Růžovým zvukem k lepší paměti

Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek má značný význam pro psychický a fyzický stav. Pokud platí, že každý člověk stráví spánkem asi třetinu života, pak každý Čech prospí v průměru nejméně 25 let svého života. Co kdybychom tuto dobu využili k trénování a posílení paměti?

Mozek je hlavním řídicím orgánem lidského těla. Ačkoliv na něj připadají pouhá dvě procenta hmotnosti těla, jeho činnost spotřebuje více než pětinu energie, zajišťující fungování celého organismu. Přímo z mozku vychází většina vědomých i nevědomých pokynů, šířících se nervovou soustavou s pomocí elektrických impulzů a chemických signálů.

Základním stavebním prvkem nervové soustavy jsou neurony, propojené s okolím strukturou mnoha výběžků. Krátké (dendrity) slouží buňce jako přijímače signálů z jiných neuronů, dlouhý výběžek (axon) předává impulzy dalším buňkám. Aby neuron v kaskádě předal vzruch dále, je zpravidla zapotřebí, aby předtím přijal podněty z více okolních mozkových buněk. Takto organizovanou strukturou projde během dne obrovské množství impulzů; každý neuron je běžně schopen vysílat impulzy i šestkrát za sekundu [1], což při průměrném počtu 86 miliard neuronů v mozku dospělého člověka [2] představuje více než 44,6 biliardy impulzů denně. Pro představu: jde o číslo, které víc než čtyřicetkrát přesahuje odhadovaný počet mravenců na celé planetě. [3] Po takovém každodenním výkonu musí mozek regenerovat a spánek je pro něj nezbytný.

Nenahraditelný spánek

Čistě technicky vzato je spánek stavem klidu a snížené reaktivity na vnější podněty, při silných podnětech však rychle mizí. Spánkové oscilace jsou měřitelné už na úrovni buněk, jde tedy o systém, který se během evoluce vyvinul velmi brzy a vyskytuje se zřejmě u všech živočichů (viz s. 610). Dokonce i u těch, kteří potřebují být neustále bdělí (jako jsou migrující ptáci nebo kytovci). Samo o sobě to dokazuje, jak důležitým nástrojem evoluce spánek je, neboť u těchto organismů se vyvinul jednohemisferální spánek, při němž jedna polovina mozku spí, zatímco druhá bdí. Má-li organismus nedostatek spánku, musí jej kompenzovat během nejbližšího spánku například jeho prohloubením, prodloužením nebo přesunem do jiné denní doby.

Pár zvuků přehraných během spánku ve správnou chvíli může posílit paměť. Člověk, který v průběhu noci nedostal speciální zvukovou stimulaci, má během testů měřitelně ztlumenou aktivitu mozku (žlutá křivka). Naopak nervový systém toho, kdo akustickou stimulaci podstoupil, vykazuje signál o vyšší amplitudě (modrá křivka). I takovýto rozdíl v signálech našeho mozku může mít výrazný vliv na to, zda si zapamatujeme jméno nového kamaráda z předchozího dne.Graf Marek Piorecký [5]

Růžový šum, který mozek zaznamená v přesně stanovené části spánku, funguje na neurony jako startovací pistole – jejich impulzy se „rozběhnou“ současně. Říkáme, že se sfázují. Rozdíl mezi lidmi, kteří byli během spánku stimulováni zvukem (modře), a těmi, kteří během spánku speciální zvukové podněty nedostávali (žlutě), je znatelný.Graf Marek Piorecký [5]

Z toho všeho je zjevné, že spánek zajišťuje funkce, které nelze nahradit žádným jiným způsobem. Podle současného pohledu slouží metabolickým funkcím jak v neurální, tak i neneurální tkáni. Zvláště důležitý je spánek pro samotný mozek, kde v jeho průběhu dochází ke změnám spojnic mezi neurony – synapsí.