Mapa jedním hmatem
| 2. 5. 2022Uprostřed hradního nádvoří si na lavičku sedá muž v tmavých brýlích. Odkládá slepeckou hůl, vytahuje tablet a na jeho obrazovku pokládá podivně členěnou pestrobarevnou desku. Když se prstem dotkne určitého místa, ozve se z reproduktoru: „Před vámi je hradní studna z 13. století. Její průměr je dva metry a hloubka 15 metrů…“ Vítejte ve světě nejmodernějších map pro nevidomé.
Ztráta zraku zcela zásadně ovlivňuje život. Podle soudobých poznatků nám totiž oči zprostředkovávají 60–90 procent informací o okolním světě. Podle informací Světové zdravotnické organizace žije na světě nejméně miliarda lidí, kterým zrakové vady nějakým způsobem snižují schopnost tento klíčový smysl využívat. Zatímco pro čtení textů známe bezpočet aplikací, usnadňujících získávání informací a komunikaci vůbec, existuje oblast, do které je proniknutí nevidomých takřka nemožné – orientace v graficky zpracované mapě. Řešením je takzvaná tyflomapa, jejíž tvorbou se zabývá svébytný obor tyflokartografie.
Základním problémem, který tyflokartografové řeší, je způsob, jak jevy běžně znázorněné čarami, barvami a popisem převést na vrstvy reliéfního povrchu, a vytvořit tak mapu, kterou uživatelé mohou číst pomocí hmatu. Takové tyflomapy pak mohou nabývat různých podob od jednoduchých schémat přechodu křižovatky po rozsáhlejší topografické nebo tematicky zaměřené mapy celé Evropy nebo světa. Společné je jediné – tyflomapy musí být možno číst zejména konečky prstů. Přitom se však může značně lišit jejich vzhled a způsob provedení.