Jak se tisknou domy

Svět zažívá vlnu fascinace 3D tiskem. Nadšenci sní o možnostech, které nám tyto technologie nabízejí, a vyhlížejí den, kdy si vytiskneme trojrozměrný ráj na zemi. Třeba ve stavebnictví by podle těchto představ nebylo zapotřebí zedníků, jak je známe dnes, stavění by bylo rychlé a efektivní. Když uvážíme, že první stavba postavená technologií 3D tisku vznikla v amerických Urschell laboratories už v roce 1944, nezdá se, že by se zmíněná revoluce do stavebnictví drala právě nejrychleji. Je na ní snad něco špatného?

Každý rok vyrážejí do světa miliony turistů, aby obdivovaly stavitelské umění našich předků. Při úžasu nad katedrálami, hrady, zámky a jinými architektonickými skvosty nám uniká, jak velká skupina zručných řemeslníků musela v místě stavby být, aby vznikly v kvalitě hodné našeho obdivu.

Pokud jde o produktivitu, za staletí, která nás dělí od Petra Parléře nebo Kiliána Dientzenhofera, v celé společnosti poskočila celkem dramaticky vpřed, stavebnictví však jede na půl plynu. Globální institut McKinsey, specializující se na výzkum globálních trendů, analyzoval růst přidané hodnoty v 41 zemích vytvářejících 96 procent celosvětového hrubého domácího produktu. Data z let 1995 až 2014 ukázala, že produktivita stavebnictví v těchto zemích vzrostla jen o jedno procento ročně, zatímco produktivita celé ekonomiky byla téměř třikrát vyšší (obr. 1). Pozdější výzkum, sledující údaje až k roku 2020, potvrdil podobný trend i v národních statistikách Velké Británie a několika dalších zemí. Podle statistiky Bureau of Economics Analysis z r. 2011 produktivita stavebnictví ve Spojených státech amerických posledních více než 50 let dokonce pozvolna klesá.

Ekonomika stavebnictví celosvětově stagnuje. Odstup od ostatních odvětví je natolik veliký, že je třeba se ptát, proč je dopad technologického pokroku na rozvoj ve stavebnictví tak nízký. Změní to technologie 3D tisku? Graf McKinseyho globální institut

Za těmito ekonomickými statistikami se skrývají jevy jako bezpečnost práce stavebních dělníků, vysoká náročnost lidské práce v oboru, ale i negativní vliv na životní prostředí celé planety. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě Global status report z prosince 2019 uvádí, že v roce 2018 stavebnictví spotřebovalo 36 procent celosvětově vyrobené energie a zodpovídalo za 39 procent globálních emisí oxidu uhličitého (CO₂).

Jak to řešit? S tím, jak roste počet odborných prací, kopírující trend rostoucího počtu nových start-upových firem, objevují se častěji vize, že se ze stavebnictví stane prostředí plné technologických inovací, které způsobí malou revoluci a křivku produktivity zvednou. Technologie 3D tisku mají mít v tomto procesu – podle některých autorů – hlavní slovo a mají na konci vést mimo jiné k dostupnějšímu a kvalitnějšímu bydlení.