i

Aktuální číslo:

2023/2

Téma měsíce:

Propojený svět

Růžovým zvukem k lepší paměti

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 614, 2022/10
 |  Téma: Spánek

Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek má značný význam pro psychický a fyzický stav. Pokud platí, že každý člověk stráví spánkem asi třetinu života, pak každý Čech prospí v průměru nejméně 25 let svého života. Co kdybychom tuto dobu využili k trénování a posílení paměti?

Mozek je hlavním řídicím orgánem lidského těla. Ačkoliv na něj připadají pouhá dvě procenta hmotnosti těla, jeho činnost spotřebuje více než pětinu energie, zajišťující fungování celého organismu. Přímo z mozku vychází většina vědomých i nevědomých pokynů, šířících se nervovou soustavou s pomocí elektrických impulzů a chemických signálů.

Základním stavebním prvkem nervové soustavy jsou neurony, propojené s okolím strukturou mnoha výběžků. Krátké (dendrity) slouží buňce jako přijímače signálů z jiných neuronů, dlouhý výběžek (axon) předává impulzy dalším buňkám. Aby neuron v kaskádě předal vzruch dále, je zpravidla zapotřebí, aby předtím přijal podněty z více okolních mozkových buněk. Takto organizovanou strukturou projde během dne obrovské množství impulzů; každý neuron je běžně schopen vysílat impulzy i šestkrát za sekundu [1], což při průměrném počtu 86 miliard neuronů v mozku dospělého člověka [2] představuje více než 44,6 biliardy impulzů denně. Pro představu: jde o číslo, které víc než čtyřicetkrát přesahuje odhadovaný počet mravenců na celé planetě. [3] Po takovém každodenním výkonu musí mozek regenerovat a spánek je pro něj nezbytný.

Nenahraditelný spánek

Čistě technicky vzato je spánek stavem klidu a snížené reaktivity na vnější podněty, při silných podnětech však rychle mizí. Spánkové oscilace jsou měřitelné už na úrovni buněk, jde tedy o systém, který se během evoluce vyvinul velmi brzy a vyskytuje se zřejmě u všech živočichů (viz s. 610). Dokonce i u těch, kteří potřebují být neustále bdělí (jako jsou migrující ptáci nebo kytovci). Samo o sobě to dokazuje, jak důležitým nástrojem evoluce spánek je, neboť u těchto organismů se vyvinul jednohemisferální spánek, při němž jedna polovina mozku spí, zatímco druhá bdí. Má-li organismus nedostatek spánku, musí jej kompenzovat během nejbližšího spánku například jeho prohloubením, prodloužením nebo přesunem do jiné denní doby.

Z toho všeho je zjevné, že spánek zajišťuje funkce, které nelze nahradit žádným jiným způsobem. Podle současného pohledu slouží metabolickým funkcím jak v neurální, tak i neneurální tkáni. Zvláště důležitý je spánek pro samotný mozek, kde v jeho průběhu dochází ke změnám spojnic mezi neurony – synapsí.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Spánek
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Marek Piorecký

Ing. Marek Piorecký, Ph.D., (*1992) vystudoval biomedicínské inženýrství na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Zaměřuje se na zpracování signálů mozku z elektroencefalografu a funkční magnetické rezonance. V Centru výzkumu spánku a chronobiologie NÚDZ zkoumá stimulaci během spánku a analýzu signálů EEG během snění.
Piorecký Marek

Další články k tématu

Spát se dá i bez mozkuuzamčeno

Čím hlouběji věda proniká do tajemství spánku, tím menší se zdá možnost, že najdeme tvora, který vůbec nespí. To nás staví před otázku, kdy a za...

Noční můry a covid-19uzamčeno

Když se virus SARS-CoV-2 a jím vyvolané onemocnění covid-19 objevilo poprvé, velmi rychle se zařadilo mezi jednu z nejzávažnějších respiračních...

Kdo spí, ten se nezlobíuzamčeno

Kdybychom měli vybrat jednu součást našeho života, jejíž kvalita má největší dopad na naše zdraví, spánek by se rozhodně umístil na předním místě...

Mikrobiota a spánek, slepice a vejceuzamčeno

Střevní mikrobiota odráží kvalitu a trvání spánku i některé jeho poruchy. A mikroorganismy v našem těle naopak několika cestami ovlivňují spánek a...

Doporučujeme

S rozumem v koncích?

S rozumem v koncích?

Přemysl Mácha, Michal Pavlásek  |  6. 2. 2023
Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...
Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Petr Pyšek, Jan Pergl  |  6. 2. 2023
Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...
Rébusy z pravěku

Rébusy z pravěku uzamčeno

Martin Oliva  |  6. 2. 2023
Byl čtvrtek 16. července 1987, když se pod radlicí těžkého buldozeru v čerstvé ornici objevil shluk kostí. Stalo se na místě, které je jen několik...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné