Může ekonomie ztratit rovnováhu?

Firma Uber provedla experiment. V určitý den poskytla jedné skupině cestujících slevu pět dolarů na cestu. Ostatní se svezli za běžné ceny. Dle očekávání cestující se slevou jezdili s Uberem hojněji než ti bez slevy. A Uber navíc zvýšil své tržby (obr. 1A). Když se později společnost rozhodla poskytnout slevu mnohem většímu počtu cestujících s vidinou velkých výdělků, kýžený efekt se nedostavil: tržby naopak klesly. [1]

Proč tržby klesly? Při malém počtu cestujících se slevou byl na trhu dostatek řidičů, kteří mohli dodatečnou poptávku uspokojit, aniž by došlo k výrazné změně ceny jízd. Při větším počtu cestujících se slevou však růst poptávky narazil na omezený počet řidičů a ceny jízd se zvýšily. Vyšší cena odradila některé cestující a tržby se zvýšily pouze nepatrně. Nárůst tržeb tak nekompenzoval celkové vyplacené slevy (obr. 1B). Vidíme, že výsledky experimentů provedených na malých vzorcích nejsou vždy zobecnitelné na větší skupiny, protože u větších skupin se může změnit celková rovnováha.

Ekonomie ve dvou lekcích

Příklad Uberu ilustruje dvě nejdůležitější lekce, které nás učí ekonomie. První říká, že lidé reagují na pobídky, ať již to jsou ceny, daně, odměny, pochvaly, tresty, či uznání. V uvedeném experimentu cestující reagovali na slevu zvýšením počtu jízd. Druhá lekce praví, že pokud se změní chování jedné skupiny lidí, mohou se změnit pobídky pro jiné skupiny, které následně též změní své chování. Změna chování cestujících měla vliv na chování řidičů Uberu a následně opět i samotných zákazníků. To vše ovlivňovalo cenu.

První lekci ekonomové zabudovávají do svých modelů jako předpoklad maximalizačního chování. Druhá lekce znamená, že ekonomické modely zahrnují koncept rovnováhy. Rovnovážná přizpůsobení však byla ekonomům známa dříve, než začali rovnováhu explicitně používat ve svých modelech. Francouzský ekonom a publicista Frédéric Bastiat již v roce 1850 napsal: „Existuje pouze jeden rozdíl mezi špatným a dobrým ekonomem: špatný se přidržuje viditelného účinku, zatímco dobrý bere v úvahu jak účinek viditelný, tak i ty účinky, které je nutné předvídat.“ [2] To, co často není na první pohled vidět, jsou právě rovnovážná přizpůsobení. V případě Uberu je zvýšení počtu jízd viditelným účinkem slevy. Účinek, který je nutný předvídat, je zvýšení ceny, následný pokles jízd a nastolení nové rovnováhy.

Ekonomie není psychologie

Sto let po Bastiatovi ekonom F. A. Hayek argumentoval, že analýza nezamýšlených důsledků je tím, co odlišuje ekonomii od psychologie. Řečeno moderním jazykem, ekonomie se liší od psychologie právě aplikací rovnovážných modelů.