Noční můry a covid-19

Když se virus SARS-CoV-2 a jím vyvolané onemocnění covidem-19 objevilo poprvé, velmi rychle se zařadilo mezi jednu z nejzávažnějších respiračních infekcí. Postupně se ukázalo, že může postihovat i řadu jiných orgánových soustav, a to i centrální nervový systém.

Jedním z prvních a do nynějška stále nejčastějších příznaků svědčících o neuroinvazivitě viru je ztráta čichu, chuti nebo obojího, vyvolaná poškozením čichového nervu (na rozdíl od běžné rýmy či nachlazení, kde se jedná o příčiny hlavně mechanické). Několik měsíců po začátku pandemie se však začaly objevovat zpočátku spíše anekdotické, ale později i klinicky potvrzené zprávy o celém spektru dalších neurologických obtíží, které mohou onemocnění covidem-19 provázet. Od různě závažných kognitivních poruch, mezi které patří například mozková či mentální mlha, přes další potíže, jakými jsou nestabilita při chůzi, nemotornost, poruchy sluchu a zraku, problémy s řečí, až po závažné komplikace jako záněty mozku, centrální mozkové příhody, delirium nebo epileptické záchvaty. Přesný způsob působení viru na centrální nervovou soustavu doposud nebyl objasněn, zvažuje se přímý průnik viru přes čichový nerv do vyšších etáží mozku, nejspíše v kombinaci s reakcí vlastního imunitního systému na probíhající zánět.

Poruchy spánku

Do popředí dlouhodobých neurologických potíží provázejících onemocnění covidem-19 se velmi rychle dostaly také poruchy spánku. V České republice se touto problematikou zabývá oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Od června roku 2021 sledují lékaři na tomto pracovišti výskyt neurologických a spánkových příznaků v české populaci pomocí online dotazníku neurocovid.cz. Z doposud nasbíraných dat se ukazuje, že právě poruchy spánku jsou vůbec nejčastějšími dlouhodobými (trvajícími tři měsíce a déle) neurologickými příznaky, které osoby po prodělaném onemocnění covidem-19 udávají. Probíhající studie se zaměřuje zvláště na výskyt tzv. parasomnií, tedy abnormálních epizodických projevů ve spánku, ve spojitosti s onemocněním covidem-19. Konkrétně na dvě z nich: noční můry a poruchu chování ve spánku REM.

Parasomnie lze podle stadia spánku rozdělit na tzv. NREM parasomnie, objevující se typicky během hlubokého spánku NREM, a REM parasomnie, vázané na spánek s rychlými očními pohyby. Ve fázi REM je za fyziologického stavu tělo naprosto uvolněné, svalová atonie nedovoluje jakýkoliv volní pohyb. Jen okohybné svaly naopak vykazují zvýšenou aktivitu – proto se o spánku REM hovoří také jako o fázi s rychlými očními pohyby. Zároveň je pro toto stadium typický častý výskyt živých snů i jejich časté zapamatování.