i

Aktuální číslo:

2022/12

Téma měsíce:

Vodík

Kolaps neolitické civilizace na Ukrajině

 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 470, 2022/7

Před šesti tisíci lety se mezi Dněstrem a Dněprem na území dnešní Ukrajiny zrodila jedna z nejstarších civilizací pravěké Evropy. Dnes odkrýváme pozůstatky obrovských sídelních aglomerací tisíců neolitických zemědělců tripolské kultury. Život těchto rozsáhlých komunit ale způsobil vyčerpání přírodních zdrojů, a velká kumulace lidí dokonce jednu z nejstarších epidemií moru v dějinách lidstva. Megaosady už po této katastrofě nebyly nikdy obnoveny.

V období mezi léty 4100 a 3300 před Kristem pravěcí zemědělci osídlili úrodné končiny na horním toku Jižního Bugu a jeho přítoku Syňucha. Oblast se nachází na hranici mezi lesostepní zónou na severu a stepí na jihu, kde řeka ústí v Mykolajivu do Černého moře. Neolitičtí osadníci tak propojili území dnešního severovýchodního Rumunska a Moldavska a stali se součástí kulturního komplexu, který dnes archeologové označují jako kulturu Cucutensko-Tripolskou (nebo také tripolskou). Na Ukrajině dosahovala na severovýchodě až k Dněpru do blízkosti dnešního Kyjeva.

Nebývalý rozsah některých sídlišť souvisel nejen s úrodností zdejšího kraje, ale především s jejich náboženským významem. Některé náboženské symboly a výzdobné motivy na keramice svědčí o dálkových kontaktech až s východní Asií.

Památky z doby prvních zemědělců k nám naléhavě promlouvají právě dnes, kdy lidstvo opět ohrožují smrtící nákazy a zločiny válečných konfliktů, kterými byla Ukrajina opakovaně sužována v pravěku, ve středověku, v moderní historii a je jimi postižena bohužel i v současnosti.

Proč tak obrovské osady?

Jedním z překvapení, ale také záhad současné evropské archeologie jsou tripolské „obří osady“ (obr. 2), které mohly být domovem více než 40 tisíc obyvatel (například lokalita Majdanetske). Archeologické výzkumy, především za použití velkoplošné geofyzikální prospekce, naznačují, že se tyto osady skládaly až z tisíců domů, uspořádaných v řadách do oválného půdorysu, pokrývajících plochu až 450 hektarů (jako lokalita Talianki). Velikostí a počtem obydlí působí tripolské lokality jako pravěká města (obr. 3). Přesto nešlo o města v podobě známé ze starověku a středověku. Zcela v nich chybějí doklady specializované výroby, řemesel a obchodu.

Tyto zemědělské osady byly především náboženskými centry, doklady rozsáhlých řemeslných aktivit tu však nenajdeme. Zdá se, že „města“ s populací nad 15 000 lidí a o rozloze přes 100 hektarů byla obklopena menšími satelitními osadami (10–40 hektarů) a vesnicemi (2–7 hektarů). Tyto komunity zřejmě obhospodařovaly pole a pastviny a zásobovaly centrální osady.

Otázkou ale stále zůstává, proč pravěcí zemědělci na Ukrajině vytvářeli tak rozsáhlé sídlištní aglomerace. Naše dosavadní rekonstrukce neolitického zemědělství spíše pracují s modelem menších usedlostí, využívajících rovnoměrně zemědělský potenciál krajiny. Obrovské tripolské osady se ale z takového modelu zcela vymykají. Pokud by zde skutečně dlouhodobě žily desetitisíce lidí, musely by se spoléhat na zásobování z menších vesnic a přepravu pracovní síly a úrody na značné vzdálenosti. Proč docházelo k tak obrovské kumulaci staveb v prostoru vymezeném ohrazením? Většina vysvětlení zvažuje nějakou formu vnějšího ohrožení, ať už ze strany tehdejších východních stepních pasteveckých kultur (středostogské 4000–3500 před Kristem a nižněmichajlovské 3500–3000 před Kristem),1) nebo nově příchozích kolonistů z jihozápadních oblastí cucutensko-tripolského kulturního okruhu.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie, Válka_Ukrajina

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Doporučujeme

Opeření nástrojaři

Opeření nástrojaři uzamčeno

Ondřej Fišer  |  5. 12. 2022
Na indonéském ostrově Tanimbar roste prudce jedovatý strom chrastoun sladkomléký (Cerbera manghas). Jeho vědecké jméno právem odkazuje na strážce...
A začala doba temna… V Africe.

A začala doba temna… V Africe. uzamčeno

Irena Jirků  |  5. 12. 2022
„Skládám puzzle. Anebo tomu říkám vitráž. Prostě sbírám střípky, spojuji je dohromady, a když tu barevnou mozaiku ozáří sluneční paprsky, objeví...
Budoucnost vodíku

Budoucnost vodíku uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  5. 12. 2022
Vodík není ani tak primární zdroj, jako spíše nosič energie umožňující její transport a skladování. Je také významnou surovinou řady průmyslových...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné