Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Kam se poděli čeští chemici?

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 12, 2023/1

Každý rok vydává britsko-americká společnost Clarivate žebříček nejcitovanějších vědkyň a vědců, tzv. Highly Cited Researchers (HCR).1) Česká chemie z něj letos – na rozdíl od biologie – téměř zmizela.

Clarivate je ve vědecké komunitě autoritou; spravuje databázi vědeckých publikací Web of Science (WOS), s jejíž pomocí probíhá hodnocení vědy téměř po celém světě. Pro žebříček HCR vyhledává Clarivate v databázi autory 1 % nejcitovanějších publikací poslední dekády, a identifikuje tak vlivné osobnosti daného oboru nebo mezioborově. Titul HCR je vysoce ceněný, např. v tzv. šanghajském žebříčku univerzit reprezentuje počet HCR 20 % celkového skóre. Některé instituce proto držitele HCR záměrně najímají, přičemž není podstatné, jestli pak vědec na dané instituci skutečně působí, nebo ne.2)

Pro rok 2022 získalo titul HCR necelých 7000 vědkyň a vědců z celého světa. Letos se v žebříčku objevilo i jedenáct vědců působících na českých výzkumných institucích, což přibližně odpovídá počtu v předešlých ročnících. Českou stálicí žebříčku je ekolog a botanik Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, který získal titul HCR devětkrát v řadě.3) Kromě něj se letos v žebříčku objevilo dalších osm vědců, jejichž pole působnosti bychom mohli k biologii zařadit.

Kromě biologických věd vždy byla silnou doménou Česka také chemie, reprezentovaná zpočátku Pavlem Hobzou, později Radkem Zbořilem, Martinem Pumerou či německým chemikem Patrikem Schmukim se sekundární afiliací k Palackého univerzitě v Olomouci. Každý z nich se mezi HCR od roku 2014 objevil alespoň čtyřikrát, Schmuki dokonce osmkrát. V roce 2018 bylo v žebříčku pět chemiků s českou afiliací. Letos v něm však poprvé od 2014 figuruje jen jediný zástupce chemie, a to ve Spojených státech působící environmentální chemik Rajender S. Varma, který stejně jako Schmuki uvádí sekundární afiliaci k Palackého univerzitě v Olomouci.

Snad až na P. Hobzu (ročník 1946), který se v žebříčku objevil naposledy v roce 2018, může být situace u chemiků překvapivá. Jejich publikační aktivita se v posledních letech výrazně nezměnila a stále je vysoce nadprůměrná. Např. M. Pumerovi narostl seznam publikací ve WOS v roce 2021 o 59. Zároveň tím, že Clarivate posuzuje vědeckou práci za poslední dekádu, je žebříček robustní vůči skokovým změnám. Proč tedy ten pokles v oboru chemie?

Je možné, že česká chemie vůči ostatním zemím zpomaluje. Např. vysoce citovaná asijská produkce vědeckých publikací, zejména z pevninské Číny, proporčně dlouhodobě roste. V roce 2018 bylo v žebříčku HCR 7,9 % vědců z Číny, o pět let později se jejich procentuální zastoupení zdvojnásobilo. Stávající situace s českou chemií může také souviset se změnami v hodnocení vědkyň a vědců společností Clarivate. Kromě kvantitativních kritérií, tj. počtu publikací a citací, zohledňuje Clarivate od roku 2019 také kritéria kvalitativní. Ta letos ve spolupráci s neziskovou organizací Retraction Watch, která sleduje retrahované publikace a okolnosti jejich stažení, ještě zpřísnila.

Důvodem k zavedení kvalitativních kritérií byl nárůst podezřelých publikačních a citačních praktik a snaha tvořit žebříček, který přesněji odráží skutečný vliv vědkyň a vědců napříč komunitou. Ostatně je to podstata podnikání společnosti Clarivate. Jak pro Retraction Watch uvedla Gali Halevi,4) ředitelka divize Clarivate zodpovědné za analýzu WOS, bylo v roce 2021 na základě kvalitativních kritérií vyřazeno z předběžného žebříčku HCR 300 vědců. Letos už byl počet vyřazených vědců asi 550.

Mezi nejčastější důvody vyřazení uvedla G. Halevi plagiátorství, manipulace dat a obrázků, nebo extrémní sebecitování. Sem řadí Clarivate i nadměrné vzájemné citování několika spolupracujících laboratoří, které podle Clarivate neodpovídá „vlivu napříč vědeckou komunitou“. Vyřazeni byli také autoři, jejichž publikační chování Clarivate vyhodnotila jako „neobvyklé a podezřelé“, tedy nikoliv přímo podvodné. Podle G. Halevi sem patří např. mimořádný publikační výstup, kdy vědec nebo vědkyně využívá rozsáhlé sítě spolupracovníků a dlouhodobě publikuje i dva nebo tři vědecké články týdně. U takto výkonných autorů je obtížné zhodnotit vědecké standardy ohledně autorství či zásluh,5) proto Clarivate tuto praxi titulem HCR oceňovat nechce.

Uplatňováním kvalitativních kritérií se Clarivate snaží reagovat na nepříznivý trend, kdy zejména požadavky poskytovatelů finančních prostředků pro základní výzkum vedou k adaptivnímu chování vědkyň a vědců a k honbě za publikacemi. To se pak projevuje narušením vědecké integrity stran publikačních a citačních aktivit (akademická realizace tzv. Goodhartova pravidla). Clarivate zároveň ústy G. Halevi přiznává, že v následujících letech nečeká zlepšení, neboť dle současných dat bude vyřazeno až 10 % možných držitelů titulu HCR.

Co z toho plyne pro českou vědu, případně českou chemii? Je dobře, že vrcholné autority hodnocení vědy přestávají publikace a citace slepě počítat a snaží se pečlivěji hledat podstatu vědeckého vlivu. Přesto žebříček HCR stále zachycuje jen úzký pohled na vědeckou excelenci a byla by chyba myslet si, že nebýt HCR je ostuda. Vědecká excelence má mnoho podob a ne vždy je možné ji vyjádřit jednoduchými metrikami. 

Poznámky

1) https://clarivate.com/highly-cited-researchers

2) Bhattacharjee Y.: Science, 2011, DOI: 10.1126/science.334.6061.1344

3) Na internetu jsou dostupná pouze data od roku 2014.

4) https://bit.ly/galihalevi

5) Kolář M., Slavíček P.: Tenká hranice autorství. Vesmír 98, 50, 2019/1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné