i

Aktuální číslo:

2023/2

Téma měsíce:

Propojený svět

Článek v impaktu po 215 letech

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 6, 2023/1

Německého přírodovědce světového formátu, považovaného za zakladatele fyzické geografie či meteorologie, a cestovatele Alexandera von Humboldta není jistě nutné dlouze představovat. Tento velmi vážený člověk, označovaný již ve své době „druhý Kolumbus“ nebo „nový Aristoteles“ či „kníže vědy“, se velmi dobře orientoval v problematice řady oborů od fyziky a chemie přes geologii a oceánografii až k astronomii. 1) Bylo to mimo jiné tím, že si dopisoval s mnoha špičkovými odborníky své doby. Nebyl žádný kancelářský teoretik. Své zkušenosti získával na mnohých cestách po světě, které směřoval především do Jižní a Střední Ameriky, kde navíc zdolal řadu vysokých hor a sopek. V Ekvádoru se mu v roce 1802 podařilo vystoupit na Chimborazo (6263 m n. m.) a domníval se, že tím pokořil nejvyšší horu světa. Dnes už víme, že se mu tento sen nesplnil. Možná je to dobře.

Do tropické Ameriky a do And totiž nemířil jen kvůli zdolání čtvrtohorního stratovulkánu. Spolu s ní  m se namáhavých výstupů v horách účastnil francouzský lékař a botanik Aimé Bonpland, který Humboldta řadu let na výpravách doprovázel (Vesmír 87, 812, 2008/11). Ani při fyzicky obtížné cestě oba nezapomínali na sběr rostlin, přírodovědná pozorování a fyzikální měření. Vše podrobně zaznamenávali, po svém návratu do Evropy zpracovali a r. 1807 publikovali inovativním způsobem v díle Tableau Physique. Šlo o unikátní kombinaci nákresu hor se zanesením jmen rostlin v konkrétních nadmořských výškách, která měla pozitivní ohlas mezi historiky a umělci. O to překvapivější je, že výsledky a jejich potenciál dlouho přehlíželi taxonomové a ekologové. Přestože tehdejší záznamy mají některé nedostatky, jsou cenným zdrojem pro současné srovnání a pochopení změn či procesů, jež se od té doby odehrály. Na  základě srovnání se současným stavem lze konstatovat výškový posun hranice sněhu z ca 4900 m n. m. v roce 1802 na současných 5100 m n. m. roku 2017. Podobně se za 215 let vinou klimatické změny posunuly hranice rozšíření druhů o 215–266 m výš. Je to trochu méně než činí teoretické odhady, přesto se tím potvrzuje celosvětový trend. Ten se dosud pohyboval kolem 10–12 výškových metrů za deset let.

Humboldta by jistě potěšilo, že se jeho data stala podkladem pro zajímavou vědeckou práci i článek ve vědeckém časopise. Navíc je to pro současné vědce výzva, aby také jejich data byla použitelná i za více než 200 let.

Moret P. et al.: PNAS, 2019, DOI: 10.1073/pnas.1904585116

Poznámky

1) Podrobněji o Humboldtovi psal na webu Vesmíru František Houdek v článku Tvůrci nových obrazů života I

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie, Historie vědy, Bibliometrie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

S rozumem v koncích?

S rozumem v koncích?

Přemysl Mácha, Michal Pavlásek  |  6. 2. 2023
Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...
Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Petr Pyšek, Jan Pergl  |  6. 2. 2023
Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...
Rébusy z pravěku

Rébusy z pravěku uzamčeno

Martin Oliva  |  6. 2. 2023
Byl čtvrtek 16. července 1987, když se pod radlicí těžkého buldozeru v čerstvé ornici objevil shluk kostí. Stalo se na místě, které je jen několik...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné