Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Čím se podobáme delfínům a čím se od nich lišíme

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 361, 2021/6

Osobnostní charakteristiky člověka vycházejí z genetických kořenů a jsou modifikovány prostředím v nejširším smyslu slova tak, aby optimalizovaly schopnost přizpůsobení, přežití, reprodukčního úspěchu a delšího dožití. Totéž můžeme předpokládat také u ostatních, zejména blízkých druhů. Člověk se nevyznačuje tak silnou přítomností vlastnosti zvané dominance jako jeho nonhumánní příbuzní, u nichž to vede k hierarchicky uspořádanému společenství; lidské společenství je mnohem rovnostářštější.

Srovnávací studie mohou určit a upřesnit některé selektivní tlaky, které přispěly u jednotlivých druhů k společným nebo naopak rozdílným charakteristikám. Přestože delfín skákavý (Tursiops truncatus) měl posledního společného předka s primáty před 95 miliony let a od té doby také žije v jiném prostředí, připomínají některé jeho psychosociální a kognitivní charakteristiky vlastnosti nonhumánních primátů. Podobně jako šimpanzi (Pan troglodytes) žije ve společenstvích, která se sdružují a za jistých okolností rozdělují (fúze a štěpení), má velký mozek a používá nástroje.

Mezinárodní tým se rozhodl prozkoumat některé osobnostní charakteristiky delfínů. Bylo sledováno celkem 134 jedinců (z toho 56 samců) ve věku 2–52 let (průměr 16,8 ±10,8 roku), umístěných celkem v 15 lokalitách v osmi různých zemích. Jako nástroj pro stanovení osobnostních charakteristik vědci použili Osobnostní dotazník delfínů (Dolphin Personality Questionnaire), v němž bylo na pětibodové škále (1 = zcela necharakteristické až 5 = velmi charakteristické) převzato 49 položek z dotazníku pro primáty. Každá položka byla jednak definována, jednak ještě podrobně vysvětlena. Například deskriptor „exhibicionistický, okázalý“ byl doplněn popisem „chová se, jako by se záměrně snažil upoutat pozornost“. Kompletní dotazník byl aplikován u 85 delfínů, u zbytku byla použita jeho zkrácená forma o 42 položkách. Celkem se na práci podílelo 82 hodnotitelů a sešlo se celkem 9660 hodnocení s velkou shodou.

Z výsledků byly stanoveny čtyři významné charakteristické trsy vlastností, z nichž tři se podobají charakteristikám nalezeným u primátů a čtvrtá je svérázná a byla označena jako „directedness“, čemuž nejlépe odpovídá výraz „směřování“. Vyznačuje se odvahou, rozhodností, přesností a rychlostí a její nositelky a nositelé postrádají stydlivost, plachost, neohrabanost, podrobivost, nerozhodnost a nesoustředěnost.

Otevřenost se stejně jako u primátů (a u lidí, u nichž je součástí velké pětky – pětifaktorového modelu osobnosti) vyznačuje následujícími vlastnostmi: aktivita, energie, hravost, kreativita, vynalézavost, zvídavost, zvědavost, exhibicionismus, vzrušivost až impulzivita, inteligence a naprostá absence lenosti.

Přátelskost (sociabilita) je charakterizována sociální inteligencí, ochotou pomoct, přátelskými postoji, užitečností, bezstarostností, flexibilností a na druhé straně konzistencí, klidem, vyrovnaností, láskyplnými a vřelými postoji a absencí podezíravosti.

Nesouhlas je charakterizován tvrdohlavostí, trucovitostí, žárlivostí, agresivitou, nezávislostí, podrážděností a dominancí.

Samotný soubor vlastností, který by svědčil pro výraznější dominanci u delfínů, není přítomen, stejně jako u velké pětky nenacházíme známky svědomitosti, ale především žádné známky zapšklé charakteristiky označované u lidí jako neuroticismus.

Autoři uzavírají doslova: Naše studie naznačuje, že osobnost delfínů se podobá osobnosti primátů a jiných suchozemských druhů včetně lidí s tou výjimkou, že delfíni nemají doménu svědomitosti a doménu neuroticismu. Překrývání struktury osobnosti mezi delfíny a jinými druhy naznačuje, že selektivní tlaky, jako jsou ty, které souvisejí se strukturou skupin, pozemským životním stylem, morfologií a sociálním učením nebo používáním nástrojů, nejsou pro vývoj určitých charakteristik nutné.

Morton F. B. et al.: Journal of Comparative Psychology, Advance online publication, 2021, DOI: 10.1037/com0000259

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...