Šerifové s DNA kolty chrání africké slony

Hlavní příčinou úbytku populace slonů savanových a pralesních ve střední Africe je pytláctví. V letech 2011 a 2012 počet zabitých jedinců se stopami pytláctví kulminoval (70–80 %). Vyplývá to z dat programu MIKE (Monitoring the Illegal Killing of Elephants), který sleduje nelegální lov divokých slonů. Nyní pomáhají i šerifové s nízko zavěšenými DNA kolty.

Před několika lety shromáždili genetici z laboratoře Samuela Wassera z Washingtonské univerzity DNA ze sloních výkalů a vytvořili genetickou mapu slonů v Africe. Ze zabavených klů izolovali DNA a porovnávali ji se sloní mapou, aby určili, odkud slonovina pochází. Dokázali vysledovat její původ do vzdálenosti 300 kilometrů od místa, kde byl slon zabit. Potvrdilo se, že pytláctví bují v celé Africe; ohniska jsou v Tanzanii, Gabonu, Kongu a Zambii.

Pomocí DNA z klů lze určit, odkud který kus slonoviny pochází, a lépe tak sledovat a rozkrýt síť pytláků a překupníků. Snímek jean wimmerlin, Unsplash

Vysoce organizované skupiny zřejmě zabíjejí na stejných místech, což je důležitý poznatek. Víme-li, že pašovaná slonovina pochází z jednoho přesně určeného místa, zabíjí se tam zřejmě opakovaně. „V takovém případě můžete někdy jejich akci zastavit, když tam pošlete ozbrojené strážce,“ vyjádřil se dr. Wasser a dodává: „Naneštěstí jsou pytláci často lépe vyzbrojeni.“

Výzkumníci a orgány činné v trestním řízení už použili genetické analýzy k odhalení několika sítí obchodníků se slonovinou. V letech 2002–2019 bylo 4320 sloních klů zabavených při 49 různých incidentech použito pro analýzu. Podařilo se určit sloní populace, z nichž konkrétní kly pocházely. Překážkou nebyla ani skutečnost, že kly ze stejného slona se někdy nacházely v různých zásilkách. Naopak to přispělo k identifikaci dopravních uzlů a přístavů, s nimiž pytláci spolupracovali. Zjištěné příbuzenské vztahy mezi zvířaty dále pomohly rozkrýt sítě pytláků, obžalovat je a zahájit jejich trestní stíhání.

„Bylo ohromující, co jsme našli,“ řekl dr. Wasser na brífinku. „Měli jsme desítky zásilek, které byly vzájemně propojeny několika sloními rodinnými vazbami, odhalenými pomocí DNA.“

Slon savanový (Loxodonta africana) patří mezi ohrožené druhy, slon pralesní (L. cyclotis) dokonce do kategorie druhů ohrožených kriticky. Zatímco v některých zemích se díky ochraně přírody daří počty slonů stabilizovat, v jiných regionech jsou na pokraji vyhynutí, což nelze říci o pytlácích, překupnících a milovnících předmětů ze slonoviny. Umění ale není omluvou – nacisté také kdysi vyráběli krásná stínítka lamp z kůže umučených vězňů.

Pokud by ale nějakým zázrakem pytlačení slonů náhle skončilo, i tak budou mít zvířata stále problém s nárůstem lidské populace a ztrátou přirozeného prostředí. Obojí nepoškozuje jen slony, ale mnoho dalších živočichů a rostlin. 

Wasser S. K., Wolock C. J., Kuhner M. K. et al.: Nat. Hum. Behav., 2022, DOI: 10.1038/s41562-021-01267-6