i

Aktuální číslo:

2022/11

Téma měsíce:

Cytoskelet

Stromy, kronikáři přírodních katastrof

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 705, 2022/11

Přírodní katastrofy, jako jsou povodně, sesuvy nebo sněhové laviny, trápí lidstvo po celou dobu jeho existence. Znalost minulých katastrof je důležitá pro předpověď těch budoucích a pro minimalizaci hmotných škod i ztrát na lidských životech. Pomoc s mapováním neklidné minulosti nabízí dendrogeomorfologie.

Svědectví o přírodních katastrofách podávají archivní záznamy, novinové články i vzpomínky pamětníků. Ale čím hlouběji do minulosti jdeme, tím více se záznamy omezují pouze na největší události a postupně zcela mizí (viz také Vesmír 99, 51, 2020/1). Mnoho událostí se navíc odehrálo v odlehlých místech, kde nebyly vůbec zaznamenány. Kvůli tomu je chronologie katastrof nekompletní, a tudíž hůře využitelná.

„ Letokruhy navazující na poškozenou kambiální zónu jsou obvykle tlustší a jsou tvořeny buňkami, které mají velmi variabilní velikost a chaotické uspořádání“

Čím více se toho o minulých přírodních katastrofách dozvíme, tím lépe budeme chápat souvislosti mezi jejich vznikem a spouštěcími faktory – vysoce intenzivními krátkodobými srážkami, středně intenzivními dlouhodobějšími srážkami, rychlým táním sněhové pokrývky… V kombinaci s klimatickými předpovědními modely pak lze tyto znalosti využít k odhadu charakteru a četnosti budoucích přírodních katastrof, což je s ohledem na probíhající klimatické změny stále důležitější.

Různými metodami absolutního datování lze nahlédnout hluboko do minulosti, ale většinou není možné určit přesný okamžik nebo alespoň rok katastrofy. Metody založené na studiu letokruhů stromů umožňují datovat přírodní katastrofy staré několik set (až první tisíce) let s přesností na rok nebo dokonce na několik měsíců. Dendrogeomorfologie, do níž tyto metody patří, umožnila datování přírodních katastrof již před více než sto lety, ale jako samostatnou vědní disciplínu ji definoval až v roce 1971 finský přírodovědec Jouka Alestalo.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, Botanika

O autorovi

Karel Šilhán

Prof. RNDr. Karel Šilhán, Ph.D., (*1982) vystudoval fyzickou geografii a geoekologii na Ostravské univerzitě v Ostravě, na jejíž Přírodovědecké fakultě působí jako profesor environmentální geografie. Přednáší i na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové.
Šilhán Karel

Doporučujeme

Léčba před narozením

Léčba před narozením audio

Jaroslav Petr  |  17. 11. 2022
Smrtelnou, dědičnou Pompeho chorobu, které těžce postihuje už novorozence, léčili lékaři ještě před narozením dítěte tak, že postiženému plodu...
Mentální anorexie a mikrobiom

Mentální anorexie a mikrobiom

S pozměněným či nepříznivým složením mikrobioty dnes spojujeme nejrůznější onemocnění. Dysbióza se popisuje u idiopatických střevních zánětů,...
Vojna proti ukrajinskej kultúre

Vojna proti ukrajinskej kultúre uzamčeno

Roman Liubun  |  31. 10. 2022
Ako ospravedlnenie svojich plánov na ovládnutie Ukrajiny predniesol Vladimír Putin 21. februára tohto roku krátku „prednášku“ z histórie. V jeho...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné