vyvolané „Křišťálové noci“ nacisté zabíjeli, plenili obchody a vypalovali synagogy.

Během prvních šesti let nacistické vlády uteklo do zahraničí více než 300 000 německých Židů. V roce 1939 jich tak zbylo asi 214 000. Jejich osud měl brzy zpečetit program „konečného řešení židovské otázky“, v jehož důsledku koncem roku 1941 začaly systematické deportace do ghett a táborů smrti. V květnu 1943 se Německo prohlásilo za osvobozené od Židů (judenfrei). Následující útrapy genocidy (holocaustu) přežilo podle různících se odhadů jen asi 27 000 až 40 000 německých Židů.

Po válce židovská komunita Německa opět začala pozvolna růst. Nejprudší vzedmutí zažila po roce 1990 s imigrací z bývalého Sovětského svazu. V roce 2018 bylo v Německu kolem 116 000 židovských občanů (včetně nežidovských členů domácností). K témuž roku měla celosvětová židovská populace 14 606 100 duší, koncentrovaných zejména ve dvou zemích: v Izraeli (45 % světové židovské populace) a v USA (39 %). Zatímco celosvětová populace v roce 2018 meziročně vzrostla o 1,13 %, židovská jen o 0,68 %.