Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Kam se poděli čeští chemici?

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 12, 2023/1

Každý rok vydává britsko-americká společnost Clarivate žebříček nejcitovanějších vědkyň a vědců, tzv. Highly Cited Researchers (HCR).1) Česká chemie z něj letos – na rozdíl od biologie – téměř zmizela.

Clarivate je ve vědecké komunitě autoritou; spravuje databázi vědeckých publikací Web of Science (WOS), s jejíž pomocí probíhá hodnocení vědy téměř po celém světě. Pro žebříček HCR vyhledává Clarivate v databázi autory 1 % nejcitovanějších publikací poslední dekády, a identifikuje tak vlivné osobnosti daného oboru nebo mezioborově. Titul HCR je vysoce ceněný, např. v tzv. šanghajském žebříčku univerzit reprezentuje počet HCR 20 % celkového skóre. Některé instituce proto držitele HCR záměrně najímají, přičemž není podstatné, jestli pak vědec na dané instituci skutečně působí, nebo ne.2)

Pro rok 2022 získalo titul HCR necelých 7000 vědkyň a vědců z celého světa. Letos se v žebříčku objevilo i jedenáct vědců působících na českých výzkumných institucích, což přibližně odpovídá počtu v předešlých ročnících. Českou stálicí žebříčku je ekolog a botanik Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, který získal titul HCR devětkrát v řadě.3) Kromě něj se letos v žebříčku objevilo dalších osm vědců, jejichž pole působnosti bychom mohli k biologii zařadit.

Kromě biologických věd vždy byla silnou doménou Česka také chemie, reprezentovaná zpočátku Pavlem Hobzou, později Radkem Zbořilem, Martinem Pumerou či německým chemikem Patrikem Schmukim se sekundární afiliací k Palackého univerzitě v Olomouci. Každý z nich se mezi HCR od roku 2014 objevil alespoň čtyřikrát, Schmuki dokonce osmkrát. V roce 2018 bylo v žebříčku pět chemiků s českou afiliací. Letos v něm však poprvé od 2014 figuruje jen jediný zástupce chemie, a to ve Spojených státech působící environmentální chemik Rajender S. Varma, který stejně jako Schmuki uvádí sekundární afiliaci k Palackého univerzitě v Olomouci.

Snad až na P. Hobzu (ročník 1946), který se v žebříčku objevil naposledy v roce 2018, může být situace u chemiků překvapivá. Jejich publikační aktivita se v posledních letech výrazně nezměnila a stále je vysoce nadprůměrná. Např. M. Pumerovi narostl seznam publikací ve WOS v roce 2021 o 59. Zároveň tím, že Clarivate posuzuje vědeckou práci za poslední dekádu, je žebříček robustní vůči skokovým změnám. Proč tedy ten pokles v oboru chemie?

Je možné, že česká chemie vůči ostatním zemím zpomaluje. Např. vysoce citovaná asijská produkce vědeckých publikací, zejména z pevninské Číny, proporčně dlouhodobě roste. V roce 2018 bylo v žebříčku HCR 7,9 % vědců z Číny, o pět let později se jejich procentuální zastoupení zdvojnásobilo. Stávající situace s českou chemií může také souviset se změnami v hodnocení vědkyň a vědců společností Clarivate. Kromě kvantitativních kritérií, tj. počtu publikací a citací, zohledňuje Clarivate od roku 2019 také kritéria kvalitativní. Ta letos ve spolupráci s neziskovou organizací Retraction Watch, která sleduje retrahované publikace a okolnosti jejich stažení, ještě zpřísnila.

Důvodem k zavedení kvalitativních kritérií byl nárůst podezřelých publikačních a citačních praktik a snaha tvořit žebříček, který přesněji odráží skutečný vliv vědkyň a vědců napříč komunitou. Ostatně je to podstata podnikání společnosti Clarivate. Jak pro Retraction Watch uvedla Gali Halevi,4) ředitelka divize Clarivate zodpovědné za analýzu WOS, bylo v roce 2021 na základě kvalitativních kritérií vyřazeno z předběžného žebříčku HCR 300 vědců. Letos už byl počet vyřazených vědců asi 550.

Mezi nejčastější důvody vyřazení uvedla G. Halevi plagiátorství, manipulace dat a obrázků, nebo extrémní sebecitování. Sem řadí Clarivate i nadměrné vzájemné citování několika spolupracujících laboratoří, které podle Clarivate neodpovídá „vlivu napříč vědeckou komunitou“. Vyřazeni byli také autoři, jejichž publikační chování Clarivate vyhodnotila jako „neobvyklé a podezřelé“, tedy nikoliv přímo podvodné. Podle G. Halevi sem patří např. mimořádný publikační výstup, kdy vědec nebo vědkyně využívá rozsáhlé sítě spolupracovníků a dlouhodobě publikuje i dva nebo tři vědecké články týdně. U takto výkonných autorů je obtížné zhodnotit vědecké standardy ohledně autorství či zásluh,5) proto Clarivate tuto praxi titulem HCR oceňovat nechce.

Uplatňováním kvalitativních kritérií se Clarivate snaží reagovat na nepříznivý trend, kdy zejména požadavky poskytovatelů finančních prostředků pro základní výzkum vedou k adaptivnímu chování vědkyň a vědců a k honbě za publikacemi. To se pak projevuje narušením vědecké integrity stran publikačních a citačních aktivit (akademická realizace tzv. Goodhartova pravidla). Clarivate zároveň ústy G. Halevi přiznává, že v následujících letech nečeká zlepšení, neboť dle současných dat bude vyřazeno až 10 % možných držitelů titulu HCR.

Co z toho plyne pro českou vědu, případně českou chemii? Je dobře, že vrcholné autority hodnocení vědy přestávají publikace a citace slepě počítat a snaží se pečlivěji hledat podstatu vědeckého vlivu. Přesto žebříček HCR stále zachycuje jen úzký pohled na vědeckou excelenci a byla by chyba myslet si, že nebýt HCR je ostuda. Vědecká excelence má mnoho podob a ne vždy je možné ji vyjádřit jednoduchými metrikami.

 

Omluva

27. června 2023

Ve výše přístupném článku Kam se poděli čeští chemici? (Vesmír 102, 12, 2023/1) jsme uvedli, že na rozdíl od předešlých let nebyl prof. Martin Pumera v roce 2022 zařazen do žebříčku Highly Cited Researchers (HCRs). Ve stejném článku jsme dále uvedli, že v roce 2022 byla pro nominace do žebříčku zavedena zpřísněná kvalitativní kritéria, která posuzují vědeckou integritu a publikační praktiky HCRs. Čtenář z textu mohl nabýt dojmu, že mezi nezařazením prof. Martina Pumery do žebříčku HCRs v roce 2022 a zpřísněním kvalitativních kritérií, která jsou citována výše, je příčinná souvislost. Vytvoření tohoto dojmu nebyl záměr autora. Za případná nedorozumění se autor Michal H. Kolář a redakce čtenářům i prof. Martinu Pumerovi omlouvají.

Prof. Pumerovi byl redakcí nabídnut prostor pro reakci či polemiku se zmíněným článkem. Tuto nabídku zatím nevyužil.

Poznámky

1) https://clarivate.com/highly-cited-researchers

2) Bhattacharjee Y.: Science, 2011, DOI: 10.1126/science.334.6061.1344

3) Na internetu jsou dostupná pouze data od roku 2014.

4) https://bit.ly/galihalevi

5) Kolář M., Slavíček P.: Tenká hranice autorství. Vesmír 98, 50, 2019/1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...